Cesko.wiki Hřib plavý
Author
Albert FloresHřib plavý (Boletus edulis) je jedním z nejznámějších a nejběžnějších druhů hřibů, který se vyskytuje v evropských lesích. Jeho plodnice mají charakteristický vzhled s vypouklým kloboukem a bílou až světle hnědou barvou. Hřib plavý je ceněný pro svou vynikající chuť a využívá se v gastronomii, zejména při přípravě různých druhů pokrmů. Tento druh hřibu žije v symbióze s různými druhy stromů, především s borovicemi a buky. Plodnice hřibu plavého se objevují na podzim, obvykle od srpna do listopadu, a mohou dosahovat výšky až 30 centimetrů. Při sběru hřibů je důležité je správně identifikovat, protože s nimi může být zaměněn například jedovatý hřib satan. Hřib plavý má také význam v mykologickém výzkumu a je jedním z častých předmětů studia mykologů. V posledních letech byl objeven také ve vědeckých laboratořích potenciál kultivace tohoto druhu hřibu.
Hřib plavý (Hemileccinum impolitum ) též hřib nelesklý) je houba z čeledi hřibovitých. Je nejedlá, poměrně vzácná a roste obvykle zejména pod duby. Před rokem 1985 byl ztotožňován s hřibem skvrnitým.
Popis
Klobouk dosahuje 60-130 (170) milimetrů, povrch je jemně plstnatý, krémový, světle šedý až šedoolivový, ve stáří částečně olysalý s lehkým hnědým nádechem. Rourky a póry jsou zbarveny světle až sytě žlutě, ve stáří žlutoolivově. +more Třeň je na povrchu bělavě žlutý a krytý nenápadnými šupinkami. Dužnina je v oblasti klobouku žlutá, jinak bělavá až bledožlutá, ve spodní části třeně nahnědlá, voní nakysle, barevně je neměnná.
Vůně plodnic připomíná jodoform (především na bázi třeně a ve stáří), kvůli chemickému pachu proto není vhodný pro kuchyňské zpracování. Starší plodnice jsou z tohoto důvodu prakticky nepoživatelné.
Výskyt
Hřib plavý je poměrně vzácný, preferuje nižší polohy, světlé listnaté lesy, především pak jejich okraje. Objevuje se i na hrázích rybníků, ve stromořadích a parcích. +more Typickým mykorhizním symbiontem je dub, vazba na jiné listnáče (habr, buk, lípa) je méně obvyklá. Fruktifikuje od konce května do konce září.
Rozšíření
Roste v Evropě a Severní Americe (Kanada). Z Evropských zemí jsou to Belgie, Česká republika, Dánsko, Francie, Gibraltar, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Norsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království (plus Ostrov Man), Španělsko a Švédsko.
V rámci chráněných území České republiky byl hřib plavý popsán mimo jiné na následujících lokalitách: * Chuchelský háj (Praha) * Jílovka (okres Česká Lípa) * Lipovka - Grado (okres Praha-východ) * Luční (okres Tábor) * Vrbenské rybníky (okres České Budějovice) * Žernov (okres Pardubice)
Roku 2008 byl objeven u obce Holany poblíž rybníků u severní hranice CHKO Kokořínsko.
Záměna
Vzhledem se nejvíc blíží příbuznému hřibu skvrnitému (Hemileccinum depilatum (Redeuilh) Šutara 2008), který se liší hladkým (nikoli plstnatým) povrchem klobouku a rovněž vykazuje jodoformový zápach. Od dalších podobných hub se liší výskytem, jodoformovým pachem a barevně neměnnou (nemodrající) dužinou. +more * hřib přívěskatý (Butyriboletus appendiculatus) - hnědavý až hnědorezavý klobouk, žlutá síťka, nenápadná vůně * hřib horský (Butyriboletus subappendiculatus) - roste ve vyšších polohách, pod jehličnany, žlutá síťka, nenápadná vůně * hřib medotrpký (Caloboletus radicans) - modrá, může vykazovat pach močoviny, dužnina je hořká * hřib Fechtnerův (Butyriboletus fechtneri) - výrazně modrá, báze třeně karmínově zabarvená.
Soubor:Anhängsel-Röhrling Boletus appendiculatus. jpg|hřib přívěskatý Soubor:2010-08-25 Boletus subappendiculatus. +morejpg|hřib horský Soubor:Vrbenské rybníky - Boletus radicans 03. jpg|hřib medotrpký Soubor:Boletus fechtneri. jpg|hřib Fechtnerův.
Ochrana
Tato vzácná houba je vedena v Červeném seznamu hub České republiky jako téměř ohrožený druh (NT). Neměla by se proto sbírat pro kuchyňské účely a její nálezy by měly být oznámeny místnímu mykologickému pracovišti.
Toxicita
Mykologická literatura není zcela jednotná co do vlivu na lidský organismus po konzumaci. Zpravidla bývá uváděn jako nejedlý, ale bývá klasifikován i odlišně. +more Český mykolog František Skyva (1880-1966) po vlastním experimentu houbu výslovně nedoporučoval ke kuchyňskému použití: „Dusil jsem doma několik exemplářů. Záhy byl cítit skoro nesnesitelný zápach po karbolu jako v nemocnici, který ani dalším dušením nezmizel, takže jsem byl nucen otevřít okna. “ Dále popisuje, že ve 14 hodin ochutnal několik lžic pokrmu připraveného s vajíčkem a i přes jinak dobré trávení zaznamenal silné obtíže: „V 16,30 dostavila se zmalátnělost, časté a nepříjemné krkání s karbolovým zápachem. Pak počala bolet hlava v zátylí a dostavilo se nutkání ke zvracení. “ Nakonec se zdravotní stav experimentátora zlepšil, houbu ale na základě vlastní zkušenosti výslovně nedoporučoval ke konzumaci.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Nejedlé houby Kategorie:Hřibovité Kategorie:Téměř ohrožené houby ČR