Neprůstřelná vesta

Neprůstřelná vesta s kevlarovou vložkou používaná německou policií Neprůstřelná vesta určená pro nošení pod oděvem Londýnský policista v neprůstřelné vestě před Downing Street V moderním pojetí je neprůstřelná (balistická) vesta ochranný oblek, většinou více či méně pokrývající trup a zhotovený z pevných materiálů, který je odolný proti střelám z ručních palných zbraní a chrání také proti střepinám z granátů a min. Vesty také v různé míře odolávají útoku bodnou zbraní (nožem).

Historický vývoj

Snaha o ochranu před zbraněmi nepřátel je nejspíše stará jako lidstvo samo. Ochranné obleky a různá brnění, ať už z kůží, ze dřeva, kostí, nebo kovu, existují již řádově tisíce let. +more V tomto ohledu je to věčný souboj mezi průbojností střely (nebo jiné zbraně) a pevností, odolností ochranného obleku nebo brnění.

Počátky podobných vest nalezneme již v období mezi světovými válkami. V roce 1943 začala britská společnost Wilkinson Sword vyrábět pro potřeby ochrany posádek bombardovacích letadel takzvanou protiflakovou kombinézu (protistřepinová kombinéza, Flak jacket), což byl první náznak moderní neprůstřelné vesty. +more Šlo v zásadě o pevnou bundu z více vrstev nylonu, nově objeveného polymeru, doplněnou kovovými destičkami. Právě poranění posádky střepinami šrapnelů bylo nejčastější příčinou ztráty letounu, a tím i celé posádky.

Nylonové vlákno (materiál je zde znám spíše pod názvem silon) má poměrně velkou pevnost v tahu a tato kombinéza dokázala úspěšně zastavit řadu menších nebo pomalejších střepin z protiletadlových kanonů, tzv. flaků. +more Na zastavení střely z pistole nebo pušky však samotný nylon nestačí. Je sice poměrně pevný, ale i dosti průtažný.

Situace se změnila s příchodem kevlaru, který v polovině 70. let představila firma DuPont. +more Kevlar je aramidové vlákno s vysokou pevností a nízkou průtažností, což jsou pro účel neprůstřelných obleků klíčové vlastnosti. Existuje více druhů, například Kevlar 29 a novější i pevnější Kevlar 129. Dalšími materiály jsou Twaron a Twaron High Tenacity, což jsou rovněž aramidová vlákna velmi podobná kevlaru. Vlákna jsou zkroucena do provazců, ze kterých je tkána pevná tkanina vzhledu hrubé pytloviny. Vesty mívají vícero vrstev tohoto materiálu.

V roce 1985 bylo objeveno polyetylénové vlákno Spectra. Polyetylen známe běžně v několika podobách jako igelit nebo mikroten. +more Nelze si nevšimnout, že už v případě mikrotenu je pevnost fólie mnohem vyšší než u igelitu. Přetrhnout zkroucený igelitový sáček zvládne kdekdo, mikroten je mnohem odolnější. Obojí je polyethylen, ale pokaždé s jinou molekulární strukturou. Spectra je opět mnohem odolnější než mikroten. Z vláken se vytváří Spectra Shield, který je vytvořen rovnoběžně orientovanými vlákny Spectra zalitými v pružné pryskyřičné matici. Vždy dvě vrstvy s kolmo na sebe orientovanými vlákny jsou zality do slabé polyetylenové fólie a z vícero vrstev těchto fólií je vytvořen finální výrobek.

Uvádí se, že Spectra Shield je výrazně odolnější na opakované a šikmé zásahy, a také proti vysokorychlostním střelám (například z pušky M16).

Princip fungování

Vtip odolností je ve vysoké pevnosti vláken v tahu. Většina běžných střel se při zásahu deformuje a rotuje, čímž na sebe zachytává vlákna a snaží se je při postupu natáhnout, čemuž brání extrémní pevnost těchto vláken. +more Pro snazší deformaci bývají u některých vest vloženy na povrch ještě pláty z oceli, titanu, keramiky (karbidy kovů), případně kombinace těchto materiálů. Při dopadu projektilu dojde k jejímu zploštění. Účelem je dosáhnout deformace střely ještě před vstupem do vrstvy kevlarových vláken a rozložit kinetickou energii na větší plochu.

Konstrukce samotné vesty

Většina materiálů má sníženou odolnost, pokud je namočena, protože voda působí jako mazivo pro projektily a navíc jako změkčovadlo polyamidů (kevlar) - snižuje pevnost a zvyšuje tažnost. Proto se vesty vyrábějí s vrstvami neprůstřelného materiálu s vodoodpudivou úpravou. +more Vesty se dále vybavují tzv. protišokovými vložkami. Je to vrstva nejblíže tělu a absorbuje kinetickou energii a rozloží ji na větší plochu povrchu těla. I na to je pamatováno v příslušných normách. Při zásahu do vesty bez protišokových vložek dojde k prohnutí tkaniny v místě dopadu střely. Toto prohnutí není nijak výrazné, např. 1 cm. Ale rychlost, jakou k němu dojde, způsobí u většiny střel ráže 9 mm luger popraskání žeber, výjimečně i frakturu (zlomeninu). Po zásahu do vesty je oběť vyřazena, i když neumírá. Pokud ale dojde k zásahu ze silnější ráže (např. 40 SaW), je průtlak větší a často způsobuje i smrtelná vnitřní zranění. Představa hrdiny, který dostane 30 zásahů do vesty a ani nemrkne, je tedy zcela mylná. V těchto případech velice záleží na rychlosti a hlavně hmotnosti střely. Ta určuje její setrvačnost. Protišoková vložka rozloží energii střely na mnohem větší plochu. Tlak potom nestačí na poškození žeber, potažmo vnitřních orgánů.

