Novosibirsk

Novosibirsk ( do roku 1925 Novonikolajevsk) je ruské město na řece Ob v jihovýchodní části Západosibiřské roviny, administrativní centrum Sibiřského federálního okruhu a Novosibirské oblasti. Žije zde obyvatel a jde tak o třetí nejlidnatější město v Rusku.

Jakožto třetí největší město v Rusku a největší město Sibiře je významným obchodním, kulturním, průmyslovým, dopravním a vědeckým centrem, ačkoliv bylo založeno teprve roku 1893 v souvislosti s výstavbou Transsibiřské magistrály.

Historie

Novonikolajevsk

Prvním ruským osídlením na území dnešního Novosibirsku byl Nikolský pogost, později nazvaný Krivoščokovo. To se nacházelo na levém břehu Obu, asi 3 kilometry od ústí Iňy. +more Podle encyklopedie Brockhause a Efrona žilo roku 1893 v Krivoščokově 685 obyvatel, fungovala zde základní škola a říční přístaviště.

Když padlo roku 1893 rozhodnutí, že přímo přes Krivoščokovo povede Velká sibiřská cesta, jak se původně říkalo Transsibiřské magistrále, obyvatelé se museli přestěhovat. Část z nich odešla na pravý břeh Obu, kde založili vesnici Krivoščokovskij Vysjolok. +more Právě v ní si 12. května 1893 rozbila tábor první skupina dělníků, kteří přišli stavět železniční most. Toto datum je dnes považováno za datum založení města. První železniční most přes Ob, impuls k založení města Vesnice vysídlenců brzy splynula s kolonií stavitelů. 10. ledna 1904 potom car Mikuláš II. nařídil vystavět na tomto strategickém místě neújezdní město Novonikolajevsk (název odvozen od carova jména Mikuláš, rusky Nikolaj).

24. května 1909 vypukl veliký požár, který trval několik dní. +more Zničil 794 domů, více než 6 tisíc lidí zůstalo bez střechy nad hlavou a celkové škody dosáhly 5 milionů rublů ve zlatě. Krátce po požáru ještě vypukla epidemie tyfu.

V roce 1912 zavedla místní samospráva povinnou školní docházku (ta byla v celém Ruském impériu zatím pouze v Jaroslavli).

Od roku 1909 speciální komise řešila, z jakého bodu na Transsibiřské magistrále vystavět odbočku na Altaj do Semipalatinsku (dnes v Kazachstánu). Starosta Vladimir Žernakov věnoval mimořádné úsilí tomu, aby se novou křižovatkou stalo právě jeho město. +more To se mu nakonec podařilo, a rok 1912 se tak stal pro Novonikolajevsk osudovým, protože nezůstal tuctovým městem založeným při výstavbě Magistrály, ale změnil se ve velmi důležitou dopravní křižovatku.

Nyní nastal překotný rozvoj. Stavba trati Novonikolajevsk - Semipalatinsk nebyla v roce 1915 ještě ani dokončena a již zde žilo 70 tisíc obyvatel a fungovalo 7 bank. +more Symbolem tohoto období se stala kaple svatého Mikuláše, vysvěcená v prosinci 1914.

