Jelen milu

Jelen milu (Elaphurus davidianus), též jelen Davidův nebo jelen pátera Davida je vzácný druh jelena, který v přírodě vyhynul již před téměř 2000 lety. V zajetí se však dobře rozmnožuje a na konci 20. století byl reintrodukován do své původní domoviny.

Popis

Samec * hmotnost: 100-300 kg * délka těla: 190-210 cm * délka ocasu: 25-65 cm * výška v kohoutku: 100-130 cm

Jelen milu je silný, poněkud podivně vypadající jelen s protáhlou hlavou nesenou na štíhlém krku. Končetiny jsou dlouhé a kopýtka široká, podobná sobím. +more Ocas je velmi dlouhý, zakončený černým střapcem. Na hlavě jsou nápadné předoční žlázy, ušní boltce jsou menší, zato oči velké a výrazné. Samci nesou paroží, které se zdá být „naopak“, výsady směřují dozadu, větvení je také neobvyklé, dichotomické. Další zvláštností je fakt, že během roku mohou vyrůst dvě sady paroží - letní parohy jsou větší a jeleni je shazují v listopadu, další pár doroste v lednu a shazován je několik týdnů poté.

Letní srst je okrová až načervenalá, s dlouhými vlnitými pesíky. Zimní srst je hustší a matně šedá, s krémovou podsadou. +more Samci mají krční hřívu a jsou větší než laně. Kolouši jsou bíle skvrnití a při narození váží kolem 11 kg.

V Číně se o něm mluví jako o zvířeti složeném ze čtyř částí. Jeho hlava prý připomíná jelena, krk se podobá velbloudímu, ocas má z osla a paznehty jsou kravské. +more Existují i další verze: jelen milu má mít velbloudí krk, oslí ocas, kravské pazhehty a jelení parohy nebo paroží jelena, ale hlavu podobnou hlavě koně a tělo kravské.

Rozšíření a početnost

V minulosti jeleni milu obývali mokřady a rákosové porosty na středovýchodě a severu Číny, nicméně kvůli nadměrnému lovu a rozšiřování rýžových polí zmizel už kolem roku 200 n. l. +more Jeleni milu však přežili v císařském loveckém parku Nau-Hai-Tsue u Pekingu, kde žili chráněni za zdí pro potěchu císařského dvora.

V roce 1865 je pro západní vědu objevil francouzský misionář a přírodovědec páter Armand David, který v něm poznal dosud nepopsaný druh soba. Páter David byl schopný získat dvě kompletní kůže tohoto zvířete, které odvezl s sebou do Evropy - na základě těchto kůží pak Milne-Edwards jelena milu vědecky popsal. +more Čínský císař následně daroval několik zvířat Francii, Německu a Velké Británii. Právě včas, protože při záplavách v roce 1894 byla stržena zeď kolem parku a většina stáda uhynula. Zbývajících asi 30 kusů pak bylo vybito během povstání boxerů roku 1900.

Po zániku populace v Číně bylo zbývajících 18 jelenů milu, kteří zůstali v Evropě, převezeno do parku Woburnského opatství v Anglii, kde se je podařilo rozmnožit a jelen milu začal být chován i v ostatních evropských zoologických zahradách, v roce 1956 se čtyři jeleni milu dostali i do Pekingské ZOO.

V roce 1985 byl jelen milu reintrodukován do přírodního parku v blízkosti Pekingu, tam, kde se kdysi nacházel císařský lovecký park. O rok později byli vysazeni také v rezervaci Ta-feng (Dafeng) u Šanghaje. +more V těchto rezervacích jsou zvířata chována oborovým způsobem.

V současnosti jsou jeleni milu chováni v zoologických zahradách i na farmách na celém světě, jen v Číně jich v oborách a přírodních rezervacích žije asi 2000. Od roku 1998 jsou vypouštěni i do volné přírody.

Biologie

Jelen milu Všechny znalosti o chování jelena milu pocházejí z pozorování v zajetí. +more Jsou to společenská zvířata, která se sdružují do velkých smíšených stád. Mezi jeleny jsou výjimeční svým vztahem k vodě - velmi dobře a rádi plavou. Jsou to pasoucí se býložravci, jejich potravou jsou hlavně trávy a vodní rostliny.

Asi dva měsíce před příchodem říje samci opouštějí stáda. Vrátí se až v červnu, v říji, kdy bojují o právo pářit se s laněmi. +more Jejich zbraněmi v boji jsou kromě parohů i zuby a přední končetiny.

Březost trvá asi 280 dní, poté se rodí 1-2 mláďata, která laň vodí 10-11 měsíců. Žijí průměrně 18 let.

Původ

Jelen milu je pravděpodobně mezidruhovým křížencem mezi jelenem lyrorohým Cervus eldi (matka) a jelenem wapiti Cervus canadensis (otec) nebo mezi nějakými dnes vymřelými druhy blízce příbuznými obou uvedených. Vzhledem k tomu, že existuje fosilní záznam jelena milu z pozdního pliocénu, jeho vznik není ovlivněn lidmi.

Ohrožení

V roce 1997 byl IUCN jelen milu ohodnocen jako kriticky ohrožený druh, v přírodě žilo méně než 50 kusů. To v současnosti zřejmě již neplatí, nicméně jelen milu potřebuje stále ochranu člověka.

Jelen milu v českých zoo

Skupina jelenů milu

* ZOO Brno * ZOO Chomutov (Podkrušnohorský zoopark Chomutov) * ZOO Ostrava * ZOO Praha * Podleský mlýn

Reference

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20071007004432/http://www. zoopraha. cz/lexikon. php. i=83]ZOO Praha - Lexikon zvířat - Jelen milu[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20110605153301/http://www. ultimateungulate. com/Artiodactyla/Elaphurus_davidianus. html]An Ultimate Ungulate Fact Sheet: Pere David's deer, Milu (anglicky)[/url] * [url=http://animaldiversity. ummz. umich. edu/site/accounts/information/Elaphurus_davidianus. html]Jacobson, E. 2003. „Elaphurus davidianus“ (On-line), Animal Diversity Web. Accessed June 01, 2007 (anglicky)[/url] * [url=https://archive. is/20060927205300/http://www. worlddeer. org/peredavids. html]World Deer: Pére David's Deer Elaphurus davidianus (anglicky)[/url].

*

Kategorie:Jelenovití Kategorie:Reintrodukovaní živočichové