Kraje v Estonsku
Author
Albert Flores15 krajů v Estonsku (od roku 2017) Estonsko se po celou svou historii členilo v kraje (estonsky maakond, množné číslo maakonnad). Podoba a význam krajů se v průběhu času měnily, ale rámcové členění zůstalo zachováno. V současném Estonsku jsou kraje administrativními jednotkami 1. úrovně.
Přehled krajů
Následuje tabulka s výčtem 15 krajů a s několika základními informacemi o nich.
Kraj | Správní centrum | Obyvatelstvo (1. +more1. 2020) | Rozloha(km²) | Hustota zalidnění (obyv. /km²) | Počet samosprávných obcí |
---|---|---|---|---|---|
Harjumaa | Tallinn | 605029 | 4326. 70 | 139. 8 | 16 |
Hiiumaa | Kärdla | 9315 | 1032. 44 | 9. 0 | 1 |
Ida-Virumaa | Jõhvi | 134259 | 2971. 58 | 45. 2 | 8 |
Jõgevamaa | Jõgeva | 28442 | 2544. 86 | 11. 2 | 3 |
Järvamaa | Paide | 30174 | 2674. 15 | 11. 3 | 3 |
Läänemaa | Haapsalu | 20444 | 1815. 57 | 11. 3 | 3 |
Lääne-Virumaa | Rakvere | 58862 | 3695. 71 | 15. 9 | 8 |
Põlvamaa | Põlva | 24647 | 1823. 34 | 13. 5 | 3 |
Pärnumaa | Pärnu | 86185 | 5418. 73 | 15. 9 | 7 |
Raplamaa | Rapla | 33282 | 2765. 06 | 12. 0 | 4 |
Saaremaa | Kuressaare | 33083 | 2937. 65 | 11. 3 | 3 |
Tartumaa | Tartu | 153317 | 3349. 31 | 45. 8 | 8 |
Valgamaa | Valga | 28204 | 1917. 09 | 14. 7 | 3 |
Viljandimaa | Viljandi | 46161 | 3420. 05 | 13. 5 | 4 |
Võrumaa | Võru | 35415 | 2773. 14 | 12. 8 | 5 |
Estonsko CELKEM | Tallinn | 1 328 976 | 43 465,4 | 30. 6 | 79 |
Historický vývoj
Kraje před dobytím Estonska
Soudí se, že kraje se v Estonsku zformovaly nejpozději počátkem 2. +more tisíciletí jako vojenské spolky tradičních souručenství. Kraje byly nezávislými politickými celky, centrální moc v tehdejším Estonsku neexistovala.
Nejstarším záznamem o estonských krajích je Kronika Jindřicha Lotyše ze 13. století. +more Podle ní byli tehdy Estonci sdruženi v osmi velkých krajích (provinciae) Harju, Ugandi, Sakala, Läänemaa, Saaremaa, Rävala, Järva a Viru. Kromě nich existovalo nejméně šest malých krajů, pravděpodobně samostatných souručenství - Vaiga, Mõhu, Nurmekund, Alempois, Jogentagana a Soopoolitse. Přesný počet krajů není s jistotou znám, jejich poloha a vzájemné hranice jsou určitelné také jen přibližně.
Kraje od dobytí Estonska do Severní války
Správní členění Estonska na de Wittově mapě z roku 1705
Původní podoba a význam krajů se ztratily po dobytí Estonska a jeho rozdělení mezi Dánsko, Livonský řád, Biskupství tarbatské a Biskupství Ösel-Wiek. Jako označení krajů se stále používaly Harju, Läänemaa, Saaremaa, Järva a Viru, zatímco Ugandi, Sakala, a jména malých krajů vyšly z užívání a název Rävala se zachoval jen v latinském a německém označení Tallinnu.
Po skončení Livonské války roku 1582 získalo vládu nad severním Estonskem Švédsko a nad jižním Polsko. Na švédském území byly oficiálně obnoveny kraje (län) Harjumaa, Järvamaa, Läänemaa a Virumaa jako administrativní jednotky, a k nim bylo jako další kraj přidáno Alutaguse. +more Na polském území byla ve smyslu krajů zřízena dvě vojvodství - Pernovské a Tarbatské. Saaremaa zůstala pod správou Dánska, které ji získalo již roku 1559.