Přerod v sovětský Novosibirsk

Po únorové revoluci proběhly volby do městského Národního shromáždění. Paralelně byl založen Sovět dělnických, vojenských a rolnických delegátů. +more Dne 27. prosince 1917 vtrhnul do budovy městské správy vojenský oddíl pod vedením Alexandra Iosifoviče Petuchova - moc ve městě se tak převzal místní sovět. Stejně jako v jiných městech pod kontrolou bolševiků, i zde záhy vypukl rudý teror. Ten se nezaměřoval pouze na buržoazii, ale i na bývalé politické spojence (revolučně orientované politické strany), kteří nyní bolševikům překáželi. Město na počátku 20. století Dne 26. května 1918 však obsadil Novonikolajevsk 7. střelecký pluk československých legií "Tatranský" pod vedením kapitána Radoly Gajdy. Při bojové operaci jim pomáhali také členové místního protibolševického odboje. Zároveň lidové povstání v Tomsku svrhlo guberniální bolševický sovět a byl vyhlášen záměr vytvořit nezávislou Sibiřskou oblast, v jejímž čele měl stanout představitel protimonarchistické univerzitní inteligence Grigorij Nikolajevič Potapin. Dne 28. května přijel do Novonikolajevska plukovník Grišin-Almazov, který se představil jako velitel Západosibiřského vojenského okruhu republiky Autonomní Sibiř. Vojenská správa Novonikolajevska nechala 4. června 1918 bez soudu zastřelit představitele městského bolševického sovětu za zvěrstva, kterých se dopustili. Dne 30. června předal Západosibiřský komisariát své kompetence Dočasné sibiřské vládě (pod vedením Vologodského), která vládla z Tomska a Charbinu. Vojensky v této době město stále ovládali českoslovenští legionáři. V listopadu 1919 Autonomní Sibiř padla, vojska 5. Tuchačevského Rudé armády dobyla Omsk (po uzavření "dohody" s československými legionáři o odchodu do Vladivostoku) a zanedlouho vojska Sibiřské armády složila zbraně. Tomsk a Novonikolajevsk padly po 20. prosinci 1919, po přesunu legií k Irkutsku.

Na jaře 1920 zbylo v Novonikolajevsku pouze asi 20 tisíc obyvatel, nefungovaly zde téměř žádné instituce, vlaky nejezdily, lidé hladověli. Zpočátku zde byl umístěn Leninem zřízený orgán vojenské diktatury na Sibiři Sibrevkom a Novonikolajevsk se tak stal centrem Tomské gubernie. +more Zanedlouho však došlo k tzv. západosibiřskému povstání proti bolševikům (1921-1922), které požadovalo socialistickou revoluci bez bolševiků a Komunistické strany Ruska. Vážně hrozilo, že povstalci zaútočí na město, Sibrevkom byl proto promptně evakuován do Tomska a Novonikolajevsk přišel o status guberniálního města.

Novonikolajevsk však byl stále důležitým dopravním uzlem, Celoruský ústřední výkonný výbor RSFR proto 13. června 1921 rozhodl, že z Novonikolajevska se stane dělnické administrativně-politické centrum. +more Na úkor části Tomské a Omské gubernie vznikla nová Novonikolajevská gubernie. Do jejího hlavního města se přesunul Sibrevkom, z Omska byly přestěhovány orgány Ruské komunistické strany, včetně redakce novin Sovětská Sibiř. Význam Novonikolajevska ještě vzrostl v roce 1925, kdy se stalo hlavním městem nově zřízeného Sibiřského kraje, který zahrnoval bývalou Tomskou, Omskou, Novonikolajevskou, Altajskou a Jenisejskou gubernii a také Ojrotskou autonomní oblast.

V prosinci 1925 probíhal 1. sjezd sovětů Sibiře, kde byla řešena otázka přejmenování města, nesoucího jméno svrženého cara. +more Již 10. 12. 1925 informovaly noviny Sovětská Sibiř o přejmenování Novonikolajevska na Novosibirsk, ačkoliv celá věc ještě nebyla oficiálně zcela schválena. Název města otiskli i s pravopisnou chybou, kterou rolničtí delegáti na sjezdu učinili - správně by se podle tehdejších pravidel měl název Novosibirsk zapisovat se spojovníkem (Ново-Сибирск). Celoruský ústřední výkonný výbor sice již v únoru následujícího roku tuto chybu opravil a příslušný zákon z března uváděl Novosibirsk se spojovníkem, původní chybná verze se však již stačila uchytit a název se spojovníkem se tak prakticky nikdy nepoužíval.

