Loretánská kaple v Děčíně
Author
Albert FloresZaniklá Loretánská kaple v Děčíně stála uprostřed Masarykova náměstí, v ose na ulici Myslbekova.
Historie
Loretánská kaple (Santa Casa) byla postavena v roce 1667 (nebo 1668, případně 1668-1670). Jejím zakladatelem byl Maxmilián hrabě Thun-Hohenstein (1638-1701). +more Stála na děčínském náměstí, orientovaná od severozápadu k jihovýchodu, chráněna kuželkovou balustrádou a obklopena řadou topolů. V rozích balustrády byly sloupy se sochami Madony od sochaře Jana Jiřího Bendla. Nerovný terén pod kaplí byl upraven vyvýšenou terasovou podnoží. Stavba s průčelím pilastrolisénového typu na půdorysu obdélníka (11,7 x 7,2 metru) byla vysoká 9,6 metru.
Santa Casa sloužila jako thunovská pohřební kaple, její výstavba probíhala současně se stavebními pracemi na děčínském zámku v letech 1667-1673.
Zánik
V roce 1868 byla kaple vyloupena a znesvěcena. Poté se v ní už bohoslužby nekonaly.
Roku 1885 byla kaple zbořena z důvodu uvolňování prostoru na hlavním náměstí. Hrabě František Antonín III. +more z Thun-Hohensteinu (1847-1916) si však vymínil, že městská rada nechá ze získaného stavebního materiálu vybudovat konvent pro milosrdné sestry Řádu sv. Kříže, které přišly do Děčína v roce 1883 a kterým hrabě věnoval pozemek u kostela sv. Václava a Blažeje. Na místě Lorety byla v roce 1907 zhotovena secesní kašna.
Z loretánské kaple se dochovala supraporta (zdobený vnitřek pole nad vchodem do kaple), která byla přenesena na hospodářskou budovu zámku v Jílovém u Děčína.
Balustráda a korintské sloupy od litoměřického kameníka Blažeje Steinbergera byly přepraveny do lesoparku pod Kvádrberkem. Tam byly architektonické prvky přeinstalovány a vzniklo polokruhové odpočinkové místo zvané Loretoruh (Loretánské zátiší).
Seznam pohřbených
V kryptě Lorety bylo pochováno dvacet osob, mezi nimi stavebník Maxmilián, jeho tři manželky, třináct dětí a tři přivdané manželky. Před stržením Lorety byly rakve vyjmuty a 13. +more března 1885 uloženy v kryptě kostela Povýšení svatého Kříže v Křížové ulici. Rakve Maxmiliána Josefa, Josefa Arnošta, Evžena Josefa a Jindřišky Josefy byly natolik porušené, že musely být zhotoveny nové.
Chronologicky podle data úmrtí (výběr)
V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených. Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Thun-Hohensteinů, žlutě jsou vyznačeny přivdané manželky, pokud zde byly pohřbeny. +more Jméno Thun se uvádí už v polovině 12. století, možná ještě o století dříve, zde jsou však generace počítány až od Kryštofa Šimona z Thunu (1582-1635), který byl v roce 1604 přijat do říšského stavu svobodných pánů, v roce 1629 byl povýšen do stavu říšských hrabat a který jako první příslušník rodu získal rozsáhlé statky v Čechách. U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.
