Lázně Jeseník

Lázně Jeseník (do roku 1947 Gräfenberk, něm. Gräfenberg) jsou lázně nacházející se na severozápadním okraji města Jeseník v Olomouckém kraji. Jejich zakladatelem je Vinzenz Priessnitz - „Vodní doktor“. Tzv. Priessnitzovy léčebné lázně jsou od 19. století navštěvovány hojným počtem návštěvníků a pacientů. V současné době je to ročně kolem osmnácti tisíc hostů. Vyvinula se a stále se zde jako primární metoda léčení praktikuje vodoléčba, která je proslavila po celém světě, spojená s využitím čistého horského klimatu, klidem a pohybem ve formě procházek po okolí horské přírody Rychlebských hor a Jeseníků.

Historie

První vodoléčebné lázně v rakouském císařství a vůbec na celém světě. Jejich zakladatel Vincenz Priessnitz měl při jejich zařizování nemalé problémy nejen s vrchností, před kterou si musel obhájit své názory o léčebném účinku obyčejné vody, ale také se spoluobčany, z nichž jedni ho považovali za Bohem nadaného všemocného lékaře, jiní za šarlatána, jež má spolky s ďáblem. +more Sám na léčivou moc vody nejspíš přišel náhodou, o čemž vypráví několik pověstí, jež se shodují přibližně na tomto:.

Jako malý pásl v horách a všiml si srny, která si pravidelně chodila namáčet raněnou nohu do studánky. Po čase chodit přestala, jelikož noha již byla vyléčena, ale Vincenz si polohu takto objevené studánky zapamatoval a když si poranil prst, sám k ní chodil a ránu si zhojil zázračně rychle. +more Když se mu v dospělosti stala nehoda (při převážení dřeva se splašil kůň a na Vinceze spadl vůz či klády) a měl zlomeno několik žeber, lékaři doporučovali obklad z vína a drahého koření (i bylin) jak tehdy bylo zvykem, nevylučovali, že vše bude zbytečné a že muž zůstane nadosmrti mrzákem, ale Vincenz riskoval: Narovnal si zlomená žebra tlakem oproti opěradlu židle a požádal matku, ať nabere studenou vodu ze studánky a tou od nynějška dělá obklady. Ta ho poslechla a jeho zdravotní stav se zlepšil. Po něco více než roce byl opět schopen vykonávat normální činnosti. Zpráva o jeho zázračném uzdravení se šířila rychle a mnoho sousedů za ním přišlo pro pomoc a radu s jejich jak vnějšími, tak vnitřními nemocemi. Vincenz si zpočátku příliš nevěřil a své léčebné metody zkoušel na zvířatech, po čase se však stal vyhlášeným lékařem, který léčil vše od zlomenin a vykloubených ramen po bolesti hlavy a břicha.

Vincenz tedy musel do hlavních měst monarchie žádat o povolení založit léčebný ústav - lázně. Nakonec se mu podaří získat potřebná povolení a roku 1822 zakládá první vodoléčebný ústav na světě. +more Díky darům spousty pacientů strhává původní dřevěný domek, kde bydlel a staví nový, kamenný, který zároveň slouží i jako lázně. Nejdůležitější nástroje v nich jsou kádě (necky) s horkou a studenou vodou, do nichž jsou pacienti střídavě ponořováni, a lehátka, kam jsou uloženi zabalení do prostěradel. Do velké dřevěné vany v přízemí přivádí vodu přímo z pramene. Léčí se zde mnoho slavných osobností oné doby, jako například Nikolaj Vasiljevič Gogol, básníci Josef Krasoslav Chmelenský a Heinrich Laube, sochař Ludwig Schwanthaler a skladatel Franz Liszt. Počet pacientů stále roste a tak pro ně Priessnitz staví ubytovny a léčebné domy.

28. listopadu 1851 Vincenz Priessnitz umírá. +more Zanechává po sobě několik dětí (především dcer) a pochován je do rodinné hrobky vedle své tříleté dcery Karoliny, kterou nedokázal vyléčit (dnes ve středu lázeňské kolonády, v hrobce je on, manželka a dítě, jež je nepřežilo). O lázně se stará jeho zeť Jan Ripper.

Roku 1853 přebírá vedení lázní Josef Schindler, který však záhy byl pouze v čele lázeňského kuratoria, které tvořil společně s čtyřmi Priessnitzovými dědici. Lázně pak vedl doktor Eduard Emmel, který léčbu rozšířil třeba masážemi, a nejvýznamnější je Josef Reinhold (mimo jiné vynikající psycholog i psychiatr), který empirické poznatky zakladatele lázní podložil vědeckými výzkumy.

