Mraveniště

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

upright 2 Mraveniště je místo, které slouží jako hnízdo mravencům. Jde o umělou stavbu, kterou mravenci soustavnou prací budují k přežití kolonie, a může být obydleno i několik desítek let. Slouží k ochraně před nepříznivým počasím a predátory, k uskladnění potravy a k výchově potomstva, kterému zajišťuje optimální podmínky pro růst díky důmyslnému systému s termoregulační schopností. Podoba a materiál, ze kterého je mraveniště postaveno, závisejí na daném druhu mravence a na prostředí, ve kterém mravenci žijí - typově v rozmezí od primitivních hnízd až po vysoce propracované dokonalé stavby. Existují tak mraveniště z jehličí, zeminy, kartónové hmoty, listí, v zemi, dutinách stromů, v rostlinách atd.

+more images (31)

Funkce a uspořádání mraveniště

Model mravenčích chodbiček druhu Pogonomyrmex badius Hlavní funkcí mraveniště je pro tento teplomilný a suchomilný hmyz zajistit termoregulaci nutnou ke správnému růstu potomstva a k udržení správné vlhkosti. +more Zajišťuje útočiště před predátory a přírodními vlivy. Uvnitř mraveniště se nacházejí zásobárny s potravou, propojovací chodby a chodbičky, komora s královnou a komůrky, kde se líhnou nové generace mravenců. Mravenčí larvy nebo kukly jsou vždy pečlivě srovnány v různých komůrkách, tak aby měly optimální podmínky pro růst v jednotlivých vývojových fázích. Převážná část hnízda je skryta v podzemí, kde mravenci nacházejí útočiště před predátory a chladem v zimě. Často do okolí vede síť cest a cestiček, po kterých mravenci putují za potravou.

File:Safari ants tunnel.jpg|Dálnice rodu Dorylus Soubor:Ant nest.JPG|Mravenčí cesta

Typy mravenišť

Mravenci obývají všechny kontinenty kromě Antarktidy. Vyskytují se od vyprahlých pouští přes tropy až k polárním kruhům a svými stavbami mravenišť ukazují neuvěřitelnou schopnost adaptace na dané prostředí.

Zemní a podzemní mraveniště

lesních mravenců V Evropě jsou nejběžnější stavbou zemní a podzemní mraveniště. +more V teplých krajinách převládají mraveniště bez vybudované zemní kupy, protože ji mravenci nepotřebují díky dostatku tepla.

Mravenec lesní buduje mraveniště z jehličí a klacíků, často s pařezem v centru stavby. Stavba je jako ledovec - větší část je skryta pod povrchem; nadzemní část se může tyčit až do výšky 1,5 m. +more Pro zvýšení akumulace slunečního tepla je v severních šířkách pozvolnější svah orientován směrem na jih, kam dopadá nejvíce slunečního záření.

Mravenec obecný (Lasius niger) buduje hnízdo z jemné zeminy pod kamenem, v zemi nebo mrtvém dřevě. Podzemní hnízdo je s povrchem spojeno otvůrky obklopenými drobnými hliněnými valy. +more Občas má mraveniště i nadzemní kopulovitou hliněnou nadstavbu navršenou kolem stébel trav. Tato část je pevná, odolává větru i letním dešťům, ale zima nadstavbu ničí.

Americký druh z rodu střihačů (Atta sexdens) tvoří kupu z ohromného množství z podzemí vynesené zeminy, kde má vybudovanou síť chodeb a velkých komůrek. Velká část komůrek obsahuje známé houbové zahrádky, kam mravenci nosí rozmělněnou listovou hmotu, na které pěstují houbu sloužící jako jejich hlavní příjem obživy. +more Tato mraveniště dosahují průměru 10 m, hloubky 6 m a až 2000 komůrek s celkovým objemem 20 m³. V dospělé kolonii žije 5-8 milionů mravenců.

Mravenec žahavý (Tetramorium caespitum) má mraveniště pouze v zemi, stejně jako mnoho mravenců žijících v teplém a suchém prostředí, jako např. mravenec zrnojed (Messor barbarus), který má v mraveništi zvláštní kastu mravenců sloužících jako živé zásobárny potravy v období hladu.

File:Anthill in natural monument Poust in 2011 (10). JPG|Mraveniště mravence lesního Soubor:Lasius niger. +morejpg|Mraveniště mravence obecného File:Lasius flavus DSC09070. JPG|Mraveniště mravence žlutého File:A giant African ant hill with somone on it. JPG|Mraveniště druhu Atta sexdens File:HoneyAnt. jpg|Mravenec zrnojed.

Stromová mraveniště

Mravenci neobývají pouze zem a podzemí, ale budují hnízda i ve stromech a korunách stromů.