Budování velkoměsta

+moreСо_стороны_Красного_проспекта. JPG|náhled|300x300pixelů|Konstruktivismus'>Konstruktivistický dům ze 30. let Velmi záhy po přejmenování nastal doslova raketový rozvoj města, které proto na konci 20. let Anatolij Lunačarskij označil za sibiřské Chicago. Roku 1930 bylo rozšířeno i na levý břeh Obu, v témže roce se také stalo centrem nově zřízeného Západosibiřského kraje. V této době zde vznikala řada vynikajících konstruktivistických staveb (např. budova Státní banky z roku 1930). Mnohé z nich však byly po roce 1932 přestavěny či přeprojektovány ve stylu socialistického realismu. To je případ i Paláce vědy a kultury, jednoho ze symbolů města, které vznikalo v letech 1931-1941 (dnes Novosibirské státní akademické divadlo opery a baletu). Zatímco teprve v polovině 20. let se počet obyvatel přehoupl přes hranici 100 tisíc, již na konci 30. let zde žilo přes 400 tisíc obyvatel.

Od roku 1937 byl Západosibiřský kraj rozdělen na Novosibirskou oblast a Altajský kraj (z nichž se ještě později vydělila Kemerovská oblast a Tomská oblast).

V roce 1936 zde byl otevřen Letecký závod č. 153 (později +more_P. _Čkalova'>Novosibirský letecký závod V. P. Čkalova), který se specializoval na výrobu jednoho z nejmodernějších stíhacích letounů své doby, Polikarpova I-16. Během 2. světové války se tato továrna, situovaná bezpečně hluboko v týlu, stala jedním z hlavních dodavatelů letecké techniky Rudé armádě. Roku 1944 vyprodukoval závod každý den až 33 stíhaček Jakovlev Jak-3, Jak-7 a Jak-9, ačkoliv zde pracovaly především 12-14leté děti z nedalekých vesnic, které za 700 g chleba na den dovedly zajistit dodávky jednoho leteckého pluku denně. Novosibirské děti v letech 1941-1945 dodaly na frontu 550 pluků bojových letadel, čímž významně přispěly k porážce Třetí říše.

Evakuace obyvatel a průmyslové výroby z evropské části Ruska během 2. světové války byla dalším mocným impulzem k rozvoji města. +more Během 40. a 50. let se počet obyvatel zvýšil o asi 400 tisíc a Novosibirsk se mílovými kroky blížil k hranici milionu obyvatel, které dosáhnul v roce 1962. Tempo růstu města neochabovalo, proto se roku 1972 začalo s projektováním novosibirského metra. To bylo slavnostně otevřeno v roce 1986, čímž se stalo 1. metrem v asijské části současného Ruska a 4. metrem v Rusku vůbec.

Aby bylo rodící se velkoměsto zabezpečeno elektrickou energií, byla na Obu vybudována gigantická Novosibirská přehrada s elektrárnou o výkonu 400 megawattů. V 50. +more zde bylo také postaveno Centrum pro vědecký výzkum a jižně od centra komplex pro vzdělávací a vědecký výzkum Akademgorodok. Od roku 1948 zde funguje závod na zpracování uranu, produkující v posledních desetiletích především palivo pro jaderné elektrárny. V 50. byl založen Akademgorodok, vědecká a studentská čtvrť, sídlo mnoha vědeckých institucí a Novosibirské státní univerzity.

Současný Novosibirsk

Novosibirský vědecko-technologický park Po rozpadu SSSR v roce 1991 nastala v Novosibirsku, stejně jako v celé zemi, hluboká hospodářská krize. +more Mezi léty 1991-1998 se průmyslová výroba snížila na méně než třetinu, přičemž pokles nejvíce zasáhl sofistikované technologické obory jako radioelektroniku, mikroelektroniku, výrobu přístrojů a letecký průmysl. Počet obyvatel po desetiletích strmého růstu poprvé klesl. Zároveň však proběhla transformace na tržní hospodářství, vznikla celá řada malých firem a větší roli začaly hrát služby.

Situace se stabilizovala až po roce 2000. Město začalo opět prosperovat a v roce 2002 se stalo 3. +more největším městem v Rusku po Moskvě a Petrohradu, o 10 let později překročilo hranici 1,5 milionu obyvatel. Roku 2013 byl v Akademgorodku dostavěn vědecko-technologický park, zaměřený na rozvoj inovativních technologií v oblasti výroby přístrojů, informačních technologií, biotechnologií a biomedicíny, nanotechnologií a nových materiálů.

