Lanžhot

Lanžhot (v místním nářečí Lanžot) je město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 7 km jihovýchodně od Břeclavi, na trojmezí Česka s Rakouskem a Slovenskem. Je nejjižněji položeným moravským městem. Žije zde obyvatel. Leží na říčce Kyjovce na okraji nivy řeky Moravy. Městem se stal 27. června 2001. Na jeho území se nachází dálniční a železniční přechod na Slovensko na trase Brno (- Břeclav) - Bratislava.

Název

Osada dostala při založení německé jméno Landshut - "stráž země" podle své funkce chránit přechod přes řeku Moravu z Uher na Moravu. České jméno vzniklo z německého (už ve 14. +more století).

Historie

Jméno sídla je poprvé připomínáno v roce 1384 jako Lanczhut oppido. Vzniklo v 70. +more letech 14. století na hraniční křižovatce obchodních cest, německý název Landshut (zemská stráž) odkazuje k této funkci. Městečko roku 1496 připadlo rodu Lichtenštejnů, v jehož držení zůstalo až do 19. století. Kvůli své poloze na hranicích tří zemí - Moravy, Uher a Rakouska - mnohokrát v historii trpělo přesuny vojsk. Jednou z nejhorších pohrom se stal vpád ozbrojenců Štěpána Bočkaje roku 1605, kdy byl Lanžhot vydrancován a vypálen. Naproti tomu během třicetileté války utrpěl relativně menší škody než okolní panství.

Od počátku 18. století nastal setrvalý růst městečka. +more V roce 1850 získal Lanžhot obecní samosprávu, žilo zde tehdy téměř 2700 obyvatel. Od roku 1900 měl status městyse. Roku 1920 získalo Československo dosud dolnorakouský Dyjský trojúhelník, jehož většina byla připojena právě k Lanžhotu, menší část získalo sousední město Břeclav. Po Mnichovské dohodě byl k nacistickému Německu připojen nejen celý Dyjský trojúhelník, nýbrž i jižní část původního katastru Lanžhota (myšleno katastr z doby před rokem 1920), i když samotný intravilán s blízkou částí extravilánu zůstal nadále součástí území tzv. Druhé republiky. V nacistickém Německu se ocitly lesy na jihu katastru Lanžhota a hranice dále probíhala podél západního okraje silnice spojující Lanžhot se Slovenskem. Během následné druhé světové války se do Lanžhota sestěhovala řada obyvatel z Břeclavi, roku 1944 zde žilo asi 5000 lidí.

Na konci druhé světové války, během Bratislavsko-brněnské operace, proběhly o Lanžhot těžké boje. Bitva o město během 5. +more-11. dubna 1945 si vyžádala životy několika set sovětských vojáků. Německé ztráty byly pravděpodobně obdobné. Během bojů zahynulo 56 místních občanů, stovky dalších utrpěly zranění. Z 924 obytných domů bylo zcela zničeno 230, většina ostatních utrpěla poškození. Lanžhot se dne 11. dubna 1945 stal první osvobozenou obcí na území jižní Moravy.

Po válce mnoho lanžhotských občanů, kteří přišli o své domovy, odešlo do uprázdněných sídel po vysídlených německých spoluobčanech v pohraničí. Tím počet obyvatel obce na počátku 50. +more let poklesl asi na 3650. Lanžhot byl 27. června 2001 povýšen na město.

Přírodní poměry

Lanžhot se nachází v Dolnomoravském úvalu. Většina zástavby se prostírá na plochém ostrohu, který klesá na jihovýchodě dosti prudce ke Kyjovce a na jihozápadě naopak pozvolna do nivy Dyje. +more Je zde jedno z nejteplejších a nejsušších klimat v Česku.

Značně velký katastr je na jihozápadě vymezen řekou Dyjí, na východě řekou Moravou. Obě řeky zde zároveň tvoří státní hranice s Rakouskem a Slovenskem a celý katastr města tvoří klín vybíhající mezi území obou výše zmíněných států. +more V nejjižnějším cípu katastru se nachází turisticky atraktivní soutok obou řek, tvořící trojmezí Česka, Rakouska a Slovenska a nejjižnější a nejníže položený bod Moravy (země). Velká část katastru města je pokryta cennými lužními lesy, protkanými několika menšími vodními toky: Čtvrtým járkem, Kladníkem, Kopanicí, Kyjovkou, Svodnicí, Vlčí struhou.

