Mimochodník

Technology

12 hours ago

Author

Mimochodný krok jezdeckého koně Mimochodník je čtyřnohý živočich, který při chůzi vykračuje střídavě oběma pravýma a oběma levýma nohama najednou. Naopak na zemi spočívají střídavě obě pravé nebo levé nohy. Tento druh „dvoutaktní“ chůze je typický pro velbloudovité (velbloudy, lamy atp.), žirafy, slony a šelmy (medvědy, vlky, gepardy atp.), kdežto u koní, psů a dalších zvířat se běžně vyskytuje jen u některých plemen, u ostatních spíše výjimečně. Obdoba mimochodného kroku se výjimečně objevuje i u člověka, který při chůzi pohybuje dopředu levou nohou zároveň s levou ruku a pravou nohou současně s pravou rukou. Tento druh chůze například silně komplikuje nácvik vojenského kroku.

Mimochod u koní

Historie

První písemná zmínka o mimochodu u koní pochází z dob Chetitů - konkrétně se tento termín vyskytl v textu uznávaného trenéra koní Kikkuliho. Pro jezdce je mimochod pohodlnější než klus a dají se jím překonat poměrně dlouhé vzdálenosti, nevýhodou je však nižší rychlost. +more Obecně platí, že i když mimochodníci umí cválat, není pro ně snadné přejít z mimochodu do cvalu nebo trysku. Takže když bylo v minulosti při dlouhých jízdách důležité pohodlí v sedle, byli pro svou jemnost, jistotu kroku a mírný temperament populárnější mimochodníci. Jestliže ale byla důležitější rychlost a obratnost, byli vhodnější klusající koně. Když byli koně používaní ve válkách, zvlášť ve středověku, rytíři na bitevní pole běžně přijížděli na mimochodnících a pro rychlý cval do bitvy přesedli na válečného koně.

Ve středověku byli mimochodníci zvlášť ceněni, protože lidé potřebovali ujet dlouhé vzdálenosti po špatných cestách. Nicméně když se stav cest v Evropě zlepšil a rozšířilo se cestování v kočárech (a později železnicí), jezdci začali dávat přednost klusajícím koním - hlavní využití jezdeckých koní bylo tehdy v lehkém jezdectvu, na liščích honech a v dalších typech ježdění, které vyžadovaly rychlejší pohyb na kratší vzdálenosti. +more Mimochodníci se ovšem stále těšili velké popularitě v Americe, zejména na jihu Spojených států a v Latinské Americe, kde byly rozsáhlé plantáže. Bylo potřeba pravidelně kontrolovat pole a úrodu, takže jezdci museli každý den ujet velké vzdálenosti. V současnosti jsou mimochodníci využíváni pro hobby ježdění a v různých soutěžích.

Typy mimochodů

Všechny mimochody jsou čtyřdobé. Dělí se na laterální, kdy jdou dopředu vždycky dvě nohy na stejné straně (ovšem jedna za druhou, nikoliv současně), a diagonální, u kterých jdou v určité sekvenci dopředu diagonální nohy na opačných stranách koně (například pravá zadní a levá přední). +more U většiny mimochodů je obvykle v jednu chvíli úplně ve vzduchu jen jedna noha.

U velkého množství plemen je mimochod vrozený a nemusí se jej učit, popřípadě je potřeba jen minimální množství tréninku. Nicméně pokud kůň po předcích nezdědil genetické předpoklady k mimochodu, tréninkem se obvykle ničeho nedosáhne.

Mimochod je možné učit tím, že se kůň v klusu mírně přibrzdí. Délka kroku je zachována, ale jezdec koně přinutí změnit rovnováhu a rozdělit dva kroky tak, aby z dvoudobého chodu vznikl čtyřdobý. +more Tohoto efektu někdy omylem docílí jezdci, kteří se pokoušejí o pomalý klus (jog) ve western pleasure, závodní disciplíně westernového ježdění. Když kůň nezvládne udržet jog, přejde do šouravého čtyřdobého chodu, za který je v soutěži penalizován.