Budoucnost

Materiálem budoucnosti jsou výrobky původem z přírody. Vlákna pavoučích sítí jsou pevnější nežli kterákoliv vyrobená lidmi a chitin, který tvoří exoskeleton hmyzu, je rovněž nesmírně pevným materiálem. +more Tyto materiály jsou ale zatím ve stadiu pokusů.

Průbojné střely schopné prostřelit neprůstřelné vesty

Existují moderní průbojné střely, které jsou zhotoveny z pevných a těžkých materiálů - nejlevnější eventualitou je střela s ocelovým jádrem. Může být i podkaliberní, tedy například v plastovém projektilu je vložena tyčinka z oceli, nebo ještě těžšího a tvrdšího wolframu. +more Povrchová úprava střel nemá úpravu teflonem, navzdory populární představě, žádnou spojitost s její účinností proti balistické ochraně, teflonem se potahují olověné střely, aby nedocházelo ke stírání olova v hlavni a tím k přílišnému znečištění zbraně. Příkladem je munice české provenience „Snail“, která pronikne jakoukoliv běžnou neprůstřelnou vestou i s keramickými vložkami. Přesné detaily nejsou u výrobce pochopitelně uvedeny, ale podle dostupných fotografií se může jednat o tento typ munice. Na velmi podobném principu je založena i moderní protitanková podkaliberní munice, kde jsou střely zhotoveny z pevného a těžkého ochuzeného uranu - OU (též anglicky DU - depleted uranium), a rovněž střelivo do takzvaných „protimateriálových“ ostřelovacích pušek, jako je český „Falcon“ nebo některá z pušek „Gepard“ maďarské výroby a jiné. Vzhledem k tomu, že tyto zbraně jsou určeny na ničení lehce pancéřovaných cílů, mají použitelný dostřel kolem 2000 m a průbojnost 1-2 cm oceli až na několik set metrů, nelze se divit, že jim žádná neprůstřelná vesta neodolá.

Neprůstřelné vesty uvedeného typu lze (pokud nejsou vybaveny dodatečnými pláty z keramiky a podobně) také poměrně snadno prostřelit kuší nebo lukem, případně probodnout nožem. Ostré předměty, které navíc nerotují, na sebe nenabalují vlákna, ale odsouvají je do stran nebo řežou, těmito vestami proniknou. +more Existují i vesty odolné proti takovým projektilům, většinou založené na vložené síťce z pevných kovových drátů, například z titanu.

Klasifikace

Výrobky - vesty se klasifikují podle své odolnosti. Vysvětlivky zkratek (viz Projektil: FMJ - Full Metal Jacket, SC - Soft Core (měkké jádro), AP - Armour Piercing (průbojný), HC - Hard Core (tvrdé jádro)

Americká klasifikace

NIJ STD 0101. 03 rozlišuje čtyři třídy I (nejlehčí) až IV (měla by zastavit střelu z pušky). +more Nejvíce používaná třída III zastaví střelu . 357 Magnum či . 45 ACP. (v současnosti největší a proti člověku nejúčinnější běžně používaná sériově vyráběné pistolové ráže - . 45 ACP je ráže asi 11 mm). Z praxe: kde neprojde 9 mm Luger, tam nemá 45 ACP šanci. Co to udělá na těle, je věc druhá.

Německá norma AK II

Euro norma CEN

Existuje také norma na úrovní EU.

V České republice platí norma ČSN 39 5360

Ta je obecně považována za nejpřísnější.

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. valka. +morecz/newdesign/v900/clanek_10353. html]Neprůstřelné vesty[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20071017101001/http://strelnice-zlin. hyperlink. cz/zajimavosti/020103/index. htm]Neprůstřelné vesty - mnoho zajímavých fotek[/url] * [url=http://www. cuzzs. cz/index. php. topic=25]Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva[/url] * [url=http://www. cuzzs. cz/userfiles/documents/cuzzs_balistickaodolnost. pdf]Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva - balistická odolnost[/url] * [url=http://www. theboxotruth. com/docs/bot24. htm]Body Armor Test (anglicky)[/url] * [url=http://www. ballisticedge. com. au/standards. htm]International ballistic testing standards for body armour (anglicky)[/url] * [url=http://science. howstuffworks. com/body-armor. htm]How Stuff Works - Body Armor[/url] * Český výrobce Petris [https://web. archive. org/web/20141229091619/http://www. petris. cz/].

Videa * [url=http://www.youtube.com/watch?v=THQwO7-JMvE]Test vesty Dragon Skin[/url]

Kategorie:Osobní pancíř