Městské symboly

Znak

Současný znak Novosibirsku vznikl roku 2004 drobnými úpravami znaku z roku 1993. Je tvořen zeleno-stříbrným heraldickým štítem, rozděleným šikmou modrou linkou, představující řeku Ob. +more Zleva doprava se táhne stříbrno-zelená tenká linka, znamenající Transsibiřskou magistrálu. Zlatý půlkruh přes řeku symbolizuje železniční most přes Ob, díky kterému město vzniklo.

Nad štítem se nachází hradební koruna s pěti zuby. Štítonoši jsou zde černí soboli s červenými jazyky, stříbrnými nosy, očima a spáry. +more Podnoží je tvořeno stužkou se stejným motivem jako na štítu, uprostřed doplněno červeným lukem se dvěma zkříženými šípy.

Soboli a luk s šípy jsou převzaty z historického znaku Sibiřské gubernie.

Vlajka

Vlajka Novosibirsku byla přijata v roce 1993. Je tvořena listem o poměru stran 2:3 diagonálně rozděleným modrým vlnitým břevnem s tenkými bílými okraji na dvě pole - zelené (horní část) a bílé (dolní část).

Modrý vlnitý pruh symbolizuje řeku Ob. Zelené pole symbolizuje zdraví a přírodní bohatství Sibiře, bílé pole čistotu s sibiřské sněhy.

Geografie

Novosibirsk je situován v jihovýchodní části Západosibiřské roviny, na obou březích Obu. Leží na 55. +more rovnoběžce, čili přibližně na stejné úrovni s Omskem, Moskvou, Kodaní či Glasgow.

Podloží města je tvořeno silným kamenným podkladem, na kterém leží vysoká vrstva sedimentů: hlíny, oblázků a písku. Ve druhé polovině čtvrtohor na území města započalo pomalé zdvihání zemské kůry, které pokračuje dodnes. +more Kvůli tomuto procesu zde občas dochází ke slabým zemětřesením o síle 2-3 stupně Richterovy škály (silnější je vyloučeno).

Struktura zemského povrchu je dána tím, že Novosibirsk se nachází na Přiobské náhorní plošině u řeky Ob. Levobřežní část tak má ploský reliéf, nejvyšší bod se nachází poblíž náměstí Karla Marxe - 151 m n. +more m. Pravobřežní část je rozčleněna mnoha roklemi a stržemi, neboť je okrajovou částí Salairské pahorkatiny. Nejvyšší nadmořská výška pravobřežní části dosahuje 214 m.

Přes Novosibirsk protéká jeden z největších světových veletoků, Ob. Jeho šířka ve městě činí 750-850 m a hloubka okolo 3 m. +more Zamrzá obyčejně v říjnu a ledy povolí na začátku května. Jeho největším přítokem na území města je Iňa. Z jihu k městu přiléhá Novosibirská přehrada. Vybudována byla v roce 1957, její plocha činí 1070 km², šířka 18 km a délka 185 km, hloubka až 25 m.

Klima

Podnebí Novosibirsku je silně kontinentální. Nachází se v rovinaté části hluboko v srdci asijské pevniny, teplotní výkyvy jsou proto krátkodobě i dlouhodobě velmi citelné - nejsou zde hory, které by zbrzdily ledové větry ze severu či teplé z jihozápadu, není zde oceán, který by kumuloval teplo či chlad.

Počasí zde je slunečné, za rok průměrně 2088 slunečných hodin (pro srovnání: Praha asi 1600, Dubrovník 2600).

Administrativní dělení

Novosibirsk se dělí na 10 městských obvodů (rajónů): Rajóny Novosibirsku

Obyvatelstvo

Novosibirsk je třetím nejlidnatějším městem Ruska. Milióntý obyvatel se narodil 2. +more prosince 1962. Na počátku 21. století se stal třetím ruským městem (po Moskvě a Petrohradu), které překonalo hranici 1,5 milionu obyvatel.

Kromě stálých obyvatel dojíždí do Novosibirsku každodenně za prací nejméně 100 tisíc lidí.

