Kastelologie

Vznik

Opevněná šlechtická sídla byla důležitými centry moci a pro své vlastníky plnila i další funkce, především obrannou (fortifikační), obytnou a reprezentativní či symbolickou. Středověké stavby byly předmětem zkoumání historiků a architektů již od svého vzniku a zachovalo se mnoho autentických písemných svědectví o jejich podobě, zejména v kronikách. +more Avšak teprve období intenzivnějších archeologických bádání a shromažďování poznatků, které začalo na našem území v době romantismu v první polovině 19. století, je spojováno se vznikem kastelologie jako samostatné vědní disciplíny. Jako základní zdroje informací kastelologům sloužily kroniky, vojenské mapy, dobový i současný katastr, plány objektů a lokalit, ale i středověké malby, obrazy, dopisy, pohlednice či pověsti. Prvními badateli, kteří souvisle sepsali své poznatky, však nebyli Češi, ale Rakušané a sudetští Němci (jmenovitě například Josef Hormayer a jeho osmidílná práce o moravských hradech a zámcích nebo Adolf F. Kunike).

Česko

Rané období

Až v druhé polovině devatenáctého století se do zkoumání šlechtických sídel na Moravě a v Čechách zapojují i české osobnosti (jako byl Řehoř Wolný s dílem nebo August Sedláček a jeho patnáct svazků sborníku Hrady, zámky a tvrze Království českého). V meziválečném období 20. +more století se studiu hradů a zámků opět věnovali sudetští Němci (Herbert Weinelt či Carl Vogt), tentokrát ale s úmyslem germanizovat původ těchto staveb a přičlenit jejich minulost k historii Německa. Jejich práce však byly nekvalitní, ideově zabarvené a plné chybných archeologických popisů a datování nalezených artefaktů. Z českých autorů této doby lze jmenovat například Josefa Blektu a Zdeňka Wirtha, archeologické výzkumy provedla i Libuše Jansová (Pražský hrad, Vyšehrad), Josef Švehla (Kozí hrádek) a manželé Menclovi (Švihov, Dražice).

Poválečné období

Hrad Veveří - letecký pohled

Česká archeologie prochází od padesátých let 20. století velkým rozvojem a pozornost kastelologů se upíná ke slovanským hradištím s cílem dokázat vyspělost hospodářství a kultury starého slovanského rodu. +more Publikace věnující se středověkým sídlům začaly být doplňovány o fotografie. Příkladem může být třeba Vasiljakova publikace Nad hrady a zámky, která obsahovala tehdy velmi neobvyklé letecké snímky Dobroslavy Menclové. Roku 1972 vydala Dobroslava Menclová dvojsvazkové dílo České hrady I a II, které se přiblížilo tehdejší západoevropské kastelologii (která byla komplexnější a nahlížela na zkoumané objekty v širších souvislostech) a ve kterém se snažila zařadit zkoumané stavby do celkového kontextu našich dějin. Od druhé poloviny padesátých let se kastelologové začali více orientovat na hrady a tvrze a v průběhu 20. století se bádání postupně rozšířilo na všechny objekty i historická období. I v těchto časech se však nezapomínalo na lidovou slovesnost, pověsti a kroniky, které leckdy kastelology nepřímo naváděly při výzkumech (za zmínku stojí například Eduard Petiška a jeho Čtení o hradech).

Metody kastelologického výzkumu

Dokud byl výzkum spíše povrchní a publikovaná literatura částečně populárně-naučná, výzkumy se prováděly plošně a vztahovaly k velkým částem území. Takové postupy však nelze aplikovat vždy a navíc mohou přinášet zkreslené výsledky, což může vnést zmatky do navazujícího bádání. +more Proto je vhodné se věnovat omezeným, ale kvalitním a přesně dokumentovaným sondážím. Ty se mohou provádět pomocí archeogeofyzikálních metod, mezi které patří sledování regionálních i lokálních poruch geomagnetického pole (magnetometrie), sledování přirozené radioaktivity (radiometrie) či mikrogravimetrická měření (gravimetrie). Zajímavou metodou je letecká archeologie, u nás rozšířena od roku 1989, která je založena na leteckých fotografiích. Využívá porostových a vlhkostních příznaků a změn v barvě půdy či samotného porostu k lokalizaci geologických objektů pod srovnaným terénem. Jako její představitele lze uvést například Miroslava Bálka nebo Jaromíra Kovárníka.

Představitelé české kastelologie

August Sedláček

* August Sedláček (1843-1926), učitel, archivář, kastelolog * Antonín Hejna (1920-1986), archeolog (výzkum hradu Vízmburk nebo tvrze Zrůbek u Zvírotic) * Dobroslava Menclová (1904-1978), historička umění, architektka, archeoložka, poprvé řešila problém typologie českých hradů * Tomáš Durdík (1951-2012), archeolog a kastelolog * Miroslav Plaček (* 1943), archeolog a kastelolog * Petr Chotěbor (* 1950), kastelolog * Milan Sýkora (* 1975), archeolog a kastelolog

Odkazy

Reference

Literatura

DURDÍK, Tomáš. Česká kastelologie v evropských souvislostech. +more In: Archeologické rozhledy 50 (1998), 784-789. * * KOUŘIL, Pavel - WIHODA, Martin. Česká kastelologie na rozcestí. In: Archaeologia historica 27 (2002), 21-35. * MUSIL, František. K problematice vztahů české a polské kastelologické terminologie. Kladský sborník. 2016, roč. 11, s. 213-219. ISSN 1212-1223. * * NOVÁK, David. Současné otázky evropské kastelologie a jejich reflexe v českém prostředí. In: Archaeologia historica 44 (2019), 7-27. *.

Kategorie:Hrady Kategorie:Středověká archeologie Kategorie:Dějiny Česka Kategorie:Věda a technika v Česku