Kunštát

Historie

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1279 jako přídomek Kuny, jehož jméno je variantou germánského jména Konrád. V roce 1281 se zmiňuje jako Chuno de Chuonstat. +more Zakladateli města byli páni z Kunštátu. Hrad se písemně dokládá v roce 1360. V roce 1448 se stal majitelem zdejšího panství Jiří z Kunštátu a Poděbrad známý spíše jako Jiří z Poděbrad, který nechal i přebudovat hrad. V držení této rodiny byl Kunštát až do roku 1502. V roce 1529 přešel Kunštát od Vojtěcha z Pernštejna k Janu Černčickému z Kácova.

Roku 1674 bylo v městečku 50 domů, z toho 9 pustých. Roku 1755 zde bylo 72 domů. V roce 1834 šlo o 148 domů a 877 obyvatel. Roku 1900 v Kunštátě žilo 1188 obyvatel.

Geografie

Přírodní poměry

Samotné město leží uvnitř přírodního parku Halasovo Kunštátsko, v jeho okolí se dále nachází Přírodní park Lysicko a Přírodní park Svratecká hornatina.

Na území bývalé zámecké obory se rozkládá přírodní památka Kunštátská obora.

Vodstvo

Rybník na Kunštátském potoce Městem protéká Kunštátský potok, který je částečně sveden do potrubí. +more Blízko náměstí vodou zásobuje rybník. V západní části města u hranic s místní částí Sychotín se Kunštátský potok vlévá do říčky Petrůvka.

Východně od města pramení Újezdský potok.

Obecní správa

Části města

Kunštát (k. ú. +more Kunštát na Moravě) * Hluboké u Kunštátu (k. ú. Hluboké u Kunštátu) * Rudka (k. ú. Rudka u Kunštátu) * Sychotín (k. ú. Sychotín) * Touboř (k. ú. Touboř) * Újezd (k. ú. Újezd u Kunštátu).

Průmysl

Plaketa připomínající místo působení hrnčířské dílny Dlouho historii má ve městě hrnčířství, které se začalo provozovat již nedlouho po vzniku města. +more Roku 1620 byl schválen vznik cechu, kdy se dohromady spojilo deset místních hrčířů. Svého vrcholu dosáhlo řemeslo ve městě v 19. století, kdy se vyváželo do zahraničí. Od roku 1990 bylo na tradici navázáno vznikem drobných dílen a od roku 1993 se ve městě pořádají tradiční hrnčířský jarmark.

Sport a spolkový život

Ve městě působí několik sportovních celků a spolkových sdružení: Divadelní ochotnický soubor LMD, Fotbalový klub FK Kunštát, Hokejový klub HC Kunštát, Hokejový klub HK Kunštát, Jezdecký klub, Klub malé kopané Újezd, Klub stolního tenisu, Motokrosový klub Kunštát, Motosport CZ, Orel Kunštát, SKI Club Kunštát, Sportovní klub malé kopané HRK Rudka, Tenisový klub Kunštát a Šachový klub.

K dispozici jim je Městská sportovní hala.

Pamětihodnosti

Kunštátská obora - jihovýchodně od města. * zámek Kunštát přebudovaný z původního hradu v 16. +more století. * kostel svatého Stanislava - ze 17. století s historickými kovovými dveřmi. * kostel svatého Ducha - hřbitovní kostel z roku 1738. * pamětní desky věnované Janu Tenorovi, Františku Halasovi, Klementu Bochořákovi a Ludvíku Kunderovi. * Socha Jiřího z Poděbrad * Jeskyně Blanických rytířů - umělá pískovcová jeskyně v obci Rudka * Burianova rozhledna na Milence.

Osobnosti

Jiří z Poděbrad (1420-1471), český král * Jan Černčický z Kácova (cca 1460-1550), český šlechtic, majitel města * Jakub Petrozelín Kunštátský (1571-1633), duchovní, spisovatel, pobělohorský exulant * Klemens Barchanek (1845-1923), matematik, autor německojazyčných učebnic geometrie * Kuneš Kunz (1846-1890), organizátor českojazyčných škol a kulturních spolků v Brně, čestný občan Kunštátu * Jan Tenora (1863-1936) - historik a spisovatel, sepsal knihu Dějiny městečka Kunštátu * Františka Leopoldina Marie von Coudenhove - Hornisch - s. M. +more Anežka (1892-1977), Těšitelka a zakladatelka kláštera Těšitelek v Argentině * Klement Bochořák (1910-1981), básník * František Halas (1901-1949), básník. Pohřben na městském hřbitově. Čestným občanem jmenován v roce 1945. * Jan Marius Tomeš (1913-2010), básník a historik. Čestným občanem jmenován v roce 1999. * Ludvík Kundera (1920-2010), básník, dramatik a překladatel. Strávil zde své dětství a často se sem vracíval. Čestným občanem jmenován v roce 1998. Pohřben na městském hřbitově. * Stanislav Rolínek (1902-1931), sochař podzemních blanických rytířů a největší sochy T. G. Masaryka v Evropě * František Burian († 1943), kunštátský starosta, nechal postavit rozhlednu na kopci Milenka (Burianova rozhledna) * Ladislav Kubíček (1926-2004), kněz mučedník, prezident litoměřické diecézní charity, pohřben na místním hřbitově.

Turistika

Městem prochází modrá turistická značka na trase Letovice, Kunštát, Tišnov, Veverská Bítýška, Velká Bíteš, Ořechov, Třebíč.

Na náměstí začíná červená turistická trasa, která dále pokračuje jižně směrem Hluboké u Kunštátu, Tasovice, Hodonín, Skorotice.

Zelená turistická značka začíná taktéž na náměstí, ale vydává se severně ve směru Nýrov, Jasinov, Vranová a Křetín.

Ve městě je vyznačená naučná stezka, která vede kolem zámku a skrze přírodní památku Kunštátská obora.

Galerie

Kunštát - náměstí. jpg|Fontány na náměstí Krále Jiřího Socha Jiřího z Poděbrad, Kunštát, okres Blansko. +morejpg|Socha Jiřího z Poděbrad na náměstí Krále Jiřího Kostel svatého Stanislava, Kunštát, okres Blansko (02). jpg|Kostel svatého Stanislava Náměstí Krále Jiřího, Kunštát, okres Blansko. jpg|Náměstí Krále Jiřího Městský úřad, Kunštát, okres Blansko. jpg|Městský úřad Zámek Kunštát, okres Blansko. jpg|Zámek Kunštát Zámek Kunštát, okres Blansko (14). jpg|Pohled na podzámčí.

Panorama

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Římskokatolická farnost Kunštát na Moravě * FK Kunštát

Externí odkazy

http://www.kunstat-mesto.cz/ Oficiální stránky * [url=http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:ca83e106-d86d-11e0-9788-0050569d679d]Tenora, Jan: Dějiny městečka Kunštátu, 1885.[/url]

Kategorie:Města na Moravě Kategorie:Města v okrese Blansko Kategorie:Svazek obcí Kunštátsko-Lysicko Kategorie:Místní části v Kunštátě Kategorie:Obce v okrese Blansko Kategorie:Sídla v Hornosvratecké vrchovině