Cesko.wiki Klimatologie
Author
Albert FloresKlimatologie je věda o podnebí studující dlouhodobou podobu a celkové účinky meteorologických procesů probíhajících na Zemi. Ty však nastávají v konkrétních geografických podmínkách. Dnes se řadí mezi vědy geografické s řadou styčných problémů i věd negeografických.
Hlavní úkoly klimatologie
studium utváření podnebí na Zemi jako planetě i v jejích jednotlivých částech * popis a objasnění podnebných zvláštností Země (od kontinentálního měřítka až po místní měřítko) * třídění neboli klasifikace podnebí a vymezování klimatických oblastí (klimatická regionalizace) * studium podnebí v dobách historických a geologických, kolísání podnebí a klimatických změn, které směřuje i k pokusům o předpověď změn podnebí
Dílčí disciplíny
klimatologie aplikovaná (užitá) * klimatologie dynamická * klimatologie ekologická * klimatologie historická * klimatologie emisí * klimatologie inženýrská * klimatologie klasická * hydroklimatologie * paleoklimatologie
Podnebí (klima)
Podnebím se rozumí dlouhodobý režim počasí podmíněný: * energetickou bilancí - tj. součet všech druhů záření přicházejících od Slunce a z atmosféry, které jsou atmosférou a aktivním povrchem pohlcovány, odráženy a vyzařovány * atmosférickou cirkulací - tj. +more pohyb vzduchových hmot (teplá fronta, studená fronta, okluzní fronta, regionální větrné proudy a systémy) * charakterem aktivního povrchu - tj. zemský povrch samotný a jeho četné podoby tvořené vegetačním krytem, kvalitou materiálu a vertikální členitostí * lidskými (antropogenními) zásahy - tj. města, velkolomy, umělé vodní nádrže atp.
Základní faktory formující planetární klima
Mezi jednotlivými faktory je vzájemná součinnost na vytváření klimatických podmínek celkově i na jednotlivých místech planety. * atmosférické - určují časové a prostorové změny bilance záření (energetické bilance), jsou dané například změnou vzdálenosti Země od Slunce, sklonem zemské osy apod. +more * cirkulační - závislé mimo jiné na rotaci planety a homogenitě jejího povrchu či tlakových poměrech. Jedná se o všeobecnou cirkulaci atmosféry, výměnu tepla na Zemi a oběh vody. * geografické - působí na vznik klimatu v konkrétních geografických (prostorových) podmínkách. Je to zeměpisná šířka, nadmořská výška, vliv pevnin a moří, vliv terénu (orografie), vliv mořských proudů a vliv rostlinné a sněhové pokrývky.
Někdy je v literatuře uváděn také vliv člověka na klima. Není však doposud jednoznačně prokázáno, která činnost je škodlivá a která ne. +more Těžko se také stanovuje míra tohoto působení.
Klasifikace klimatu
Děje působící na vznik podnebí na Zemi jsou dány faktory formulující planetární klima a vytvářejí celou řadu klimatických typů. V rozložení jednotlivých klimatických charakteristik (teplota vzduchu, úhrn srážek aj. +more) lze pozorovat určité geografické zákonitosti (závislost na zeměpisné šířce, kontinentalita místa, orografie aj. ). Je jasné, že také tyto typy podnebí, tj. souhrn klimatických charakteristik v předem dohodnutých mezních hodnotách, nemusí být na Zemi uspořádány náhodně, nýbrž uspořádaně, v závislosti na činitelích působících na tvorbu klimatu. Dá se také říci, že v rozložení klimatických oblastí existuje více či méně zřetelná zonalita. K uspořádání jednotlivých typů podnebí se používá metody regionalizace. Je používán i termín rajonizace či klasifikace.
Klasifikace klimatu se metodicky rozlišuje na 2 přístupy: * konvenční (statický, statistický, efektivní apod. ) přístup - Využívá ke členění podnebí základních klimatických projevů z kritérií statisticky definovaných na základě měřených údajů z meteorologických stanic (teplota, tlak, srážky ad. +more) Příkladem je Köppenova klasifikace (svět) či Quittova klasifikace (Česko a Slovensko). * genetický (dynamický) přístup - Vychází ze základních planetárních podmínek vzniku podnebí, např. planetární vzdušná cirkulace (Flöhnova klasifikace) nebo podle převládajícího výskytu vzduchových hmot (Alisovova klasifikace).
Literatura
FARSKÝ, I. , MATĚJČEK, T. +more (2007): Přehled z fyzické geografie. Ústí nad Labem, PŘF UJEP, 215 s. , . * KOPP, J. , SUDA, J. (1998): Vybrané kapitoly z fyzické geografie. Klimatologie. Plzeň, ZČU, 98 s. * VYSOUDIL, M. (2000): Meteorologie a klimatologie. Olomouc, UP, 282 s. * KOLEKTIV AUTORŮ (2007): Atlas podnebí Česka. Praha, ČHMÚ, 255 s. , .
Související články
Externí odkazy
Český hydrometeorologický ústav - http://www. chmi. +morecz * Atlas podnebí Česka - https://web. archive. org/web/20090504055956/http://www. chmi. cz/meteo/ok/atlas/index. html * Meteocentrum - http://www. meteocentrum. cz * Climate Instituce - http://www. climate. org/ * National Oceanic and Atmospheric Administration (NOAA) - http://www. noaa. gov/ * World Climates - http://www. blueplanetbiomes. org/climate. htm.