Monoopera

Monoopera je hudební žánr - opera pro jednoho protagonistu - zpěváka sólistu.

Historie

Vzácným příkladem v hudbě 18. +more století je nepříliš rozsáhlá monoopera Kapelník Domenica Cimarosy. Také v 18. století se v Evropě hrály hudebně-dramatické skladby pro jednoho (případně pro dva) herce-zpěváka, doprovázené hudbou. Ty se nazývaly melodrama (Rousseauova Pygmalión představuje lyrický monolog hlavní postavy).

Žánr monoopery se nejvíce rozvinul ve 20. století. Nejvýznamnější jsou:

* Alexandr Ivanovič Bilaš: Válečná balada, Vyznání bílého tulipánu * Jurij Markovič Bucko: Zápisky šílence * Viktor Petrovič Vlasov: Bílé růže * Vitalij Sergejevič Gubarenko: Milostné dopisy (Něha) * Faradž Kara oglu Karajev: Cesta za láskou * Francis Poulenc: Lidský hlas * Antonio Emmanuilovič Spadavecchia: Dopis cizinky * Mikael Leonovič Tariverdijev: Čekání * Grigorij Samuilovič Frid: Deník Anny Frankové, Van Goghovy dopisy * Michail Gennadijevič Čekalin: [url=http://www. strast10. +moreru/node/941]Что такое есть По.

[/url] [url=https://www.youtube.com/watch?v=RzGtY4Ty2M4]Monoopera pro dramatickou herečku

[/url] [url=https://www.youtube.com/watch?v=bcZwewP14aM](Účinkuje zasloužilá umělkyně Ruska, Natalia Vlasovová)

[/url] * Arnold Schönberg: Čekání * Jiří Pauer: Labutí píseň

Žánru monoopery se blíží také duoopera (Mozart a Salieri N. A. +more Rimského-Korsakova, Telefon aneb Láska ve třech G. C. Menottiho).

Odkazy

Reference

Související články

Opera * Melodrama * Duoopera

Kategorie:Opera