Ekonomika Izraele
Author
Albert FloresEkonomika Státu Izrael je vysoce vyspělá, volná a tržní, založená především na znalostech. Izrael je na 22. místě ve zprávě indexu lidského rozvoje OSN, který jej řadí do kategorie vysoce rozvinutých, což zemi umožňuje vyšší životní úroveň než v mnohých západních zemích. Prosperita ekonomiky umožňuje zemi mít propracovaný sociální stát, moderní infrastrukturu a high tech odvětví schopné konkurovat Silicon Valley. Izrael má po USA druhý největší počet začínajících společností na světě a třetí největší počet společností kótovaných na burze NASDAQ po USA a Číně. Intel, Microsoft, a Applevybudovali své první zámořské výzkumné a vývojové pracoviště právě v Izraeli. Další high tech nadnárodní korporace, jako jsou IBM, Google, HP, Cisco Systems, Facebook a Motorola otevřely v zemi centra pro výzkum a vývoj.
Hlavními hospodářskými odvětvími země jsou špičkové technologie a průmyslová výroba. Izrael je jedním ze světových center pro broušení a leštění diamantů, což představuje 23,2% veškerého vývozu. +more Izrael je relativně chudý na přírodní zdroje a je závislý na dovozu ropy, surovin, pšenice, motorových vozidel, neřezaných diamantů. Ačkoli je země téměř úplně závislá na dovozu energie může v budoucnu změnit díky nedávno objeveným zásobám zemního plynu a solární.
Kvalitní univerzitní vzdělání a vytvoření vysoce motivovaného a vzdělaného obyvatelstva je do značné míry odpovědné za zahájení boomu špičkových technologií v zemi. Vyspělá ekonomika pomohla zemi přílivu hodnotově orientovaného zboží a vzestupu služeb, což zemi umožnilo vytvořit velkou síť technologicky vyspělých společností po celé zemi finančně podpořenou silným odvětvím rizikového kapitálu. +more Ústředním uzlem izraelských špičkových technologií je Silicon Wadi řazené na druhé místo hned po Silicon Valley v USA. Mnoho izraelských společností je oslovováno světovými korporacemi pro jejich kvalifikovaný firemní personál. Díky tak působivým výsledkům v oblasti vytváření technologií zaměřených na zisk se Izrael stal první volbou pro mnoho předních světových podnikatelů, investorů a průmyslových gigantů. Ekonomická dynamika Izraele přitahovala pozornost mezinárodních obchodních lídrů, jako např. : zakladatele společnosti Microsoft Billa Gatese, investora Warrena Buffetta, amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo telekomunikačního giganta Carlose Slima. Každý podnikatel ocenil izraelskou ekonomiku a investoval velké množství peněz do izraelských průmyslových odvětví nad rámec svých tradičních obchodních aktivit a investic v domovských zemích.
V září 2010 byl Izrael pozván ke vstupu do OECD. Izrael rovněž podepsal dohody o volném obchodu s Evropskou unií, Spojenými státy, Evropským sdružením volného obchodu, Tureckem, Mexikem, Kanadou, Ukrajinou, Jordánskem, Egyptem. +more 18. prosince 2007 se stal první zemí mimo Latinskou Ameriku, která podepsala dohodu o volném obchodu s obchodním blokem Mercosur. Izrael je také významnou turistickou destinací, v roce 2017 jej navštívilo 3,6 milionu zahraničních turistů.
Ekonomické indikátory
Hlavní ekonomické indikátory Izraele k 12. +more únoru 2009: * HDP: 185,714 miliard šekelů (3. čtvrtletí 2008) * objem exportu: 3,177 miliard amerických dolarů * objem importu: 3,411 miliard amerických dolarů * průměrný měsíční příjem: 7790 šekelů (11/2008) * nezaměstnanost: 5,9 % (3. čtvrtletí 2008).
