Inflační spirála

Inflační spirála (téže mzdově cenová spirála) je proces vzájemného doplňování růstu mzdových nákladů a monetarní akomodace.

Rostoucí míra inflace vyvolává tlak na růst mezd (zaměstnanci společně s odbory se snaží vyjednat vyšší mzdy, aby kompenzovali rostoucí ceny). Růst mezd následně vyvolá další růst inflace (zvýšení mezd znamená pro podniky růst nákladů, a proto zvyšují ceny).

V makroekonomii představuje inflační spirála neboli cenově-mzdová spirála, začarovaný kruhový proces, ve kterém zvyšování mezd způsobuje zvyšování cen, což způsobuje zvyšování mezd. Nelze však odpovědět, zda prvním impulzem bylo zvyšování mezd nebo zvyšování cen. +more Příčinou může být buď vysoká agregátní poptávka spojená s téměř plnou zaměstnaností, nebo náhlé a významné změny v dodávkách neboli šoky, jako je například zvyšování cen ropy.

Princip spuštění inflační spirály

Existují dva oddělené prvky této spirály, které koexistují a vzájemně se ovlivňují:

* Majitelé podniků zvyšují ceny, aby ochránili ziskové marže před rostoucími náklady, včetně nominálních mzdových nákladů, a zabránili tak poklesu skutečné hodnoty ziskových marží.

* Mzdoví pracovníci se snaží tlačit své nominální mzdy po zdanění nahoru, aby dohnali rostoucí ceny a zabránili poklesu reálných mezd. Pro zachování kupní síly rovnající se rostoucím nákladům, které odrážejí index spotřebitelských cen (CPI), neboli spotřebitelský koš, se musí zdanitelný plat zvýšit rychleji, než samotný CPI. +more A to proto, aby vedl ke zvýšení mezd po zdanění srovnatelnému se zvýšenými náklady na zboží a služby.

Dochází k situaci, kdy „mzdy dohánějí ceny a ceny dohánějí mzdy“. Tento stav přetrvává i při (mírné) recesi. +more Tato mzdově-cenová spirála interaguje s inflačními očekáváními a vytváří se tak dlouhodobý inflační proces. Někteří tvrdí, že k zastavení spirály je zapotřebí změny/upravení politiky příjmů nebo závažné recese.

První prvek spirály (zvyšování mezd nebo zvyšování cen) se neaplikuje, pokud jsou trhy relativně konkurenceschopné.

K oslabení spirály může docházet, pokud produktivita práce roste rychlým tempem. Rostoucí produktivita práce (neboli hodnota množství, které zaměstnanec produkuje v daném čase), kompenzuje zaměstnavatelům vyšší mzdové náklady a zároveň umožňuje zaměstnancům dostávat rostoucí reálné mzdy, ale marže společnosti zůstává stejná.

Důsledky inflace

Od inflační spirály se odvíjí inflační očekávání ekonomických subjektů (zaměstnavatelé a zaměstnanci). Vzniká také souvislost s rozdělením inflace a způsoby jejího měření. +more Inflace má vliv na řadu ukazatelů, proto rozlišujeme hodnoty nominální a reálné a každá z nich ovlivňuje zaměstnance i zaměstnavatele jiným způsobem.

Nominální hodnota (jmenovitá hodnota) je peněžní hodnota vyjádřená v určité měně, přiřazená určité složce majetku. Často bývá na ceninách, cenných papírech, penězích uvedena. +more Nominální hodnota se může lišit od tržní hodnoty určitého majetku. Je tomu tak například u akcií, jejichž hodnota bývá určena podle vzorce nominální hodnota=základní kapitál, ale její skutečná hodnota je nestálá a mění se podle míry poptávky na samotnou akcii.

Reálná hodnota je ocenění, které reflektuje současnou tržní situaci. Je to skutečná hodnota vzhledem ke kupní síle peněz. +more Je to hodnota ukazatele vyjádřeného v peněžních jednotkách snížená o míru inflace. Nominální hrubý domácí produkt bude produktem v obvyklých cenách, zatímco reálný hrubý domácí produkt bude udáván ve neměnných cenách, jako kdyby nebyla inflace. Reálný růst bude počítán jako kdyby se ceny nezměnily. Reálný růst mezd tedy znamená, o kolik více služeb a zboží si lidé za mzdy ve sledovaném období mohou skutečně dovolit oproti období předchozímu.

Protiinflační politika

Proti inflační spirále se bojovat protiinflační politikou, která je poptávkově orientovaná. Protiinflační politika spočívá v omezení růstu agregátní poptávky restriktivní měnovou polititkou a dále také snižováním inflačních očekávání šokovou terepií, gradualistickým přístupem či dalšími metodami. +more Učinná také může být nákladově orientovaná důchodová politika. Důchodová politika může mít různé formy:.

• zmrazení mezd na základě zákonného opatření vlády, kdy jsou zakázány jakékoli mzdové úpravy

• limity růstu mezd

• dobrovolná omezení růstu mezd jako výsledek vyjednávání zaměstnavatelů a pracovníků pod vlivem vládních doporučení

Předností důchodové politiky je snížení inflace bez růstu nezaměstnanosti a poklesu produktu.

Za rozumnou variantu boje proti inflační spirále se také považuje regulace mezd a cen.

Opakem inflační spirály je deflační spirála, která bývá zapříčiněna poklesem cen v ekonomice. To znamená, že v budoucnu se bude snižovat cena statků a služeb a totožné zboží bude možné koupit za nižší cenu. +more Spotřebitelé odkládají své nákupy a dochází k poklesu poptávky. Ekonomika se dostává do recese a dochází k zacyklení - úpadku do deflační spirály.

Odkazy

Reference

Související články

Inflace * Deflace * Zpětná vazba

Externí odkazy

Kategorie:Makroekonomie