Lex Schwarzenberg

Technology

12 hours ago

Author

Lex Schwarzenberg je český šlechtic a politik, který se narodil 1958 v Praze. Pochází z významného šlechtického rodu Schwarzenbergů a jeho rodina má dlouhou historii angažovanosti v české politice. Studoval na soukromé škole Západovýchodní kolej a poté na University of Accountancy v Denveru. Schwarzenberg se angažoval v politice již od počátku svojí kariéry a stal se členem Občanské demokratické aliance. V roce 1990 byl zvolen poslancem Federálního shromáždění a později byl jmenován ministrem zahraničí v české vládě. Pod jeho vedením se Česká republika připojila k Evropské unii, což bylo zároveň jedním z jeho hlavních cílů. Schwarzenberg se v roce 2010 rozhodl kandidovat na prezidenta České republiky. I když nedosáhl vítězství, získal velkou podporu veřejnosti a stal se jedním z nejvýznamnějších politických aktérů v zemi. V současné době působí jako předseda Strany lesníků - zelených a stále se aktivně angažuje v politickém dění České republiky. Lex Schwarzenberg je považován za charismatického a vlivného politika, který se snaží prosazovat demokracii, lidská práva a ochranu životního prostředí. Jeho politické aktivity jsou často spojeny s bojem proti korupci a vytvářením transparentního politického prostředí.

Lex Schwarzenberg je neformální název zákona č. 143/1947 Sb., o převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi Českou. V československých právních dějinách se jedná o výjimečný případ zákona namířeného proti jedinému občanovi státu.

Vznik zákona

Zákon navrhl 22. února 1947 poslanec Ústavodárného Národního shromáždění republiky Československé za Československou sociální demokracii Blažej Vilím a vydán byl ve Sbírce zákonů 13. +more srpna 1947.

Podle § 1 odst. 2 příslušného zákona přešel veškerý v Československu se nacházející nemovitý majetek zemědělský, lesní, rybniční, průmyslový, obchodní a živnostenský (v to počítaje všechny budovy a zámky s jejich zařízením, se všemi právy i závazky), dále živý i mrtvý inventář se zásobami a konečně veškeren provozní kapitál Josefa Adolfa knížete ze Schwarzenbergů, Jana knížete ze Schwarzenbergů a dr. +more Adolfa Schwarzenberga k 13. srpnu 1947 ex lege na zemi Českou, a to bez náhrady. Vlastníkům ale měl být, jak s tím počítal § 5 odst. 2, zemí Českou poskytnut zaopatřovací důchod ve výši, kterou určí vláda. [url=https://www. zakonyprolidi. cz/cs/1947-143]].

Celková výměra převáděného majetku činila 55 tisíc ha (před pozemkovou reformou po první světové válce majetek rodu přitom dosahoval rozlohy 180 tisíc ha) a kromě jiného zahrnovala [[Český Krumlov (hrad a zámek)|hrad a zámek Český Krumlov[/url]], zámek Hluboká, zámek Třeboň a Schwarzenberský palác v Praze.

Schwarzenbergové v meziválečné i válečné době aktivně vystupovali proti nacismu. Adolf Schwarzenberg ostatně spolufinancoval výstavbu československého opevnění a štědře finančně podporoval Benešovu exilovou československou vládu. +more Důvodem poválečné konfiskace tedy nebyla spolupráce s nacisty, neboť majetek Adolfa Schwarzenberga v Německu, Rakousku a Protektorátu Čechy a Morava již roku 1940 zabavilo gestapo a na všechny podniky byla uvalena nucená německá správa. Sám Adolf Schwarzenberg od roku 1939 pobýval v exilu.

Roku 1945 československé orgány na rodinný majetek Adolfa Schwarzenberga uvalily nucenou správu. Stalo se tak na základě dekretů prezidenta republiky č. +more 12 z 21. června 1945 a č. 108 z 25. října 1945, jimiž se zabavoval nemovitý a zemědělský majetek osob německé a maďarské národnosti.

Roli mohl hrát i obrovský rozsah majetku a koncentrace v rukách jediného majitele. Důvodem, proč byl majetek vyvlastněn jako celek, a ne pouze částečně, bylo příkladné fungování. +more Vedle znárodněných podniků, připravovaných JZD a dalších podobných, levicí, především komunisty prosazovaných aktivit, by bylo údajně výborné fungování soukromého schwarzenberského hospodářského majetku nepříjemnou konfrontací.