Export a import
Mezi hlavní exportní komodity patří broušené diamanty, hi-tech vybavení, software, chemikálie, textilie a zemědělské produkty (ovoce a zelenina). K roku 2007 byli hlavními exportními partnery Izraele Spojené státy (35 % exportu), Belgie (7,5 %) a Hongkong (5,8 %). +more Mezi hlavní komodity importu patří surové suroviny, vojenské vybavení, investiční zboží, surové diamanty, paliva, obilí a spotřební zboží. K roku 2007 byli hlavními importními partnery Izraele Spojené státy (13,9 %), Belgie (7,9 %), Německo (6,2 %), Čína (6,1 %), Švýcarsko (5,1 %), Spojené království (4,7 %) a Itálie (4,1 %).
Průmyslová výroba
Izrael má velkou průmyslovou kapacitu s dobře rozvinutým chemickým průmyslem. Velká část jeho výroby je cílená na exportní trh. +more Většina chemických továren se nachází v Ramat Hovav v Haifském zálivu blízko Mrtvého moře. Israel Chemicals je jedna z největších izraelských firem specializujících se na výrobu hnojiv a chemikálií, jejich dceřiná společnost Dead Sea Works je čtvrtou největší firmou vyrábějící potašové výrobky na světě. Společnost také produkuje například chlorid hořečnatý, průmyslové soli, koupelové a kuchyňské soli a materiály pro kosmetický průmysl. Jedním z největších izraelských zaměstnavatelů je společnost Israel Aerospace Industries, která se zaměřuje hlavně na letecký a vojenský průmysl a na vesmírné programy. V roce 2017 uvedla firma hodnotu jejich objednávek 11,4 mld. amerických dolarů. Dalším velkým zaměstnavatelem je Teva Pharmaceutical Industries, jedna z největších farmaceutických firem na světě, která v roce 2011 zaměstnávala kolem 40 000 lidí. Specializuje se na generické léky, patentovaná léčiva a aktivní farmaceutické suroviny. Důležitou součástí průmyslu je také výroba kovů, elektrických zařízení, stavebních materiálů, spotřebního zboží a textilu.
Izrael je společně s Indií a Belgií jedno ze tří světových center pro zpracování leštěných diamantů. Následkem poklesu hodnoty exportu leštěných diamantů v roce 2011 poklesl čistý vývoz leštěných diamantů v roce 2012 o 22,8 %. +more Čistý export surových diamantů poklesl o 20,1 % na hodnotu 2,8 mld. amerických dolarů a čistý export leštěných diamantů poklesl o 24,9 % na hodnotu 4,3 mld. amerických dolarů. Čistý dovoz surových diamantů poklesl o 12,9 % na hodnotu 3,8 mld. amerických dolaru. Čistý vývoz a dovoz se tehdy propadly kvůli Velké recesi, hlavně v oblasti Eurozóny a Spojených států amerických. Od roku 2016 jsou broušené diamanty největším izraelským exportním produktem, tvoří 23,2 % celkového exportu země.
Finanční služby
200 šekelová bankovka Bankovní sektor vznikal od počátku +more_století'>20. století. V 50. letech vznikla Banka Izraele jako centrální banka. V 80. letech 20. století prošel bankovní sektor krizí. Sektoru komerčních bank dominují Banka Le'umi, Banka ha-Po'alim, Israel Discount Bank, Banka Mizrachi-Tfachot a First International Bank of Israel.
Izrael má v celé zemi více než 100 aktivních fondů rizikového kapitálu, které spravují přes 10 miliard dolarů. V roce 2004 mezinárodní zahraniční fondy z různých zemí po celém světě svěřily více než 50 % z celkových investovaných dolarů do Izraele, což ukazuje dobrou pověst této země a je mezinárodně vyhledávaná pro zahraniční investice mnohých zemí. +more Izraelský sektor rizikového kapitálu se prudce vyvinul od začátku 90. let a má přibližně 70 aktivních fondů rizikového kapitálu, z nichž 14 má pobočky v Izraeli. Izraelský prosperující rizikový kapitál a různé podnikatelské inkubátory hrají důležitou roli ve financování vzkvétajících odvětví špičkových technologií. V roce 2008 investice do rizikového kapitálu v Izraeli vzrostly o 19 % na 1,9 miliardy dolarů.