Mravenec černolesklý (Lasius fuliginosus) zakládá kolonii v dutinách živých stromů, zejména dubů. Jako jediný druh u nás si staví složitá podzemní kartonová hnízda z „dřevobetonu“ (směs hrubé dřevnaté drtě a zeminy slepená medovicí a sekrety vyloučenými z mandibulární žlázy). +more Zavěšená podzemní hnízda z dřevobetonu dosahují až délky 2 m. Tato mraveniště nebývají často zvenčí patrná a jsou objevena až při kácení stromu.

Soubor:Lasius fuliginosus nest1.jpg|Vstup do hnízda v dutině stromu Soubor:Ameisennest2.JPG|Komůrky z „dřevobetonu“

Mravenci rodu Camponotus - např. mravenec dřevokaz (Camponotus ligniperdus) - si dělají hnízda nejčastěji v borových nebo jedlových pařezech a také v mrtvém dřevě. +more Chodby ve dřevu vykousávají ve směru let stromu.

File:Carpenter ant midden NFUW. jpg File:Carpenter ant worker NFUW. +morejpg File:Mraveniště (3). jpg File:Mraveniště (6). jpg File:Holzschaden. jpg File:Rossameise-stamm. JPG|Mraveniště mravence obrovského (Camponotus herculeanus).

Mraveniště „tkalců“ (Oecophylla smaragdina) z Afriky je „sešito“ z listů v koruně stromu. Tkalci ze svých těl vytvářejí řetězce, a tím k sobě přitahují listy, které sešívají hedvábím larev, které dělnice drží v kusadlech a pohybují jimi sem a tam napříč listy. +more Larva uvolňuje z vývodu žláz hedvábné vlákno, původně určené k vytvoření kokonu. Larvy takto zbavené kokonu neuhynou, ale jsou odchovány v poněkud odlišných podmínkách. Tisíce vláken vytvoří pevné tkanivo držící listy pevně u sebe.

File:Green Ant nest.jpg File:Weaver ants (Oecophylla smaragdina) nest in Kinnarsani WS, AP W IMG 6012.jpg File:Formicidae Red Thailand.jpg File:WeaverAntNest.JPG File:Antnest1.jpg

Druh Camponotus femoratus staví z hlíny hnízda kulovitého tvaru, zavěšená ve větvích. Obdobná, velice drobná hnízda z kartónovité hmoty staví i drobní cejlonští mravenci Polyrhachis illaudata.

Rostlinná mraveniště

V tropech nelze udělat krok, aby se nenarazilo na mravence. Hnízdí dokonce v rostlinách, s nimiž jsou často v symbiotickém stavu (např. +more v rostlinách rodu cekropie - Cecropia). Těmto rostlinám mravenci zabezpečují ochranu a občas je rozšiřují po okolí. Rostlina jim naopak poskytuje domov a někdy plody určené přímo mravenčím nájemníkům. Při pokusu ublížit takové rostlině se mravenci ihned vyrojí a zuřivě svůj domov a rostlinu brání; proto je třeba při prodíraní se džunglí dávat pozor, čeho se dotýkáte. Taková mraveniště budují např. mravenci rodu Azteca.

Jiná mraveniště

Nájezdný druh mravenců legionářů (Eciton burchellii) z oblasti mezi Mexikem a Paraguayí nebo druh Dolichoderus tuberifer nemá hnízdo žádné. Staví si pouhá přechodná tábořiště na částečně krytých místech. +more Stěny tvoří těla samotných dělnic, které jsou propojeny díky silným hákovitým drápkům na koncích chodidel. Takto vzniklá mraveniště jsou tvořena až půl miliónem těl a mají až metrový průměr. Uprostřed jsou chráněny larvy a královna. Při přemístění na jiné stanoviště za potravou se masa pohybuje rychlostí 20 m/hod.

Mravenec zlodějský (Solenopsis fugax) je malý mravenec vyskytující se i v Česku. Jeho mraveniště je skryto v mraveništi mnohem větších mravenců, na kterých parazituje kradením jejich potravy díky vybudované síti úzkých chodbiček, kterými projdou pouze parazitující mravenci, aniž by je hostitelský druh objevil.

Umělá mraveniště

Mravence lze chovat i uměle v takzvaných formicáriích, která slouží myrmekologům (lidé studující mravence) při studiu jejich života.

File:Formicarium with ytongNest.jpg File:Formicarium cylant fondation Messor barbarus.jpg File:Formicidae culture tube.jpg

Galerie mravenišť

File:Anthill in natural monument Poust in 2011 (7). JPG|Mraveniště mravence lesního File:Beckingen Ameisenhügel (1). +morejpg File:Wood Ant Nest 3. jpg File:Ant nest in tree. JPG File:Harvester ant hole. jpg File:Mercantour2. jpg File:Ant mound. jpg File:Mraveniště ve stromě (Ant hill in the tree). JPG.