V roce 2012 připadalo na 1000 obyvatel 13,2 narozených, 12,3 úmrtí, 9,6 svateb a 5,0 rozvodů. Kromě přirozeného přírůstu obyvatelstva zvyšuje populaci především migrace ze Sibiře a ze střední Asie. +more

Národnostní složení

Podle sčítání lidu roku 2010 je národnostní složení Novosibirsku následující: * Rusové 92,82 % (1 269 979) * Ukrajinci 0,92 % (12 570) * Uzbekové 0,75 % (10 323) * Tataři 0,73 % (9 985) * Němci 0,63 % (8 649) * Tádžikové 0,61 % (8 396) * Arméni 0,47 % (6 446) * Kyrgyzové 0,44 % (6 033) * Azerové 0,41 % (5 652) * Bělorusové 0,24 % (3 277)

Pamětihodnosti

Rudý prospekt - hlavní třída Novosibirsku o délce 6,7 km. Táhne se od nábřeží Obu přes hlavní Leninovo náměstí až téměř k bývalému letišti Severnyj. +more Nachází se zde domy z carské éry a také řada památek sovětského konstruktivismu, např. budova Státní banky (1930), budova trastu Zapsibzoloto (1930-1932), budova Krajispolkomu (1930-1932), Dům Aeroflotu (1933). * Novosibirské státní akademické divadlo opery a baletu - největší divadelní budova Ruska, jeden ze symbolů města. Původně konstruktivistický projekt byl během výstavby přeprojektován ve stylu socialistického realismu. * Železniční stanice Novosibirsk-Glavnyj - monumentální nádražní budova z roku 1939. Původně konstruktivistický projekt byl zcela přepracován v duchu stalinistického stavitelství, hlavní hala tak připomíná vítězný oblouk, fasáda je zdobena toskánskými pilastry, dojem umocňuje velká atika. Celkový tvar budovy má připomínat parní lokomotivu. * Chrám svatého Alexandra Něvského - první kamenná budova ve městě, vysvěcená již 6 let po vzniku města. Stojí na začátku hlavní třídy Novosibirsku, Rudého prospektu. * Městské tržiště (nyní Novosibirské státní regionální muzeum) - budova z roku 1911 je dnes architektonickou památkou federálního významu. Spolu s divadlem opery a baletu tvoří dominantu hlavnímu náměstí Novosibirsku, náměstí Lenina. * Stobytový dům - bytový dům, vystavěný v roce 1937 podle projektu Andreje Krjačkova. Projekt byl na světové výstavě v Paříži oceněn zlatou medailí. * Dům Lenina (dnes Novosibirská filharmonie) - vystavěn na počest revolučního vůdce Lenina v roce 1926. Původně relativně strohý objekt připomínající Leninovo mauzoleum v Moskvě byl ve 40. letech přestavěn v klasickém stylu. Od roku 1985 slouží místní filharmonii. * Budova obchodní komory (nyní Novosibirské státní akademické dramatické divadlo Rudý plamen) - vystavěna ve stylu ruského klasicismu roku 1914. Sloužila k formálnímu i neformálnímu setkávání podnikatelů, konaly se zde i nejrůznější kulturní akce jako divadelní představení či koncerty. V roce 1918 byl přejmenován na Dům revoluce a scházel se zde místní Sovět dělnických, vojenských a rolnických delegátů. Od roku 1922 slouží jako divadlo, v roce 1932 sem byl přesunut divadelní soubor Rudý plamen z Oděsy. * Novosibirské muzeum železniční techniky - rozsáhlá expozice parních, dieselových i elektrických lokomotiv, vagónů a také automobilů. * Novosibirská zoologická zahrada - jedna z největších zoologických zahrad v Rusku. V roce 2016 zde na 60 ha chovali okolo 11 tisíc zvířat 770 různých živočišných druhů. * Centrální sibiřská botanická zahrada - největší botanická zahrada v asijské části Ruska, rozprostírá se v blízkosti Akademgorodku na více než 1000 ha. * Dětská železnice - dětská železnice o délce 5,3 km s 5 stanicemi. Otevřena byla v roce 2005.