Za druhé světové války provoz lázní zcela ochabl, jelikož nebyli pacienti, ale lázně byly využity pro rehabilitaci raněných vojáků a později pro děti z bombardovaných německých měst. Po roce 1945 dostaly lázně šanci se rozvinout a zaměřit na léčbu konkrétních onemocnění. +more V roce 1992 byly jesenické lázně zprivatizovány jako Priessnitzovy léčebné lázně a. s. Jeseník.

Lázeňství

Léčené nemoci

nemoci oběhového ústrojí: vysoký krevní tlak, srdeční choroby, závažné rizikové faktory a kombinace faktorů, které ohrožují cévní systém a další, * nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí trávicího traktu: cukrovka, obezita, jaterní choroby, vysoká hladina tuků…, * netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí: astma bronchiale, alergická onemocnění dýchacích cest, chronická bronchitida, poruchy hlasu a chraptivost, pooperační stavy dýchacích cest, * deformace pohybového aparátu, * duševní poruchy: např. neurózy, psychosomatické choroby, psychotické stavy, padoucnice aj. +more, * nemoci kožní: např. atopické ekzémy, dermo-respirační syndromy…, * nemoci ženské: např. funkční, klimakterický syndrom, krvácení, ….

Dospělí pacienti

Lékař individuálně určí každému pacientovi procedury na základě aktuálního zdravotního stavu a stanovené diagnózy, které pacient musí pravidelně během týdne navštěvovat. Program je zapsán na kartě, kterou nosí léčený s sebou a lázeňský pracovník stvrzuje svým podpisem účast na léčbě. +more Nejběžnějšími jsou inhalace, klimatická terapie - horské túry na čerstvém vzduchu, koupele v bylinných lázních, plavání, tělocvik, zábaly, elektroléčba, elektro-spánek, masáže, chůze s holemi, magnetoterapie, solux (opalování), ergoterapie, ale i návštěva psychiatra a tak podobně.

Děti

Od roku 1992 se zde léčí i dětští pacienti a to ve třech různých skupinách: # Od dvou do šesti let s doprovodem rodičů # Od šesti do 15 let bez doprovodu pod vedením odborného personálu # Dorost od 15 do 19 let

Standardní léčebné procedury, jež určuje individuálně lékař jsou: Inhalace (dýchací cesty) a koupele v bylinných lázních (ekzematici), sauna, plavání, nápravný tělocvik a aerobik (zaměřený na relaxační polohy a práci s cestami dýchacími), ergoterapie pro děti a další individuální procedury. Nedílnou součástí je samozřejmě klimatoterapie - pohyb v přírodě na čistém vzduchu, jízda na koloběžkách, pestrá strava a pravidelný režim dne.

Léčebné pavilony

Priessnitz

Priessnitz (přesněji Sanatorium Priessnitz nebo Priessnitzovo sanatorium), hlavní lázeňská budova založená již v roce 1910 v secesním stylu (autorem byl krnovský rodák Leopold Bauer), tvoří dodnes dominantu širokého okolí. Leží v nadmořské výšce 650 metrů s výhledem na hlavní hřeben Hrubého Jeseníku asi 2 km nad městem Jeseník. +more Její dependací (budova na ní závislá) je Lékařská vila a Vila na Kolonádě.

Má celkem 20 apartmá, 88 dvoulůžkových pokojů a 32 jednolůžkových, které jsou ve většině vybaveny vlastní sprchou nebo koupelnou a WC, minibarem, televizí, trezorem a balkonem. Unikátní je stylová původní jídelna a Restaurace 1837 v samotném srdci sanatoria Priessnitz. +more Podávána je tady strava formou rautových stolů z bohaté nabídky české i mezinárodní kuchyně. V hlavní hale před jídelnou se nachází Denní bar a dostatek prostoru pro návštěvníky lázní k odpočinku nebo kulturnímu zážitku v podobě koncertů.

Přímo v budovách sanatoria Priessnitz se provádějí vodoléčebné procedury, perličkové, vířivé, uhličité a přísadové koupele, klasické a reflexní masáže, zábaly, kúry, elektroléčba, elektrospánek, magnetoterapie a další procedury, jež lázně nabízejí po celý rok. Tradiční léčebné procedury a odkaz Vincenze Priessnitze jsou zapsány na národním seznamu lidové kultury ČR a nesou známku Originální produkt Jeseníky. +more V interiérech sanatoria Priessnitz se také nachází lázeňský bazén s vířivkou a uprostřed dna kachliček barevných do podoby lva a saunový svět.