Někteří koně jsou schopni jak klusu, tak i mimochodu, pro jiné je ovšem klus náročnější. Takoví koně při pobídce ke středně rychlému chodu automaticky přejdou do mimochodu.

Roli hraje také stavba těla. Pro koně s delším hřbetem a delší lumbosakrální oblastí jsou snazší laterální mimochody, ale může pro ně být těžší se správně shromáždit. +more Rameno nasazené více vzadu a spíše horizontální úhel kyčle přispívají k delšímu kroku, a pro koně s těmito znaky jsou přirozenější diagonální mimochody jako je fox trot. Naopak ostřejší úhel ramene mají koně, kterým jsou vlastní laterální mimochody, například running walk.

Zatímco u jednoho plemene může být určitý typ mimochodu žádoucí, u druhého může být penalizován. U missourského klusáka je například cílem šlechtění a chovu dosáhnout a zachovat diagonální mimochod, který třeba u koně plemene paso fino není povolen.

Laterální mimochody

Nohosled laterálních mimochodů je zpravidla pravá zadní - pravá přední - levá zadní - levá přední. Podle načasování a rytmu došlapování se dají dělit na mimochody laterální izochronní, které mají čtyři stejně dlouhé doby a pravidelný rytmus 1-2-3-4, a laterální neizochronní, jejichž rytmus je lehce nepravidelný. +more Kůň totiž na každé straně zvedá a pokládá nohy jinou rychlostí, a při střídání laterálních párů nohou vznikne krátká pauza. Rytmus neizochronního laterálního mimochodu je tak 1-2, 3-4.

Diagonální mimochody

Jediný oficiálně uznávaný diagonální mimochod se nazývá fox trot. Diagonální nohosled je obyčejně trochu nepravidelný, protože kůň jde v rytmu 1-2, 3-4. +more Mezi pohybem jednotlivých párů nohou je tak krátká pauza. Při jízdě díky tomuto rytmu jezdec cítí lehký pohyb dopředu a dozadu. Jelikož kůň při diagonálních mimochodech nemusí tolik prohýbat hřbet, bývají považovány za fyzicky snadnější než laterální. Čtyřdobé diagonální mimochody se klasifikují jako alternativní mimochody, přestože jsou odvozené od běžného klusu, nikoliv od trochu odlišného klusu závodních klusáků. Je pravděpodobné, že genetický mechanismus, který umožňuje diagonální mimochod je stejný jako ten pro laterální mimochody.

Fox trot je rozdělený čtyřdobý diagonální mimochod, při kterém přední noha diagonálního páru dopadá dříve než zadní, což eliminuje pohyb, který jezdce vyhodí nad sedlo. Díky tomu je fox trot velice prostorný a pohodlný pro jezdce. +more Někdy se říká, že při něm kůň předníma nohama jde a zadníma kluše. Při fox trotu musí mít kůň vždy jednu přední nohu položenou na zemi a zadníma nohama provádět klouzavý pohyb.

Fox trot je nejčastěji spojován s missourským klusákem (v angličtině se po něm plemeno dokonce jmenuje Missouri Fox Trotter), ale jsou ho schopna i jiná plemena mimochodníků. Zároveň je to i jediný mimochod, který lze naučit koně, jež nemají genetické předpoklady k žádnému mimochodu.

U plemene mangalarga marchador lze pozorovat mimochod podobný fox trotu, u kterého se nohy pohybují diagonálně, ale nastává při něm krátká pauza, kdy jsou na zemi všechny čtyři nohy. Tomuto mimochodu se říká marcha batida. +more Další plemeno se španělskou krví, vzácný karolínský marsh tacky, má vrozený čtyřdobý diagonální mimochod podobný marcha batidě.

I trocha pasa fina a pasitrote peruánského pasa jsou diagonální mimochody. Také se podobají fox trotu, ale trocha má kratší kroky a rychlostně se podobá spíše laterálnímu paso cortu. +more Vyskytuje se spíše u kolumbijských paso fin.