Kapradiny

Kapradiny (Polypodiophyta sensu stricto) jsou oddělení výtrusných cévnatých rostlin čili kapraďorostů (Pteridophyta), jehož zástupci jsou hojně rozšířeni po celé Zemi. Současné druhy jsou většinou byliny, ale v některých tropických oblastech rostou i stromovité druhy.

Podle aktuálních fylogenetických studií jsou přesličky' (Equisetidae) pravděpodobně monofyletickou větví kapraďorostů, sesterskou ke kapradinám v užším smyslu, tvořenou přirozenými taxony Ophioglossidae, Marratiidae a Polypodiidae, i když plně vyloučeny nejsou ani některé hypotézy považující je za vnitřní skupinu kapradin. I proto se taxon Polypodiophyta (případně i Polypodiopsida) používá v některých systémech i v širším smyslu (Polypodiophyta sensu lato), zahrnujícím přesličky.

Oddělení kapradiny obsahuje jedinou recentní třídu Polypodiopsida (používají se i synonymická označení Filicopsida či Pteridopsida'), ta je však v některých systémech chápána v užším smyslu, zahrnujícím pouze leptosporangiátní kapradiny (Polypodiidae).

Kapradiny druhotně netloustnou (tzn. nezvětšují tloušťku stonku nebo kořenu činností laterálního meristému kambia, případně felogénu).

Evoluce

Vymřelé stromovité kapradiny se hojně vyskytovaly v permokarbonských lesích. Kapradiny se poprvé objevily ve spodním devonu a největší rozvoj zažily právě během karbonu a permu. +more V druhohorách a třetihorách spíše kapradiny vymíraly. Velký vzestup rozšíření kapradin následoval vždy po hromadných vymíráních spojených s devastací ekosystémů, jako tomu bylo na konci druhohorní křídy před 66 miliony let. Evolučně pravděpodobně navazují na oddělení Rhyniophyta.

Podtřídy

Ophioglossidae

Řád jazykotvaré neboli hadilkotvaré (Ophioglossales) ** Čeleď jazykovité neboli hadilkovité (Ophioglossaceae) ::Jsou to rostliny vytrvávající oddenkem, ze kterého vyrůstá většinou jeden fertilní list a další útvar listové podoby, vysvětlovaný jako pozměněná pravá aflebie. Nadzemní orgán je rozdělen na část asimilační (nejčastěji jeden list) a část, na které je výtrusnicový klas (ten je původem redukovaná čepel). +more Sporangia těchto rostlin nemají sporangia s otvíracím systémem. Rod hadí jazyk neboli hadilka (Ophioglossum) má největší množství chromozomů ze všech zástupců živé říše.

::Zástupci: ::* vratička měsíční (Botrychium lunaria) je jediná kapradina s náznakem druhotného tloustnutí vysoká až 15 cm. Aflebie je jednoduše peřenodílná s půlměsícovými úkrojky. +more Sporofyl je až 2× větvený. Roste vzácně na horských loukách a pastvinách. ::* hadilka obecná neboli hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum) až 20 cm vysoká rostlina nacházející se na vlhkých loukách a v lužních porostech. ::* vratička jednoduchá (Botrychium simplex) je vytrvalá bylina, řadící se mezi vyhynulé taxony. Nacházela se na smilkových loukách, rašelinách či vřesovištích.

* Řád prutovkotvaré (Psilotales) ** Čeleď prutovkovité (Psilotaceae) ::Zástupci: ::* prutovka (Psilotum) ::* Tmesipteris

Marratiidae

Řád Marattiales jsou velmi mohutné pantropické kapradiny vlhkých tropických lesů. Výtrusnice jsou vždy jen na spodu listů a mají tendenci k vytváření synangií. +more Typ synangií se liší u každého druhu. Jsou to rostliny se vzpřímeným, u fosilních zástupců často stromovitým a někdy silně zkráceným kmenem, řidčeji s plazivým oddenkem. Přestože byly fosilní druhy stromovité, nebylo u nich druhotné tloustnutí (jednotlivé cévní svazky byly obklopeny velkou sklerenchymatickou pochvou), nebo bylo jen velmi slabé.

Zástupci: * Angiopteris evecta * Marattia

Polypodiidae

Podtřída Polypodiidae čili leptosporangiátní kapradiny mají megafyly, střední válec typu diktyostélé (jednotlivé cévní svazky xylému jsou obtočeny floémem). Postrádají druhotné tloustnutí. +more Sporangia jsou uložena ve výtrusnicových kupkách (= sory), které jsou kryty různými způsoby. Na sorech jsou 2 typy buněk. Buňky tlustostěnné tvoří tzv. prstenec (= annulus), jednotlivé buňky časem vysychají a zmenšují se a nemají živý obsah. A další buňky tvoří obústí (= stomium), což je místo, kde pak výtrusnice puká a tedy i místo, kterým vypadnou jednotlivé výtrusy. Typickým znakem pro Polypodiidae jsou pleviny - šupiny na řapících, kterých je v závislosti na druhu různý počet. Tato podtřída obsahuje kolem 9000 druhů, a to zejména v těchto řádech: * řád Osmundales * řád blánatcotvaré (Hymenophyllales) * řád Salviniales * řád Cyatheales, případně ještě Dicksoniales * řád osladičotvaré (Polypodiales).

Fylogenetický strom

Následující fylogenetický strom zobrazuje aktuální představu (jednu z možných) o příbuznosti jednotlivých skupin recentních kapradin podle molekulárně biologické studie jaderných genů z r. 2015 s přihlédnutím k ještě novější srovnávací studii s časovou kalibrací fylogeneze kapraďorostů. +more Pojmenování větví přizpůsobeno modernímu systému kapraďorostů. Skupiny, které by mohly být parafyletické jsou označeny (P).

Polypodiales

Rozmnožování

Kapradiny se rozmnožují pomocí výtrusů uložených ve většině případů na spodní straně listů kapradin. Většinou u více vyvinutých je chrání ostěra. +more Když praskne, výtrusy se roznesou do okolí a vyklíčí v prokel. Cyklus se opakuje. Výtrusnice kapradin.

Galerie

Soubor:Kapradiny. JPG|Kapraď samec u zdi Soubor:Ootaniwatari8691. +moreJPG|Asplenium anitiquum Soubor:SoriDicksonia. jpg|Dicksonia antarctica Soubor:Sleziník červený. jpg|Sleziník červený Soubor:Sleziník hadcový-kreslený obrázek. jpg|Sleziník hadcový.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Související články

Kapraďorosty

Externí odkazy

http://www.sci.muni.cz/botany/bures/vysrost/11_poly.pdf * [url=http://www.zahradnitrvalky.cz/sortiment-trvalek/kapradiny/]Přehled okrasných kapradin[/url]

Kategorie:Kapraďorosty