Makaronština
Author
Albert FloresMakaronismus je označení pro užívání prvků nebo výrazů dvou nebo více jazyků v jednom souvislém textu (prozaickém nebo básnickém). Vzniklý hybridní jazyk se označuje jako makaronština.
Jako makaronské verše se označuje míchání dvou nebo více jazyků v básni, zpravidla za účelem komičnosti a zesměšnění. Název jim dal Typhis Odaxius (zemřel roku 1488 v Padově). +more Makarónské verše psal např. Francois Rabelais nebo Molière.
Nemusí ale jít jen o kombinaci částí textu v různých jazycích, italský renesanční básník Teofilo Folengo například psal satirické eposy zvláštním jazykem, v němž byla italská slovní zásoba skloňována a časována podle pravidel latinské gramatiky. I tento hybrid je označován jako makarónština.
Příklady použití makaronismů
Karel Havlíček Borovský :Mea culpa, mea maxima culpa - :kdo neumí dělat zázraky, ten je ťulpa.
In dulci jubilo - tradiční vánoční koleda z roku 1265
:In dulci jubilo, :Nun singet und seid froh! :Alle unsre Wonne :Liegt in praesepio; :Sie leuchtet wie die Sonne :Matris in gremio. :Alpha es et O!
Jára Cimrman, Elektrická sesle :„Jednou takhle z jara, skoro…“ :„Jaká hrůza! Wie ein Horror! :Horror, horror, vysoká jsi.“
V polštině byly makaronismy (zejména latinského původu) rozšířené v 17. +more a 18. století a byly charakteristické pro jazyk, který používala szlachta. V současnosti jsou to zejména kalky z angličtiny, která nahradila latinu v roli lingua franca.
Adam Mickiewicz: Pani Twardowska :Twardowski ku drzwiom się kwapił :Na takie dictum acerbum, :Diabeł za kontusz ułapił: :A gdzie jest nobile verbum?