Mladogramatická škola
Author
Albert FloresAugust Leskien, německý mladogramatik Mladogramatická škola byla skupina německých jazykovědců, kteří se na Lipské univerzitě na konci 19. století věnovali historicko-srovnávací lingvistice. Jedním z jejich přínosů byla hypotéza o zákonitosti hláskových změn, jež měla lingvistiku posunout na úroveň přírodních věd. Označení mladogramatikové, německy Junggrammatiker, původně posměšné, poukazovalo na jejich mladickou nezkušenost a polemickou bojovnost; skupina se k němu však později sama přihlásila.
V českém prostředí se přívrženci mladogramatické školy vyznačovali zejména důrazem na přirozený vývoj jazyka a jeho objektivní pozorování, v protikladu se snahami brusičů o umělé zásahy do vývoje jazyka. Mezi výrazné české představitele patřili Jan Gebauer, Oldřich Hujer a další.
Hlavní představitelé
August Leskien (1840-1916) * Berthold Delbrück (1842-1922) * Hermann Paul (1846-1921) * Hermann Osthoff (1847-1909) * Karl Brugmann (1849-1919) * Wilhelm Braune (1850-1926) * Eduard Sievers (1850-1932)
Mladogramatická hypotéza
Hlásková změna podle mladogramatiků nastává zároveň (a bezvýjimečně) u všech slov, u nichž ji hláskové okolí umožňuje.
Příkladem takové pravidelné hláskové změny je u germánských jazyků Vernerův zákon, který pomohl vysvětlit nepravidelnost, která se týkala Grimmova zákona.