K dispozici je nepřetržitě recepce, ošetřovna, ordinace , balneozařízení, jídelny, denní bar, taneční kavárna Zimní zahrada, kosmetický salón, bazén, obchod se suvenýry, parkování, praní prádla a další služby.

Jan Ripper

Pojmenován po manželu jedné z dcer zakladatele Janu Ripperovi, nově zrekonstruovaný v roce 1996 se nalézá v klidném centru lázeňského areálu s výhledem na pohoří Hrubého Jeseníku.

Ubytování nabízí v celkem 4 apartmá, 15 jednolůžkových a 32 dvojlůžkových pokojích, vybavených koupelnou a WC, minibarem, TV-SAt s vnitřním informačním okruhem a většinou i balkonem. K dispozici je hostům také jídelna, recepce , obchod se suvenýry a parkování.

Bezruč

Budova naposled zrekonstruovaná v roce 2001 obsahuje především jídelnu pro pacienty hned z několika lázeňských domů. Dále je zde dostupná recepce s nepřetržitým provozem, společenská místnost, ordinace a inhalace. +more Ostatní procedury se podávají v budově Hrad vzdálené asi 150 metrů nebo v interiéru sanatoria Priessnitz, vzdáleného 200m. K ubytování nabízí 33 dvoulůžkových a 23 jednolůžkových pokojů vybavených sprchou a WC, fénem, televizory se satelitním příjmem a vnitřním informačním okruhem, telefony a balkony s výhledem na Hrubý Jeseník. Nejbližší depandancí je historický lázeňský dům Bílý Kříž s kapacitou 22 dvoulůžkových pokojů se sdílenou koupelnou na jednotlivých patrech, umyvadly a TV na pokojích.

Dětské pavilony

Karolina * Wolker * Maryčka * komplex Jubilejní Vila, Mír

Galerie

Image:Lázně Jeseník (Bad Gräfenberg) - Hotel Priessnitz - vchod. jpg|Budova Priessnitz Image:Jesenik-priessnitz-2. +morejpg|Budova Priessnitz Image:Jesenik-wolker. jpg|Budova Wolker File:Bad Gräfenberg-Lázně Jeseník. Hotel Hrad. JPG|Budova Hrad File:Lázně Jeseník (Bad Gräfenberg) - villa Adelheid. JPG|Villa Adelheid Image:Jesenik-sprcha. jpg|léčebná sprcha.

Pamětihodnosti

Vincenze Priessnitze * Sluneční stráň - nebo také Jižní svah je celkem příkrá travnatá plocha přímo za Priessnitzovým Sanatoriem, na níž se nachází několik obrazců z malých kamínků a trojrozměrných „soch“ z obrovských kamenů, z nichž je nejznámější Sluneční brána - dva kameny svisle postaveny a třetí na ně položen vodorovně. +more * Kolonáda - Začíná pramenem s nápisem „Čeněk Priessnitz“, který už zmátl nejednoho návštěvníka. Autor pomníku se prostě nemohl smířit s tehdy exotickým jménem zakladatele a tak mu vymyslel českou obdobu. Je možnost volby mezi tzv. Velkou kolonádou (též Ripperova promenáda), což je 1120 metrů dlouhý okruh okolo mírné vyvýšeniny, v jejímž středu je hrobka Vincenze Priessnitze a po jejíž trase se několikrát dokola konají různé závody, ze kterých je nejznámější letní Závod veteránů, a tzv. Malou kolonádou, která vede přímo do kopce, kolem hrobky a pak některou půlkou Velké kolonády zpět. Krom mnoha laviček, altánků i vyhlídek je zde bronzový lev - znak lázní a toho, že jejich zakladatel vyhrál cestu jejich založení; a o němž se traduje, že splní přání tomu, kdo se dotkne špičky jeho ocasu. * Stezka Vincenze Priessnitze - 7 km dlouhá stezka vede kolem památek (torzo původní léčebné sprchy apod. ) a patnácti pramenů: Pražský, trojpramen Adéla, Flóra, Adolf, Polský pramen, pramen Anna či Mariin pramen. Na naučných deskách se nachází informace o historii a současnosti lázní. *Meteorologický sloup - v prostoru pod Priessnitzovým sanatoriem na začátku promenády. Jedná se o jediný dochovaný model „raně renesanční“ z dílny H. Kappellera v České republice.

