Extracelulární matrix

epitelových buněk, schematicky Extracelulární matrix (ECM) či mezibuněčná hmota je materiál ukládající se v mezibuněčných prostorech. Skládá se z proteinů (zejména kolagen) a z glykosaminoglykanů (zejména proteoglykanů) a glykoproteinů (laminin, fibronektin). Velké množství extracelulární matrix produkují například fibroblasty, buňky vaziva. Část extracelulární matrix se vyskytuje v podobě tzv. bazálních lamin na bázi epitelů. U rostlin poněkud podobnou funkci zastává celulóza.

Extracelulární matrix je k buňkám přichycena pomocí integrinů. Vznik ECM byl zcela zásadní pro evoluci živočichů. +more Umožňuje uchycení buněk, mezibuněčnou komunikaci, pružnost (zejména elastinová složka), má svou úlohu v buněčné diferenciaci a ve vývoji embrya (např. uhnízdění blastocysty, vývoj nervové soustavy), ve vývoji nádorů. Představuje většinu celkového objemu většiny tkání. Přímým důsledkem chyb v utváření ECM jsou nemoci jako Marfanův syndrom.

Vznik extracelulární matrix byl zcela zásadní pro evoluci mnohobuněčnosti, bez této hmoty by totiž buňky jen stěží mohly držet pospolu.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://lekarske.slovniky.cz/pojem/matrix-extracelularni]Velký lékařský slovník[/url] * [url=https://www.wikiskripta.eu/w/Pojiva]pojiva - WikiSkripta[/url] *

Kategorie:Tkáně Kategorie:Cytologie