Mezi lety 1991 a 2000 vzrostly izraelské roční výdaje rizikových kapitálů téměř šedesátkrát z 58 milionů dolarů na 3,3 miliardy dolarů (většina z nich byla v soukromém vlastnictví), počet společností založených pomocí fondů rizikového kapitálu vzrostl ze 100 na 800 a výnosy z izraelských informačních technologií vzrostly z 1,6 miliardy dolarů na 12,5 miliardy dolarů. Od roku 1999 se Izrael umístil hned na druhém místě za USA v oblasti investovaného soukromého kapitálu jako podíl na HDP. +more Izrael byl na prvním místě v růstu špičkových technologií.
Prosperující sektor izraelského rizikového kapitálu hrál důležitou roli ve financování a podporování začínajících úspěšných podniků, které se zaměřovaly na vývoj špičkových technologií. Země se nyní hemží stovkami prosperujících izraelských společností zabývajících se soukromým a rizikovým kapitálem, které chtějí investovat do dalších potenciálních milionových nebo miliardových startupů. +more Mnoho izraelských společností s rizikovým kapitálem disponuje miliardami dolarů, které se snaží investovat do domácích izraelských společností, aby vytvářeli další prostředky v zemi. Finanční krize v letech 2007-2008 zasáhla i sektor rizikového kapitálu. V roce 2009 proběhlo na izraelském trhu 63 fúzí a akvizicí v celkové výši 2,54 miliard dolarů, což bylo o 7 % méně oproti roku 2008 (2,74 miliardy dolarů), kdy bylo 82 izraelských společností spojeno nebo zahrnuto do procesu akvizice, a oproti roku 2007 (3,79 miliard dolarů) to bylo o 33 % méně, kdy bylo spojeno nebo zahrnuto do procesu akvizice 87 společností. Velký počet izraelských společností, které se zabývají špičkovými technologiemi, byl připojen k nadnárodním korporacím právě díky jejich spolehlivému managementu a kvalitnímu personálu. Kromě fondů rizikového kapitálu má v Izraeli silné zastoupení také mnoho předních světových investičních bank, penzijních fondů a pojišťovacích společností, které se zavázaly k finančnímu podpoření izraelských technologicky vyspělých firem a které těží z jejich prosperujícího odvětví špičkových technologií. Mezi tyto institucionální investory patří Goldman Sachs, Bear Stearns, Deutsche Bank, JP Morgan, Credit Suisse First Boston, Merrill Lynch, CalPERS, Ontario Teachers Pension Plan a AIG.
Izrael má též malý, ale rychle rostoucí sektor hedge fondů. Během pěti let se mezi lety 2007 a 2012 počet hedge fondů zdvojnásobil na 60 a zároveň se celková hodnota aktiv, které fondy ovládají, zčtyřnásobila. +more Izraelské hedge fondy zaznamenaly od roku 2006 nárůst o 162 % a v současné době disponují celkem více než 2 miliardami dolarů a zaměstnávají okolo 300 lidí. Stále rostoucí odvětví hedge fondů v Izraeli přitahuje také nesčetné množství investorů z celého světa, zejména ze Spojených států.
High-tech sektor
Věda a technologie jsou jedny z nejvíce rozvinutých a vyspělých odvětví v Izraeli. Moderní izraelský ekosystém v high-tech sektoru je vysoce optimalizovaný a tvoří významnou část ekonomiky státu. +more Procento Izraelců zapojených do vědecko-technologického výzkumu a částka vynaložená na výzkum a vývoj v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) patří k nejvyšším na světě. Izrael zaujímá ve vědecké činnosti čtvrté místo na světě, přičemž je vědecká činnost měřena počtem vědeckých publikací na milion občanů. Navzdory nízkém počtu obyvatel ve srovnání s jinými průmyslově vyspělými zeměmi po celém světě má Izrael nejvyšší počet vědců a techniků na obyvatele na světě se 140 vědci a techniky na 10 000 zaměstnanců. Pro srovnání ve Spojených státech je to 85 vědců a techniků na 10 000 zaměstnanců a v Japonsku 83 na 10 000.
