Kosatec sibiřský

Kosatec sibiřský (Iris sibirica L.) je vytrvalá bylina z čeledi kosatcovitých (Iridaceae), která roste v Evropě, mírných oblastech Asie a roztroušeně i v České republice. Na území České republiky je chráněná; patří do kategorie silně ohrožený druh. Kosatec sibiřský může dosahovat až výšky 100 cm, je to bylina, která roste v trsech. Listy jsou úzké a dlouhé, stonek dutý a okrouhlého tvaru. Květy jsou světle až tmavě modrofialové, ale jejich vnitřní část je světlejší s tmavším žilkováním. Kvetou v květnu a v červnu typicky na vlhkých až mokřadních loukách, které jsou v jarním období zaplaveny a nejsou koseny, proto roste na neudržovaných loukách. Celá rostlina je jedovatá.

Kosatec sibiřský je charakteristickým zástupcem bezkolencových luk patřící v Česku mezi ohrožené druhy - v červeném seznamu zařazen do kategorie C3. Tato rostlina se dá použít a využívá se pro kořenové čističky odpadních vod. +more Nicméně v Česku se jedná o chráněný druh a na jeho použití by mělo být vydáno patřičné povolení. V roce 2010 se stal německou Rostlinou roku.

Pojmenování

Lidově se kosatci přezdívá mečík. Samotný latinský název, Iris sibirica, odkazuje k starořeckému bohu duhy a k místu, kde kosatec přirozeně divoce roste, Sibiři. +more Pro kosatec sibiřský (Iris sibirica) se využívají další latinská označení: * Iris pratensis (Lam. ) * Limnirion sibiricum (L. ) Opiz * Xyridion sibiricum (L. ) Klatt * Xiphion sibiricum (L. ) Schrank.

či v české literatuře je možné se setkat s alternativními názvy: * kosatec luční (dle Presl 1819) * kosač sibirský (dle Opiz 1852)

Popis

Charakteristický trs kosatce sibiřského Kosatec sibiřský je vytrvalá bylina rostoucí v trsech, která může dosahovat výšky 50 až 120 cm. +more Této výšky rostlina dosahuje po dvou až pěti letech růstu. Má přímou, oblou lodyhu, která je stejně dlouhá či delší než listy. Stonek je dutý a okrouhlého tvaru. Podzemní oddenek je silný a krátce plazivý.

Listy

Listy jsou zelené a 2 až 10 mm široké, délkou 25 až 80 cm jsou kratší než stonek, který nese květ, a mají trávovitý vzhled.

Květ

Detail květu Květy vyrůstají většinou v počtu jednoho až třech (ojediněle až pěti) v paždí listenů, jsou světle až tmavě modrofialové, ale jejich vnitřní část je světlejší s tmavším žilkováním. +more Občas může být některý z květů i bílý. Květy jsou pravidelné, trojčetné a dorůstají velikosti 5 až 7 centimetrů. Okvětní lístky srůstají ve spodní části v trubku, která je 4 až 7 mm velká. Vnější modré až modrofialové okvětní lístky plátky jsou ohnuté nazpět a na jejich bázi je bílá či žlutá skvrna s fialovou žilnatinou. Svrchní strana vnějších okvětních lístků je lysá. Kvetou v květnu a v červnu typicky na vlhkých až mokřadních loukách, které jsou v jarním období zaplaveny a nejsou koseny, proto roste na neudržovaných loukách. Samotné květy jsou nevonné či vonné jen velmi slabě. Opylování květu hmyzem Květy jsou hermafroditi, to znamená, že mají jak samčí tak i samičí orgány, na opylování se podílí hmyz. Nicméně rostlina je schopna i samovolného opylení. Tři tyčinky se nacházejí uvnitř květu, jejich prašníky jsou ukryty pod lalokem čnělky.

Semena

Semena kosatce sibiřského Semena dozrávají mezi srpnem a zářím. +more Po dozrání jsou semínka kosatce zploštělá a hnědé barvy, o velikosti několika milimetrů. Jsou ukryta v trojpouzdré, několik centimetrů velké oválné, mírně hrotité tříhranné tobolce. Vyzrálá tobolka se pak od vrcholové části otvírá, čímž dochází k uvolňování semen. Tyto uschlé tobolky jsou od podzimu až do jara dobře viditelnou částí rostliny umožňující její snadné objevení v terénu mezi ostatní vegetací. Detail uschlých tobolek.

