Mezibuněčný prostor
Author
Albert FloresMezibuněčný prostor (často interceluláry, někdy mimobuněčný prostor nebo extracelulární prostor) je označení pro veškerou hmotu v těle organismů, která se nachází mimo buňky. Většinou se definuje jako prostor vně plazmatických membrán buněk, který je vyplněný vodou. Protikladný termín je vnitrobuněčný prostor (především cytosol).
Plazmatická membrána (a u rostlin buněčná stěna) je bariéra, která odděluje dva světy, jež se velmi často liší po chemické stránce. Například Na+/K+ ATPázová pumpa drží velké množství sodíku mimo buňku a naopak velké množství draslíku uvnitř buněk.
Složení
Mezibuněčný prostor je nejčastěji vyplněn mimobuněčnou tekutinou. Její hlavní složkou je tzv. +more tkáňový mok, který obsahuje metabolity buněk, ionty, proteiny a mnoho jiných sloučenin, které mohou ovlivnit funkci buněk. Například neurotransmitery, hormony a trávicí enzymy jsou v tkáňovém moku aktivní. Do mezibuněčných tekutin patří mimo tkáňový mok rovněž krev a lymfa.
V mnohých případech je v mimobuněčném prostoru rovněž přítomna extracelulární matrix.
Vznik intracelulár
Podle vzniku intracelulár se v botanice rozlišují jejich čtyři základní typy:
wikitable | Název | Způsob vzniku | Příklad |
---|---|---|---|
schizogenní | rozpuštěním přepážky mezi buňkami a následným oddělením buněk od sebe | štěrbiny průduchů | |
lyzigenní | rozpuštěním celých buněk formou apoptózy | siličné nádržky v oplodí citrusových plodů | |
rhexigenní | smrtí celých pletiv a následným roztržením | dutiny ve stéblech | |
schizolyzigenní, schizorhexigenní | kombinací výše uvedených způsobů | - |