Ekonomika

Akademgorodku Novosibirská oblast obecně patří k těm bohatším v Rusku, z 85 subjektů Ruské federace roku 2015 produkovala 30. +more nejvyšší HDP na obyvatele, což bylo ale stále více než třikrát méně, než vytvořila Moskva.

Co se týče úrovně socioekonomického rozvoje, server Ekspert Online ocenil v roce 2017 vědecké a průmyslové hlavní město Sibiře jako 6. nejlepší město v Rusku. +more Finanční server banki-v. ru zhodnotil téhož roku Novosibirsk jako město s 9. nejlepší úrovní života v Ruské federaci. Svaz podnikatelů Klub liderov potom v roce 2017 ocenil investiční klima v Novosibirské oblasti jako 4. nejlepší z 30 hodnocených regionů.

Pro ekonomiku Novosibirsku je charakteristická hluboká diverzifikace. Průmyslové giganty, které zdědila mnohá postsovětská města, zde nejsou. +more Naopak se daří malému a střednímu byznysu nejrůznějších odvětví. Roste zejména sektor služeb, doprava, logistika a vědecký výzkum.

Důležitou roli v rozvoji technologicky vyspělých odvětví ekonomiky hraje novosibirský Akademgorodok. Sídlí zde prezidium Sibiřského oddělení Ruské akademie věd, Novosibirská státní univerzita, fyzicko-matematické gymnázium, vědecko-technologický park, podnikatelský inkubátor a celá řada technologických firem. +more Své pobočky zde mají globální firmy jako Intel, IBM či Schlumberger, vznikla zde již ale i celá řada úspěšných startupů (např. Novosoft).

Průmysl

Mezi nejsilnější průmyslová odvětví patří energetika, plynařství, vodárenství, metalurgie, zpracování kovů a strojírenství - tyto obory v roce 2011 představovaly 94 % veškeré průmyslové výroby Novosibirsku. Téhož roku zde bylo zaregistrováno 132 071 firem a 43 402 živnostníků.

Letecký průmysl představuje +more_Čkalova'>Novosibirský letecký závod V. P. Čkalova, spadající do Sjednocené letecké korporace. Vyrábí se zde letouny Suchoj Su-34, stejně jako části trupu dopravního Suchoje Superjetu 100, provádí se modernizace. Novosibirský závod chemických koncentrátů je tradičním výrobcem palivových kazet pro jaderné elektrárny, včetně těch českých.

Doprava

Novosibirsk je největším dopravním uzlem Sibiře: protínají ho důležité železniční tratě a dálnice spojující Sibiř, Dálný východ, střední Asii a evropské části Ruska.

Městem prochází nejenom Transsibiřská magistrála, která stála u jeho zrodu, ale začíná tu i Turkestánsko-sibiřská magistrála a trať na Kemerovo, která ve 30. letech 20. +more století umožnila dopravu uhlí z Kuzněcké uhelné pánve. Monumentální budova novosibirského hlavního nádraží z roku 1939 patří k nejvýraznějším architektonickým památkám města.

Přes Novosibirsk prochází federální dálnice R254 Irtyš (z Čeljabinsku do Omska), R255 Sibiř (z Novosibirsku do Irkutsku), R384 (z Novosibirsku do Jurgy), R256 Čujský trakt (z Novosibirsku na mongolskou hranici) a regionální silnice R380 do Barnaulu. Dálniční obchvat města je z velké části hotov (2016). +more Řeku Ob překlenují v hranicích města 4 automobilové mosty, řeku Iňu 2.

Letecké spojení zajišťuje mezinárodní letiště Tolmačovo.

V roce 2016 bylo v Novosibirsku v provozu 165 km tramvajových tratí a 11 linek, 267 km trolejbusových tratí a 14 linek. Novosibirské metro v roce 2015 provozovalo 15,9 km tratí, 13 stanic a 2 linky, obsloužilo 80,7 milionů pasažérů.

