Dórský řád

Historie

Dórský řád vznikl již v +more_n. _l. '>7. století př. n. l. na základě mykénského megara a nese zřetelné stopy dřívější dřevěné architektury. Běžně byl používán od 6. století př. n. l. K jeho zdokonalení v detailech došlo v 5. století př. n. l. I když každý dórský chrám je jiný, všechny znaky dórského řádu se dodržovaly s překvapující přesností a důsledností.

Znaky

+more2|_Architektonické_součásti_dórského_řádu: Štít:_1_-_tympanon,_2_-_akrotérion,_3_-_šikmá_římsa_(sima),_4_-_vodorovná_římsa_(geison). _Kladí:_5_-_mutulus,_7_-_vlys_(8_-_triglyf_a_9_-_metopa|metópa),_10_-_regula,_11_-_kapky,_12_-_taenia,_13_-_architráv. _Sloup_(architektura)|Sloup:_14_-_Hlavice_(architektura)|hlavice,_15_-_Abakus_(architektura)|abakus,_16_-_echinus,_17_-_dřík,_18_-_Kanelura'>kanelování, 19 - stylobat. Parthenón - detail hlavice a kladí.

Sloupy, architráv, konstrukce štítu i triglyfy (vyčnělé konce stropních trámů) odpovídají dřevěné architektuře. Dórský řád vyniká monumentální prostotou až strohostí, kterou vyvažují jen plastické výzdoby tympanonu a metóp. +more Proporčně jsou dórské sloupy nejmohutnější ze všech antických sloupů, proto se tento styl - na rozdíl od iónského - nazývá také mužským.

Dórské chrámy byly původně barevné, zejména červené a modré, i když jeden ze zakladatelů dějin umění, Johann Joachim Winckelmann prosazoval představu, že byly jen v barvě kamene.

Části

Štít

Průčelí antického chrámu vrcholí trojúhelníkovým štítem se šikmou (sima) a vodorovnou (geison) římsou. Jeho výplň čili tympanon mohl být zdoben reliéfem a osazen na vrcholku a na rozích akrotérii, která měla tvar palmety, zvířecí a lidské postavy nebo gryfa - lva s orlí hlavou a křídly. +more Tašky byly obvykle z pálené hlíny, někdy i z mramoru.

Kladí

Pod štítem se nachází římsa s kapkami - guttae, která je spojena s vlysem. Ten je složen ze střídavě položených obdélných desek - triglyfů se žlábkovým ornamentem a reliéfně zdobenými metopami. +more Nejspodnější částí kladí je hladký architráv tvořený souvislými kvádry kamene.

Sloupy

Abakus (čtvercová deska) a okrouhlý echinus (poduška) tvoří prostou dvoudílnou hlavici podle mykénského vzoru a napojuje architráv na sloup. Masivní mírně kónické sloupy mají dřík kanelovaný 16-22 svislými žlábky, které se stýkají v ostré hraně. +more Tyto žlábky mohou být k vrcholu dříku přerušeny několika prstenci. Sloup se směrem vzhůru zužuje a je navíc mírně vydutý do soudku (entase), aby se vzhled stavby odlehčil. Dórský sloup nemá patku a spočívá přímo na podstavě - stylobatu.

Stereobat

Kamenná podstava celé stavby čili stereobat je složen ze tří vysokých stupňů, krepidů, a podzemních základů. Nejvyšší stupeň se nazýval stylobat, nejvyšší stupeň základů euthyntérie. +more Jednotlivé krepidy byly větší než klasické stupně. V stereobatu se nacházely vždy 3. Doplňujícím prvkem zde bylo schodiště, které bylo někdy jen přikládáno, nebo i vtesáváno do krepidů.

Podstavcem (stylobatem) konstrukce chrámu začínala a na její vyhlazený povrch si kameníci rýsovali tvary sloupů a dalších detailů.

Srovnání s iónským řádem

Estetika a optické klamy

Vrcholy krajních sloupů Parthenónu jsou mírně odkloněny ven, aby při pohledu zdola působily svisle. +more Ideální proporce, vyváženost horizontál a vertikál spojených šikmými liniemi štítů je udivující dodnes. Bylo jí dosaženo geometrizací architektury, jejíž estetický kánon vycházel z filosofické představy o ideálních geometrických tvarech a proporcích. Na základě takového kánonu byl stanoven modul jako poměrný princip používaný při stavbě antických chrámů. Například dórský sloup byl z 11 takových modulů.

Zejména dórské chrámy záměrně využívaly různé optické klamy, které kladly nesmírné nároky na přesnost kamenické práce. O nepatrně soudkovitém vydutí sloupů jsme se už zmínili, podlaha chrámu byla nepatrně vypuklá, aby prostor vypadal větší. +more Rohové sloupy nebyly postaveny kolmo, ale lehce šikmo, neboť teprve pak je zrak v důsledku optického klamu dokáže vnímat jako svislé (Platón).

Umělci

Nejznámější komplex dórských budov, Akropolis v Athénách, dal vybudovat i přes odpor svých nepřátel Periklés. Práce byla zahájena roku +more_n. _l. '>447 př. n. l. výstavbou Parthenónu a dokončena roku 438 př. n. l. Jeho architekty byli Iktinos a Kallikrates, sochařskou výzdobu provedl Feidiás - včetně dávno zničené sochy Athény, která dominovala uprostřed Parthenónu. Mnésiklés postavil Propylaje.

Nejznámější stavby

Héřin chrám v Olympii (+more_l. '>600 př. n. l. ) * Diův chrám v Olympii (470-457 př. n. l. ) * Apollónův chrám v Korintu (asi 560 př. n. l. ) - harmonicky zasazen v krajině, dochovaly se jen fragmenty. * Paestum (Pestum) u Neapole, dříve Poseidonia: ** Héřin chrám s devíti sloupy v průčelí (kolem 550 př. n. l. ) ** Athénin chrám se šesti sloupy (kolem 500 př. n. l. ), (původně Cereřin) ** Poseidónův či Apollónův chrám, nejlépe zachovaný, se šesti sloupy v průčelí (hexastylos, kolem 450 př. n. l. ) stál původně na pobřeží a vítal mořeplavce. * Athény: ** Parthenón na Akropoli, původně chrám bohyně Athény, největší dórský chrám. V tureckých dobách sloužil jako prachárna a roku 1687 spolu s celou Akropolí vyhořel, když Benátčané zasáhli Parthenón granátem. Později byl rekonstruován. ** Propylaje jsou vstupem na Akropolis. ** Héfaistův chrám na agoře pod Akropolí.

Odkazy

Reference

Literatura

M. Černá, Dějiny výtvarného umění. Idea servis, 2005, . * Řecko. Lonely Planet. Praha: Svojtka 2003.

Související články

Starověká řecká architektura * Klasická řádová architektura * Iónský řád * Korintský řád * Kompozitní řád

Externí odkazy

Kategorie:Architektonické řády