Když Švédsko roku 1625 získává estonské državy Polska a 1645 též dotud dánský kraj Saaremaa, mění se i tato území na kraje (län) v rámci uspořádání Švédského království.
Kraje za carské nadvlády
Poté, co v důsledku Severní války získalo estonská území Rusko, bylo krajové členění zachováno, ovšem se změnou krajů z administrativních jednotek 1. úrovně (jimiž byly v Rusku gubernie) na jednotky 2. +more úrovně a jejich přejmenování na okresy. Severoestonské kraje Harjumaa, Järvamaa, Läänemaa a Virumaa náležely do Estonské gubernie, zatímco jihoestonské kraje Pärnumaa a Tartumaa do gubernie Livonské. Saaremaa byla počítána k Livonské gubernii, avšak jako zvláštní autonomní jednotka. Roku 1793 byla z tarbatského okresu vydělena jako nový okres Võrumaa a z částí okresů tarbatského a pernavského Viljandimaa. Téhož roku byl z okresu Harjumaa vydělen okres Paldiski, ale již v roce 1796 byly oba okresy opět sloučeny.
Toto rozdělení zůstalo zachováno až do roku 1917, kdy byla všechna Estonci většinově obývaná území spojena v Estonskou gubernii.
Kraje po zřízení Estonské republiky
Správní členění Estonska v roce 1925 Po vyhlášení samostatné Estonské republiky v roce 1918 a skončení Estonské osvobozenecké války v roce 1920 se okresy někdejší Estonské gubernie s malými změnami staly opět estonskými kraji v tradičním smyslu. +more Nově byl vytvořen kraj Valgamaa z malé části Valeckého okresu a částí okresů Viljandi a Võru, a kraj Petserimaa z Pečorska, jehož území podle Tartské smlouvy připadlo Estonsku. Estonsko tak mělo 11 krajů Harjumaa, Järvamaa, Läänemaa, Pärnumaa, Petserimaa, Saaremaa, Tartumaa, Valgamaa, Viljandimaa, Virumaa a Võrumaa.
Kraje za sovětské okupace
Po zahájení sovětské okupace Estonska bylo správní členění estonského území postupně připodobněno správnímu členění Sovětského svazu. Narvské předpolí a Pečorsko byly začleněny přímo do Ruské federace, Estonská republika přejmenována na Estonskou SSR, z krajů se staly okresy (rajóny), některé z nich byly rozděleny na menší celky a ty pak sdruženy do oblastí, až se během 60. +more let 20. století ustálilo rozčlenění estonského území v 15 okresů odpovídajících dnešnímu krajovému rozčlenění: Harju rajoon, Hiiumaa rajoon, Kohtla-Järve rajoon, Jõgeva rajoon, Paide rajoon, Haapsalu rajoon, Rakvere rajoon, Põlva rajoon, Pärnu rajoon, Rapla rajoon, Kingissepa rajoon, Tartu rajoon, Valga rajoon, Viljandi rajoon a Võru rajoon.
Kraje od roku 1990
Estonské kraje v období 2006-2017 Během procesu obnovy estonské suverenity po sovětské okupaci byly k počátku roku 1990 sovětské okresy přejmenovány opět v kraje a byla obnovena jejich historická označení, hranice krajů však byly ponechány v hranicích dosavadních okresů. +more Plné úřední jméno kraje nyní sestává z krátkého označení kraje (tedy bez -maa) a slova maakond („kraj“). Estonsko má tedy nyní 15 krajů, oficiálně označované jako Harju maakond, Hiiu maakond, Ida-Viru maakond, Jõgeva maakond, Järva maakond, Lääne maakond, Lääne-Viru maakond, Põlva maakond, Pärnu maakond, Rapla maakond, Saare maakond, Tartu maakond, Valga maakond, Viljandi maakond a Võru maakond.
Kraj je řízen krajskou vládou (maavalitsus), které předsedá krajský hejtman (maavanem). Hejtman zastupuje vládu Estonské republiky na regionální úrovni a je jmenován vládou na období pěti let.
Kraje se dále dělí v samosprávné jednotky, jimiž mohou být jednak statutární města (linn), jednak samosprávné obce venkovského typu (vald).
Odkazy
Související články
Administrativní dělení Estonska * Samosprávné obce v Estonsku
Reference
Externí odkazy
[url=https://web.archive.org/web/20071221102020/http://www.vkg.werro.ee/ajalugu/]Přehledné dějiny správního členění Estonska[/url]