Lelek lesní

Popis

Velikosti kosa; dorůstá délky 25-28 cm, v rozpětí křídel měří 57-64 cm a váží 41-101 g. Štíhlý, celý převážně černo-šedo-hnědý, s velkýma černýma očima, nápadně malým, avšak velmi širokým zobákem, dlouhými úzkými křídly a dlouhým ocasem. +more Obě pohlaví jsou podobná, samci se liší bílými skvrnami na ocase a křídlech. Mladí ptáci se podobají samicím, jsou však méně kontrastně zbarveni.

Hlas

Samci se večer a v noci ozývají kolísavým cvrčivým „errrrerrrr...“, při vzletu „guek“.

Rozšíření

Hnízdí od severozápadní Afriky severovýchodně po jezero Bajkal a východně po Čínu. V Evropě je zastoupen na většině území včetně většiny středomořských ostrovů; chybí na Islandu, v severním Skotsku, severní Skandinávii a Rusku a v jižní části Peloponésu. +more Přísně tažný druh zimující v subsaharské Africe, jižně až po Jihoafrickou republiku. Zcela izolované zimoviště se pravděpodobně nachází také na východním pobřeží Arabského poloostrova. Hnízdiště opouští na konci srpna a v září, ze zimovišť přilétá na přelomu dubna a května.

Hnízdí v lesích, zvláště v borech na pískách, s pasekami a průseky, na jejich okrajích a na vřesovištích.

Výskyt v Česku

Lelek hnízdil původně v nižších polohách celého území České republiky, v posledních desetiletích však stále ubývá a z mnoha oblastí zcela vymizel. Dnes hnízdí pravidelně především na Hodonínsku, dále v severních Čechách (Ralsko) a v jižních Čechách (Třeboňsko). +more Mezi lety 1985-1989 byla jeho početnost v Česku odhadována na 600-1200 párů, v letech 2001-2003 již jen na 400-700 párů. Zvláště chráněný, silně ohrožený druh.

Potrava

Je aktivní za soumraku a v noci, den tráví přitisknut k zemi, pařezu nebo podélně k větvi stromu. Živí se různým létajícím hmyzem, který loví za letu do široce rozevřeného zobáku. +more Nejvýznamněji jsou v jeho potravě zastoupeni motýli (Lepidoptera) a brouci (Coleoptera).

Hnízdění

Caprimulgus europaeus Pohlavně dospívá v druhém roce života, poprvé však často hnízdí až o rok později. +more Samci se na hnízdiště vracejí v průměru o 10 dnů dříve než samice a okamžitě zabírají teritoria. Pozornost samic zaujímají zpěvem a zásnubními lety, při kterých družku obletují s častým tleskáním křídel nebo zvedáním křídel a roztahováním ocasu, při kterém jasně vyniká bílé zbarvení.

Hnízdí 2× (severské populace 1×) ročně od června do srpna. Místo k hnízdění vybírá samec. +more Hnízdo nestaví, vejce klade přímo na zem, nejčastěji mezi kapradiny nebo vřes. V jedné snůšce jsou dvě bílá, 30,8 × 22,2 mm velká, tmavě skvrnitá vejce elipsovitého tvaru. Na jejich inkubaci trvající 17-20 dnů, se podílí hlavně samice, v době hledání potravy střídaná samcem. Mláďata jsou opeřena ve věku 16-17 dnů a na rodičích nezávislá zhruba o 16 dnů později.

V češtině

V češtině existuje (na rozdíl od jiných jazyků) idiom chytat lelky (synonymum lelkovat), jenž znamená lenošit. Na jazykových hříčkách založených na tomto frazému je vystavěna píseň Lelek Karla Plíhala, jejíž úvodní sloka zní: : : Nároky nemám nijak velký, : hned po pracovní době du : tak jako vždycky chytat lelky : stará je dělá k vobědu.

Venkované v Evropě byli přesvědčeni, že lelek v noci upíjí mléko hospodářským zvířatům, zvláště kozám. Z toho pochází jeho starší české označení lelek kozodoj nebo i lidovější noční kozodoj, vědecké latinské jméno caprimulgus, ale např. +more i anglické goatsucker a německé Ziegenmelker. Tato pověra vznikla proto, že lelek v noci často navštěvuje chlévy, aby kolem zvířat chytal mouchy, ovády a jiný hmyz.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://temata. rozhlas. +morecz/lelek-lesni-7946643]Hlasová ukázka z projektu Hlas pro každý den[/url] * [url=http://www. karelplihal. cz/desky/kph. php]40sekundová ukázka písně Lelek K. Plíhala[/url].

Kategorie:Lelkovití