Vědci, inženýři a technici v Izraeli přispěli k modernizaci přírodních věd, zemědělských věd, počítačových věd, elektroniky, genetiky, medicíny, optiky, solární energie a různých oborů strojírenství. Izrael je domovem hlavních korporátních aktérů v high-tech průmyslu a má jednu z technologicky nejgramotnějších populací na světě. +more V roce 1998 byl Tel Aviv jmenován časopisem Newsweek jako jedno z deseti technologicky nejvlivnějších měst na světě. V roce 2012 bylo město také jmenováno jedním z nejlepších míst pro začínající high-tech společnosti, kdy se umístilo na druhém místě za Kalifornií. V roce 2013 označil Boston Globe Tel Aviv za druhé nejlepší místo pro zakládání podniků. V Izraeli vzniká po Spojených státech nejvíce společností a je jedním z největších center pro začínající podniky v oblasti technologií. Za rok vznikne 200 společností. V zemi působí přes 2 500 start-upových společností.
V důsledku vysoce proslulé a kreativní start-upové kultury země je Izrael často označován jako Start-up Nation (převzato z knihy Start-Up Nation od Dana Senora a Saula Singera) a „Silicon Valley na Středním východě“. Existuje dokonce řada programů, které posílají lidi do Izraele, aby prozkoumali ekonomiku „Start-Up Nation“ (například TAVtech Ventures a TAMID Group). +moreTento úspěch někteří přisuzovali IDF a jeho rozvoji talentů, které pak po dokončení pohánějí high-tech průmysl, ale podnikatel Inbal Arieli ve své práci naznačuje, že charakteristiky vlastní izraelské kultuře a způsob výchovy izraelských dětí hrají také významnou roli.
V posledních letech čelilo toto odvětví některým výzvám a další růst tohoto odvětví závisí na jejich překonání. High-tech sektor a poptávka po technologických talentech v posledních letech roste. +more Na trhu není dostatek odborníků a zejména 15 % pozic v izraelském high-tech sektoru zůstává neobsazeno. Největší počet neobsazených pozic (31 %) je však ve specializacích softwarového inženýrství: DevOps, back-end, datová věda, strojové učení a umělá inteligence. Proto se také významně zvýšily platy specialistů na izraelském trhu. K vyřešení tohoto problému hledají IT společnosti vyplnění mezer v zahraničí. V důsledku toho zaměstnávají asi 25 % zámořských specialistů. Většina společností se rozhodla najmout zaměstnance z Ukrajiny (45 %) a Spojených států amerických s 16 procenty, která jsou druhou nejoblíbenější cílovou zemí offshoringu. Aby mohl průmysl dále růst, měla by Izrael vyřešit problém s nedostatkem pracovních sil. Izraelská rada pro vysokoškolské vzdělávání ve skutečnosti již zahájila pětiletý program, jehož cílem je zvýšit počet absolventů počítačových věd a inženýrských programů o 40 %.
Odkazy
Reference
30px Tento článek obsahuje materiál z dokumentu CIA World Factbook (z roku 2008), který je, jakožto publikace vlády Spojených států amerických, volným dílem.
Související články
Telavivská burza cenných papírů * Bankovní systém Izraele
Externí odkazy
[url=https://web. archive. +moreorg/web/20100107131224/http://www1. cbs. gov. il/www/dafdefet_02/09indicators_e. htm]Izraelský centrální statistický úřad - Hlavní ekonomické ukazatele (2003-2008)[/url] * [url=http://www. mzv. cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/blizky_vychod/izrael/ekonomika/ekonomicka_charakteristika_zeme. html]Ministerstvo zahraničních věcí ČR - Izrael: Ekonomická charakteristika země[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20090127035646/http://businessinfo. cz/cz/rubrika/izrael/1001005/]BusinessInfo. cz - Izrael[/url].