Pořadí | Gene-race | Jméno pohřbeného | Datum a místo narození | Otec | Datum a místo sňatku, choť | Pohřeb a uložení do hrobky | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Datum a místo úmrtí | Matka | ||||||
1. | (3. +more) | Marie Františka Emerencie z Lodronu | 1640 | Kryštof z Lodronu | 24. 2. 1664: Maxmilián z Thun-Hohensteinu (č. 3) | Narodily se jí následující děti: * 1. Marie Anna Leopoldina, provd. z Montfort-Tettnangu (1664-1733) * 2. Jan Maxmilián Ondřej (1673-1701) | |
1. | (3. ) | Marie Františka Emerencie z Lodronu | 12. 5. 1679 | Barbora Kateřina ze Spauru | 24. 2. 1664: Maxmilián z Thun-Hohensteinu (č. 3) | Narodily se jí následující děti: * 1. Marie Anna Leopoldina, provd. z Montfort-Tettnangu (1664-1733) * 2. Jan Maxmilián Ondřej (1673-1701) | |
2. | (3. ) | Marie Maxmiliána z Liechtensteinu | 14. 8. 1659 | Hartmann z Liechtensteinu 9. 2. 1613 - 11. 2. 1686 | 11. 8. 1680: Maxmilián z Thun-Hohensteinu (č. 3) | Narodily se jí následující děti: * 1. Marie Magdalena Antonie (1684-1744), jeptiška v Salzburgu * 2. Jan František Josef (1686-1720), pokračovatel rodu | |
2. | (3. ) | Marie Maxmiliána z Liechtensteinu | 17. 7. 1687 | Sidonie Alžběta ze Salm-Reifferscheidtu 6. 9. 1623 - 23. 9. 1688 Vídeň | 11. 8. 1680: Maxmilián z Thun-Hohensteinu (č. 3) | Narodily se jí následující děti: * 1. Marie Magdalena Antonie (1684-1744), jeptiška v Salzburgu * 2. Jan František Josef (1686-1720), pokračovatel rodu | |
3. | 3. | Maxmilián z Thun-Hohensteinu | 19. 8. 1638 | Jan Zikmund z Thun-Hohensteinu 20. 9. 1594 - 29. 6. 1646 Děčín | 24. 2. 1664: Marie Františka Emerencie z Lodronu (č. 1) | Diplomat a vyslanec císaře, císařský komorník a tajný rada, knížecí arcibiskupský dvorní maršálek v Salzburgu, rytíř Řádu zlatého rouna (1696). Majitel fideikomisu Děčín a Klášterec nad Ohří (od 1694), ke kterému patřil i Felixburk, Pětipsy s Minickou tvrzí, Žehušice, Drahunice, Markvartice a Benešov nad Ploučnicí. Měl 13 (16) dětí, z nichž sedm zemřelo mladých. | |
3. | 3. | Maxmilián z Thun-Hohensteinu | 7. 8. 1701 | Markéta Anna z Oettingen-Baldernu † 19. 6. 1684 Praha | 11. 8. 1680: Marie Maxmiliána z Liechtensteinu (č. 2) | Diplomat a vyslanec císaře, císařský komorník a tajný rada, knížecí arcibiskupský dvorní maršálek v Salzburgu, rytíř Řádu zlatého rouna (1696). Majitel fideikomisu Děčín a Klášterec nad Ohří (od 1694), ke kterému patřil i Felixburk, Pětipsy s Minickou tvrzí, Žehušice, Drahunice, Markvartice a Benešov nad Ploučnicí. Měl 13 (16) dětí, z nichž sedm zemřelo mladých. | |
3. | 3. | Maxmilián z Thun-Hohensteinu | 7. 8. 1701 | Markéta Anna z Oettingen-Baldernu † 19. 6. 1684 Praha | 21. 11. 1688: Marie Adelheid z Preysingu (č. 4) | Diplomat a vyslanec císaře, císařský komorník a tajný rada, knížecí arcibiskupský dvorní maršálek v Salzburgu, rytíř Řádu zlatého rouna (1696). Majitel fideikomisu Děčín a Klášterec nad Ohří (od 1694), ke kterému patřil i Felixburk, Pětipsy s Minickou tvrzí, Žehušice, Drahunice, Markvartice a Benešov nad Ploučnicí. Měl 13 (16) dětí, z nichž sedm zemřelo mladých. | |
4. | 3. | Marie Adelheid z Preysingu | 21. 11. 1688: Maxmilián z Thun-Hohensteinu (č. 3) | Pohřbena 11. 6. 1748 v hraběcí hrobce v Loretánské kapli. | Manžela přežila. Narodily se jí následující děti: * 1. Jan Arnošt Josef (1694-1717) * 2. Alžběta Arnoštka (1699-. ) | ||
4. | 3. | Marie Adelheid z Preysingu | 1748 | 21. 11. 1688: Maxmilián z Thun-Hohensteinu (č. 3) | Pohřbena 11. 6. 1748 v hraběcí hrobce v Loretánské kapli.
ImportantOdkazyReferenceLiteraturaBUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. s. 145. . Související článkyHrobka Thun-Hohensteinů (Děčín) Externí odkazyČeský úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: CPO evid. +more č. 1096-1, list. č. 1. [url=http://archivnimapy. cuzk. cz/cio/data/main/cio_query_01. html. mapno_cm=c1096-1]Dostupné z WWW[/url]. Děčín Kategorie:Zaniklé kaple v Ústeckém kraji Kategorie:Zaniklé kaple litoměřické diecéze Kategorie:Kaple v Děčíně Kategorie:Šlechtická pohřebiště v Česku Kategorie:Postaveno v Česku 1667 Kategorie:Zbořeno 1885 |