Vzdělání

Ve městě v roce 2015 sídlilo 37 vysokých škol, 14 poboček vysokých škol z jiných měst. Asi nejznámější místní vysokou školou je Novosibirská státní univerzita, která se v různých žebříčcích pravidelně objevuje mezi čtyřmi nejlepšími univerzitami Ruska. +more Řada ústavů Novosibirské státní univerzity sídlí ve zdejším Akademgorodku, kde se taktéž nachází celá řada vzdělávacích a vědeckých institucí.

Zároveň zde roku 2015 fungovalo přes 60 středních škol různých typů.

Vysoké školy

Kultura

Divadla

Novosibirské státní divadlo opery a baletuNovosibirské státní akademické divadlo opery a baletu - největší divadelní budova v Rusku * Novosibirské státní dramatické divadlo Starý dům * Novosibirské akademické divadlo mládeže Globus * Novosibirské státní akademické dramatické divadlo Rudý plamen * Novosibirské městské dramatické divadlo Sergeje Afanasjeva * Novosibirské městské dramatické divadlo Na levém břehu * Novosibirské divadlo muzikálové komedie * Novosibirské oblastní loutkové divadlo

Koncertní síně

Novosibirská státní filharmonie * Státní koncertní sál Arnolda Kacy

Muzea

+moreJPG|náhled|300x300pixelů'>Historicko-architektonický skanzenNovosibirské státní umělecké muzeum * Novosibirské státní regionální muzeum * Muzeum kozácké slávy * Novosibirské muzeum železniční techniky N. A. Akulinina * Muzeum Sibiřská březová kůra - vystavuje umělecké předměty z březové kůry * Muzeum N. K. Rericha * Muzeum Slunce - vystavuje různá vyobrazení slunce v různých kulturách * Historicko-architektonický skanzen - expozice dřevěného stavitelství Sibiře.

Knihovny

Státní veřejná vědecko-technická knihovna SO RAV - největší knihovna v asijské části Ruska * Novosibirská státní oblastní vědecká knihovna * Novosibirská oblastní dětská knihovna A. M. +more Gorkého * Novosibirská oblastní knihovna pro mládež.

Sport

Ledový palác Sibir, domácí aréna HK Sibir Novosibirsk

Lední hokej

Lední hokej je nejoblíbenějším sportem v Novosibirsku. Nejdůležitějším klubem je HK Sibir Novosibirsk, který hraje v Kontinentální hokejové lize od jejího založení v roce 2008. +more Domácí aréna je Ledový palác sportu „Sibir“ s kapacitou 7 384 diváků.

Fotbal

Nejdůležitějším klubem je FK Sibir Novosibirsk. Od roku 2006 hraje v Ruské druhé lize (D-2). +more V roce 2010 si zahrál Ruskou Premier Ligu. Dříve hrál pod názvem Čkalovec Novosibirsk.

Basketbal

Mužský klub - BK Sibirtelekom-Lokomotiv Novosibirsk. Hraje v Superlize „A“ (D-1).

Ženský klub - BK Dinamo-Energija Novosibirsk. Hraje v Superlize „A“ (D-1).

Bandy

HK Sibselmaš Novosibirsk - ruský mistr v sezóně 1994/1995. Nyní hraje ve Vyšší lize (D-1).

Osobnosti

Partnerská města

Diplomatická a konzulární zastoupení

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. novo-sibirsk. +moreru]Oficiální stránky magistrátu města Novosibirsk[/url] (rusky) * [url=http://www. nsu. ru]Novosibirská státní univerzita[/url] (rusky, francouzsky, anglicky) * [url=http://www. ngs. ru]Největší Novosibirský portál[/url] (rusky) * [url=http://cam. 211. ru/]HD webové kamery[/url] * [url=http://nsk. 2gis. ru]Off-line pseudo-3D mapa Novosibirsku[/url] (rusky) * [url=http://maps. 2gis. ru/novosibirsk/]On-line mapa Novosibirsku[/url] (rusky) * [url=https://fotki. yandex. ru/users/Siron-BuNet/album/66044]Historické fotografie Novosibirsku[/url] (rusky).

Kategorie:Města v Novosibirské oblasti Kategorie:Přejmenovaná sídla v Rusku