Lanžhot sousedí na severozápadě s Břeclaví, na severu s Kosticemi a na severovýchodě s Tvrdonicemi, dále se slovenskými obcemi (od severu) Gbely, Brodské (okres Skalica), Kúty a Sekule (okres Senica), a s rakouskými obcemi Rabensburg (okres Mistelbach) a Hohenau an der March (okres Gänserndorf).

Jižní (neobydlená) polovina katastru města mezi řekami Dyjí a Moravou (součást tzv. Dyjského trojúhelníku) patřila až do 30. +more července 1920 k Dolnímu Rakousku, než byla ze strategických důvodů přiřčena Československu. Katastru Lanžhota se dotkla také úprava státní hranice se Slovenskem roku 1997, kdy byla tato přizpůsobena zregulovanému korytu hraniční řeky Moravy. Tím Lanžhot ztratil pozemky ležící za řekou ve prospěch Slovenska, ale naopak získal ty dosud slovenské na svém břehu.

Vodstvo a podnebí

Katastrem města Lanžhota protékají hned tři řeky - Kyjovka, která se pod Lanžhotem vlévá do řeky Dyje, která se dál vlévá do řeky Moravy a ta poté opouští katastr Lanžhota a tím i území České republiky.

Převážně extravilánem města teče také říčka zvaná "Malá Caja".

V katastru města se nachází rybník Kout.

Ochrana životního prostředí

Ranšpurk - národní přírodní rezervace * Cahnov - Soutok - národní přírodní rezervace * Obora Soutok - velká obora Lesního závodu Židlochovice pro chov spárkaté zvěře

Počasí

R. 1996 postihly Lanžhot "divoké deště".

V červenci 1997 celou oblast od Lanžhota až po Hodonín zasáhly agresivní povodně. Jako nejhorší se situace vyjevila v Lanžhotě, nedalekých Tvrdonicích a v Týnci. +more Své zaznamenaly Lužice i zmíněný Hodonín.

13. června 2022 se Lanžhotem prohnalo tornádo IF1+, které poškodilo cca 30 domů v ulicích Kostická a Stráže. Šlo tak již o druhé tornádo na Podluží v horizontu jednoho roku.

Obyvatelstvo

Náboženský život

Prvním oficiálním farářem se od 3. listopadu 1613 stal Štěpán Bučič z uherského Kersstenanu, a to z vůle majitele panství, Karla z Lichtenštejna. +more Ve farnosti působil až do své smrti, 5. března 1658. Do současnosti jej následovalo dalších 29 farářů a administrátorů. Mezi lety 1718 až 1950 ve farnosti s přestávkami působili také kaplani a pomocní kněží.

Od 13. ledna 2020 do 31. +more prosince 2021 byla Římskokatolická farnost Lanžhot rozdělena mezi dva kněze. Materiálním správcem byl až do konce roku 2021 R. D. Mgr. Pavel Römer (odešel do Velkých Bílovic a poté do Břeclavi, v Lanžhotě působil od srpna 2017). Duchovním správcem (administrátorem excurrendo in spiritualibus) se k 13. 1. 2020 stal R. D. Mgr. Robert Prodělal z blízké farnosti Tvrdonice, od začátku r. 2022 je zcela administrátorem excurrendo.

Od ledna 2024 obývají uvolněnou lanžhotskou faru kněží-senioři Mons. Karel Janoušek a Mons. Gejza Veselý.

Obecní správa a politika

V letech 1990 až 2006 byl starostou Tomáš Polach (nezáv. ). +more Za jeho působení ve funkci se v červnu 2001, převzetím dekretu (s datem začátku platnosti od 27. června t. r. ) od tehdejšího předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause, stal Lanžhot městem.

Mezi roky 2006 až 2014 pak funkci starosty vykonával František Hrnčíř (TOP 09 a nezávislí), za jehož působení začal vycházet místní zpravodaj.