Jesenické prameny a pomníčky

Jesenické prameny byly a znovu již jsou jednou z největších památek na Jesenicku. Nikde jinde na tak malé ploše (v oblasti nad lázněmi Jeseník) se nenalézá takové množství těchto památek. +more Najdeme zde na osmdesát pramenů, pomníků, vyhlídek, památných skal a slavnostních křížů. Podobnou strukturu, ale s menším počtem těchto památek má také oblast nad městem Jeseník ( dříve Frývaldově ) a pod Zlatým Chlumem. Ve zbývající části Jesenicka můžeme tyto zajímavosti nalézt rovněž, ale již ne v takové míře. Rozvoj jesenických pramenů a stavba pomníčků souvisí úzce s osobou Vincenze Priessnitze, neboť tyto památky byly často stavěny jako poděkování za vyléčení. První památka pochází z roku 1836, kdy nechal do skály vytesat poděkování V. Priessnitzovi francouzský baron von Chabot. Tím se odstartovalo množství staveb, jež byly následně spojovány lesními pěšinkami s vyhlídkami vybudovanými na zajímavých místech. V roce 1842 vybudoval Priessnitz svůj vlastní pramen, ten nese jeho jméno. Bylo to k 200. výročí nešťastné události z třicetileté války. V té době byla unesena jednomu Priessnitzovu předkovi dcera. Nešťastný otec pronásledoval se svojí čeledí násilníky a dostihl je právě u jmenovaného pramene. Dívce se ve zmatku podařilo uprchnout, ale otec a většina jeho věrných byli pobiti. Zoufalá dívka si pak sama vzala život. Z pramene vystoupila víla, smísila krev s pramenitou vodou a předpověděla budoucí slávu rodu. Rovněž politický život zasáhl stavby a názvy pramenů. V roce 1848 vzniklo velké množství památek. Některé dostaly názvy jako Sjednocení, Pokroku, Dobrá naděje nebo Sourozenecký. Priessnitz zemřel v roce 1851, ale prameny byly stavěny dále. Jejich množství dokonce zapříčinilo, že v roce 1871 nechal hrabě Adolf von Nassau postavit cestu, která vedla z lázní až na Studniční vrch a spojovala památky. Ani Češi se nenechali zahanbit a dali postavit pomník s pramenem. Na vrcholu je socha, jejímž autorem je J. V. Myslbek. Z dalších pramenů můžeme uvézt: Jitřní, Mecklenburský, Vídeňský, Pokroku, Finský, Jelení, Německý, Večerní a další. Dnes je řada těchto pomníků propojena naučnou stezkou Vincenze Priessnitze.

4. 10. +more2019 byl slavnostně vysvěcen Sofiin pramen na Ripperově promenádě, po rekonstrukci jej zdobí bronzový portrét hlavy Sofie manželky zakladatele lázní. Všechny prameny v lázních, ale také v blízkém okolí popisuje web [url=http://www. jesenickeprameny. cz]Jesenické prameny[/url].

Galerie pramenů

Image:Jesenik-pramen-bezrucuv. JPG|Bezručův pramen Image:Cesky pramen. +moreJPG|Český pramen File:Lázně Jeseník (Bad Gräfenberg) - Čeňkův pramen (Vincenz Quelle). jpg|Čeňkův pramen File:Lázně Jeseník (Bad Gräfenberg) - Finský pramen - Suomen Lahde - Finnische Quelle. jpg|Finský pramen Image:Jesenik-pramen-francouzsky. JPG|Francouzský pramen Image:Jesenik-pramen-geniuv. JPG|Geniův pramen File:Lázně Jeseník (Bad Gräfenberg) - Mecklenburský pramen (Mecklenburger Quelle). jpg|Meklenburský pramen File:Lázně Jeseník (Bad Gräfenberg) - Polský pramen (Polnische Quelle). jpg|Polský pramen Image:Jesenik-pramen-rumunsky. JPG|Rumunský pramen Image:Jesenik-pramen-slovansky. JPG|Slovanský pramen, v pozadí Žofiin pramen File:Lázně Jeseník (Bad Gräfenberg) - Quelle der Eintracht (Svatební pramen). jpg|Svatební pramen File:Lázně Jeseník (Bad Gräfenberg) - Wiener Quelle (Vídeňský pramen). jpg|Vídeňský pramen.

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. priessnitz. +morecz/]Web Priessnitzových lázní Jeseník[/url] * [url=http://www. jesenickeprameny. cz]Prameny a pomníčky[/url] * Zastaralé [url=http://prameny. jeseniky. org/]stránky pramenů a pomníčků[/url] *.

Kategorie:Lázně v Olomouckém kraji Kategorie:Sídla v Rychlebských horách Kategorie:Vesnice v okrese Jeseník Kategorie:Jeseník Kategorie:Priessnitzovy lázně