Cesko.wiki Elektrický tok
Author
Albert FloresElektrický indukční tok, zkráceně též elektrický tok (zastarale dielektrický tok či posuvný tok) je skalární fyzikální veličina používaná pro popis elektrického pole v prostředí.
Značení, definice a jednotky
Doporučené značení: Ψ * Definice: *: Elektrický indukční tok je definován jako tok vektoru elektrické indukce D danou plochou S: *:: \Psi = \int_S \mathbf{D} \cdot \mathrm{d} \mathbf{S} * Jednotky: *: Hlavní jednotkou v SI je 1 coulomb, značka 1 C. *: Používanými (dříve normou doporučovanými) násobky a díly jsou *:* 1 megacoulomb, značka 1 MC, *:* 1 kilocoulomb, značka 1 kC, *:* 1 milicoulomb, značka 1 mC.
Vlastnosti a výpočet
Elektrický indukční tok je číselně roven počtu indukčních čar prostupujících danou plochou (platí-li úmluva, že v homogenním poli počet indukčních čar procházejících plochou 1 m² je roven číselné hodnotě elektrické indukce tohoto pole).
V homogenním poli je elektrický indukční tok rovinnou plochou roven součinu obsahu plochy a složky vektoru elektrické indukce ve směru její normály, respektive součinu skalárně vzaté velikosti elektrické indukce a na ní kolmého průmětu dané plochy: :\Psi = D_\perp S = D S_\perp = D S \cos \alpha , kde α je úhel, který svírá vektor elektrické indukce s normálou plochy.
Podle Gaussova zákona platí, že elektrický indukční tok uzavřenou plochou je roven celkovému volnému náboji touto plochou obklopenému (Q), bez ohledu na jeho rozložení: :\Psi = \oint_S \mathbf{D} \cdot \mathrm{d} \mathbf{S} = Q
Tok intenzity elektrického pole
Jako "elektrický tok" se (na rozdíl od doporučení norem pro veličiny a jednotky) označuje i veličina tok intenzity elektrického pole: * Užívané značení: Χe, Фe či N * Definice: *: \Chi_\mathrm{e} = \int_S \mathbf{E} \cdot \mathrm{d} \mathbf{S}, kde E značí intenzitu elektrického pole. * Jednotky: *: Hlavní jednotkou v SI je 1 volt krát metr, značka 1 V·m.