Komunální volby v r. 2014 těsně vyhrálo uskupení Volba pro Lanžhot (20,05 %), na ustavujícím zasedání zastupitelstva 5. +more listopadu 2014 pak byl do funkce starosty zvolen Ladislav Straka. Volba pro Lanžhot vyhrála také volby v r. 2018 (40,31 %), po nichž se Ladislav Straka opět stal starostou. Na ustavující schůzi dne 21. října 2022 byl podruhé znovuzvolen, a to po třetích vyhraných komunálních volbách, v nichž pod jeho vedením uskupení Volba pro Lanžhot získalo doposud nejvyšší volební výsledek - 58,44 %.

Doprava

Lanžhot leží na jednom z nejvýznamnějších a nejfrekventovanějších česko-slovenských hraničních přechodů, a to pro silniční i železniční dopravu.

Železnice

Městem prochází dvojkolejná elektrifikovaná železniční trať Břeclav-Kúty, po němž je vedena tranzitní osobní i nákladní doprava z Prvního a Druhého železničního koridoru směr Bratislava a Maďarsko.

Silnice

Kolem města prochází dálnice D2, která zde překračuje státní hranici na Slovensko (Kúty), u Lanžhota ovšem není oficiální dálniční nájezd, pouze odpočívadlo na bývalé celnici. Město samotné je obslouženo paralelní silnicí II/425 (stará státní silnice, úsek Břeclav - Brodské - Kúty), která se tu kříží se silnicí II/424 do Moravské Nové Vsi. +more Okrajem katastru ještě vede silnice III/4245 (Břeclav - Kostice).

Cyklotrasy

Městem a zejména jeho katastrem probíhá několik desítek km regionálních cyklotras, např. Vinařská stezka.

Veřejná hromadná doprava

Lanžhot je součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje, tarifní zóna 585. Obsluhuje ho autobusová linka IDS JMK 572 (Břeclav - Hodonín).

Ve stanici Lanžhot vždy zastavovaly pouze regionální osobní vlaky linky S53 (v letech 2010-2011 krátce účelové spoje prodloužené S9) na trase Břeclav - Lanžhot (- Brodské - Kúty), a to do 12. prosince 2021. +more Linku provozovala společnost České dráhy, a. s. Poté byla linka kvůli výluce (z důvodu oprav na železnici, konkrétně samotného mostu přes Moravu) dočasně zrušena, od 11. června 2023 byl pak zrušen její provoz v pracovní dny v případě obnovy provozu celé linky.

Společnost

Kultura

Lanžhot je významným střediskem slovácké folklórní oblasti Podluží a je také sídlem stejnojmenného mikroregionu. Je též znám svým svérázným nářečím a zvyky. +more O Lanžhotě rovněž existuje mnoho lidových písní (Za Lanžhotem v poli; U Lanžhota na dolině; Pri breclavskej pile; . ).

Ve městě se každoročně v půli září slaví tradiční krojované hody provázené ručním stavěním "máje" (většinou 3 masivní ostrouhané klády spojené v jednu vysokou, nahoře s několika větvemi a praporem), tanci a obecně lidovou zábavou. Nechybí zde množství atrakcí pro děti a také početně občerstvovacích či jiných stánků. +more Hody mají svůj jak kulturní, tak duchovní význam. Slaví se od soboty, resp. neděle do úterý po 14. září, kdy je slaveno tzv. patrocinium místního kostela, který je zasvěcen Povýšení sv. Kříže. Následující víkend na Hody navazují tzv. "Hodky".

Pamětihodnosti

Kostel Povýšení svatého Kříže - původně raně barokní jednolodní chrám z 10. a 20. +more let 17. století, v letech 1892-1893 radikálně přestavěn na neoklasicistní eklektické trojlodí dle návrhu Karla Weinbrennera. * usedlost č. p. 183 - stavba tradičního lidového stylu z roku 1857 * usedlost č. p. 155 - zemědělská usedlost z druhé poloviny 19. století, s dochovaným původním malovaným žudrem. Nyní využívána jako městské muzeum. * lovecký zámeček Lichtenštejnů z roku 1890, autor Karl Weinbrenner * pomník padlým a socha Tomáše Garrigue Masaryka u školy * památkově chráněná socha rudoarmějce z roku 1953.