Uváděnými důvody byl kromě faktu velikosti majetku jeho vznik v době monarchie a německý původ Schwarzenbergů, třebaže ti měli československé a švýcarské občanství (dvojí občanství v Československu ale nebylo povoleno). V rámci parlamentního projednávání bylo dále zmíněno nevyjasněné postavení Adolfa Schwarzenberga z hlediska tzv. +more Benešových dekretů, když byl v roce 1930 za své nepřítomnosti při sčítání lidu přihlášen k německé národnosti; jakož i potřeba odčinění křivdy, kterou páchali Schwarzenbergové na této jihočeské oblasti od toho okamžiku, kdy se spojili na pomoc s císařem Zikmundem proti jihočeským Husitům.

Zákon je výjimečný především tím, že postihuje konkrétní osoby způsobem, vysvětlovaným rozhodnutím československého lidu o cestě k socialismu, obtížně však akceptovatelným z hlediska tradičních právnických principů, respektujících nedotknutelnost vlastnictví a úlohu zákona jako obecného normativního právního aktu, kterého by nemělo být užíváno k úpravě právních vztahů konkrétně identifikovaných jednotlivců.

Po roce 1989 Alžběta Pezoldová (roz. Schwarzenbergová; praneteř výše uvedeného Adolfa) usilovala před českými soudy o restituci uvedeného majetku. +more Její žádosti ale Městský soud v Praze v letech 1994 a 1995 zamítl. Stejně postupoval i Ústavní soud České republiky. Evropská komise pro lidská práva roku 1996 pak dospěla k rozhodnutí, že nárok je nepřijatelný. [url=https://justice. cz/documents/12681/771583/Pezoldová. pdf/e9714f2b-5784-4fa5-ba0e-be59ca5ddffe]]Jistého úspěchu Alžběta Pezoldová dosáhla pouze ve věci žádosti o navrácení [[Schwarzenberská hrobka (Domanín)|Schwarzenberské hrobky[/url]], kdy český ústavní soud počátkem roku 2009 rozhodl, že zabavení hrobky představovalo porušení práva na ochranu rodinného života. Nicméně Krajský soud v Českých Budějovicích o rok později pravomocně rozhodl, že hrobka v Domaníně u Třeboně a zhruba 20 ha přilehlých pozemků zůstane ve vlastnictví České republiky. [https://www. novinky. cz/clanek/domaci-pezoldova-neziska-schwarzenberskou-hrobku-ani-pozemky-36496].

Komunista Vojtěch Filip, právník, poslanec KSČM její předseda v letech 2005 až 2021, se v roce 2003 o tomto předpisu vyjádřil v tom smyslu, že se jedná o darovací smlouvu převedenou do zákona. Ačkoli se o darování majetku za určitých podmínek vskutku vyjednávalo, byl tento zákon explicitně přijat proti těmto jednáním a bez přihlédnutí k dojednávaným podmínkám.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

KALKUŠOVÁ, Slávka: Kauza Lex Schwarzenberg. Otazníky kolem vyvlastnění majetku hlubocké větve Schwarzenbergů; The European Society for History of Law, Brno, 2018 179 s. ISBN 978-80-87475-54-6

Externí odkazy

[url=http://aplikace. mvcr. +morecz/sbirka-zakonu/ViewFile. aspx. type=c&id=240]Zákon č. 143/1947 Sb. [/url] - formát PDF * [url=http://www. psp. cz/eknih/1946uns/tisky/t0433_00. htm]Návrh na vydání zákona o převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi Českou (včetně důvodové zprávy)[/url] * [url=http://www. psp. cz/eknih/1946uns/stenprot/065schuz/s065001. htm]Stenoprotokol z 65. schůze Ústavodárného Národního shromáždění republiky Československé, 10. července 1947[/url] * [url=http://restitution. cz/cs]Případ Adolfa Schwarzenberga[/url].

Kategorie:Schwarzenbergové Kategorie:Zákony Národního shromáždění (Československo) Kategorie:Znárodnění Kategorie:Vzniklo 1947