Rozšíření

Kosatec sibiřský roste na území Evropy, včetně České republiky, a v oblastech mírné Asie až po Japonsko. Za původní areál výskytu je považována severní Asie, východní a střední Evropa, konkrétně území Turecka, Arménie, Ázerbájdžánu, Ruska, v Evropě pak v Rakousku, Česku, Německu, Slovensku, Polsku, Maďarsku, Švýcarsku, Běloruska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Moldavy, Ukrajiny, Bulharska, na území států bývalé Jugoslávie, Itálie, Rumunska a Francie. +more Oproti tomu jeho výskyt v severní Americe, konkrétně v Kanadě v provincii Ontario, v USA ve státech Connecticut, Maine, Massachusetts, New York, Pensylvánie, Virginie a Kalifornie a na Britských ostrovech je až druhotný. V tomto areálu se vyskytuje v pásmu od nížin až po podhůří. Obývá vlhké slatinné a rašelinné louky, dále mokřiny, břehy a další místa, která jsou alespoň v předjaří zaplavena vodou. Většinou preferuje oblasti, kde je půda bahnitá, hlinitá, výživná a vápnitá.

Naopak je citlivý na vysoké koncentrace solí v půdě, taktéž špatně snáší kosení luk. Z toho důvodu roste převážně na nekultivovaných areálech.

Česká republika

Na jednom květonosném stonku vykvetou většinou 2 až 3 květy V České republice je kosatec sibiřský vzácný, jelikož ve druhé polovině 20. +more století byla jeho stanoviště systematicky rekultivována a odvodňována meliorací, což mělo za následek ústup druhu z těchto lokalit. Aktuálně se zdá, že jeho ústup se zastavil, jak se změnilo využívání krajiny pro zemědělské účely. V současnosti kosatec sibiřský kvete v řadě chráněných území, jako například v přírodní památce Novoveská draha, Mastnice, v přírodní rezervaci Březina a dalších lokalitách.

Ohrožení

Jeden z mnoha kultivarů, 'Sultan's Ruby' Kosatec sibiřský je v České republice zanesen v Červeném seznamu jako ohrožený druh zařazený do skupiny C3; zákon (podle vyhlášky MŽP ČR č. +more 395/1992 Sb) ho hodnotí jako silně ohrožený druh. Na území Slovenska je řazen mezi zranitelné druhy (VU) a je zde taktéž chráněn. Podobně je tomu i v Maďarsku, Srbsku, Polsku, Bělorusku, Litvě, Lotyšsku, Francii a ve Švýcarsku.

Škůdci

Rostlina může být napadnuta zástupci slimáků, hlemýžďovitých či třásnokřídlých (Thysanoptera). Taktéž se může stát obětí plísně šedé (Botrytis cinerea).

Využití

Kosatec sibiřský je oblíbený jako zahradní květina, která snese i poměrně suché stanoviště, nicméně vhodnější je výsadba do oblasti s vlhkou až mokrou půdou. Pro okrasné účely byla vyšlechtěna celá řada kultivarů a hybridů, včetně varianty s bílými, růžovými či různě modře a fialově zbarvenými květy. +more Květina se tak využívá ve květinářství pro aranžování, využívány jsou taktéž stonky s uschlými tobolkami semen. Samotné květy velice rychle vadnou, rostlina však trsy svých listů zdobí zahradu jak před květem, tak i po odkvětu. Kosatec sibiřský na běloruské známce Tato rostlina se dá použít a využívá se pro kořenové čističky odpadních vod. Nicméně v Česku jde o chráněný druh a na jeho použití by mělo být vydáno patřičné povolení.

Obsahové látky a jedovatost

Listy kosatce sibiřského obsahují zejména organické kyseliny, glykosid iridin, škrob, třísloviny a silice. Rostlina je podezřelá z jedovatosti, na Ukrajině však byly oddenky používány v lidové medicíně jako expektorans, při nemocech trávicí soustavy a proti zánětům.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Kosatcovité Kategorie:Ohrožené druhy ČR Kategorie:Flóra Česka Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy Kategorie:Flóra jihozápadní Asie Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy Kategorie:Flóra Kavkazu Kategorie:Flóra Mongolska Kategorie:Flóra Sibiře Kategorie:Flóra Střední Asie Kategorie:Flóra střední Evropy Kategorie:Flóra východní Evropy