Významné osobnosti

Edmund von Krieghammer (* 4. června 1831 - † 21. +more srpna 1906), rakousko-uherský generál a politik * [url=https://breclavsky. denik. cz/zpravy_region/jozulka-uher-je-osobnosti-lanzhota-20190930. html]Josef "Jožulka" Uher[/url] (* 1. března 1933), fotbalový hráč a funkcionář, lidový hudební skladatel, někdejší kronikář * Metoděj Prajka (* 5. července 1898 - † 7. února 1962), lidový muzikant, hudební skladatel a kapelník * Rozálie "Rózka" Horáková, roz. Uhrová (* 14. září 1912 - † 18. července 1980), skladatelka lidových písní, zpěvačka * Antonín Bartoš (* 12. září 1910 - † 13. prosince 1998), voják československé zahraniční armády, poslanec Národního shromáždění * Božena Šebetovská (* 6. ledna 1919 - † 13. dubna 1982), zpěvačka lidových písní * Milan Puzrla (* 18. dubna 1946 - † 24. května 2021), cyklista, olympionik a vicemistr světa v časovce družstev na 100 km * František Bartoš (* 1. ledna 1947 - † 21. března 2014), atlet * Marie Švirgová, roz. Svačinová (* 2. července 1936 - † 15. prosince 2022), folkloristka a malérečka * [url=https://kdojeto. superia. cz/hudba/bretislav_osicka. php]Břetislav Osička[/url] (* 8. listopadu 1963), zpěvák lidových písní, restauratér, manžel J. Osičkové * Jitka Osičková (* 22. ledna 1965), zpěvačka lidových písní, restauratérka, manželka B. Osičky * [url=http://www. lanzhotcanka. com/kontakt. htm]Emil Hrubý[/url] (* . ), kapelník DH Lanžhotčanka * [url=https://brno. rozhlas. cz/marie-prajkova-slavi-70-let-8213921]Marie Prajková[/url] (* 28. května 1950), zpěvačka lidových písní, vedoucí ženského pěveckého sboru * Jiří Zonyga (* 7. září 1964), zpěvák a muzikálový herec, vítěz soutěže X-Factor * [url=http://www. frantauher. cz/]František "Franta" Uher[/url] (* 25. května 1964), zpěvák a lidový vypravěč * Jana Štvrtecká (* 19. září 1971), členka činohry Národního divadla Brno, pedagožka JAMU, televizní herečka, komentátorka a dabérka * František Brantalík ml. (* . ), sólista opery Jihočeského divadla České Budějovice * Oldřich Bělka (* 3. června 1993), divadelní a televizní herec, člen činohry Národního divadla Brno a host souboru Městského divadla Zlín.

Partnerská města

Rabensburg, Rakousko

Galerie

Lanžhot, náměstí (3). jpg|náměstí Lanžhot, Masarykova (3). +morejpg|ulice Masarykova Lanžhot, radnice. jpg|radnice Lanžhot Masaryk school 01. JPG|základní škola Lanžhot, DPS. jpg|dům s pečovatelskou službou Lanžhot, zámeček (1). jpg|zámeček Lanžhot, zámecký park (2). jpg|zámecký park Жудро1. jpg|usedlost s malovaným žudrem Kaplička v Lanžhotě na ulici Kout I (Q69310802) 01. jpg|kaplička v ulici Kout Lanžhot, nádraží (2). jpg|nádraží Pomník padlým v Lanžhotě na Masarykově ulici (Q37453220) 02. jpg|pomník padlým rudoarmějcům Socha T. G. Masaryka v Lanžhotě před školou (Q69310799) 02. jpg|socha T. G. Masaryka před školou.

Odkazy

Reference

Související články

Dyjský trojúhelník * Cahnov - Soutok * Ranšpurk * Římskokatolická farnost Lanžhot * TJ Sokol Lanžhot * Hraniční přechod Lanžhot-Brodské * Hraniční přechod Břeclav (D2) - Brodské (D2)

Externí odkazy

[url=http://farnostlanzhot.webnode.cz/]Římskokatolická farnost Lanžhot[/url]

Kategorie:Města na Moravě Kategorie:Města v okrese Břeclav Kategorie:Region Podluží Kategorie:Slovácká vinařská podoblast Kategorie:Obce v okrese Břeclav Kategorie:Podluží Kategorie:Obce zasahující na historické území Slovenska Kategorie:Sídla v Dolnomoravském úvalu Kategorie:Sídla na Dyji Kategorie:Sídla na trojmezí