Nová levice

Nová levice (: New Left) je myšlenkový směr a společensko-politické hnutí levicového zaměření, prosazující se od 60. a 70. let 20. století zejména v USA a západoevropských zemích. Od pádu komunistických režimů a rozpadu bipolární světové soustavy se prosazuje i v tzv. postkomunistických středo- a východoevropských zemích včetně České republiky.

Vznik

Kořeny nové levice tkví v intelektuálním kvasu a společenské atmosféře 60. let. +more Nová levice zdůrazňovala nespravedlnost a špatnost kulturních, morálních a společenských norem konzervativní buržoazní společnosti, jež považovala za zpátečnické a přežilé. V zásadě tak usilovala o vymanění se ze zažitých společenských norem, schémat a klišé. V souvislosti s novou levicí se proto někdy hovoří o tzv. „kulturní revoluci“, na rozdíl od revoluce sociální, související s idejemi tzv. staré levice. Filozoficky se nová levice prolíná do značné míry s postmodernismem, je ovlivněna např. poststrukturalismem a kritickou teorií (Jean Paul Sartre, André Gorz), frankfurtskou školou, H. Marcusem či J. Habermasem a dalšími.

Charakteristika

válce ve Vietnamu, které byly blízce spojeny právě s novou levicí, říjen 1967 V podstatě jde spíše o konglomerát vzájemně blízkých myšlenek, postojů a zásad, než o jednolitý, pevně daný a vymezený politicko-filozofický směr, jako např. +more socialismus, liberalismus či konzervatismus. Program nové levice tradičně prosazuje sociálně liberální a progresivní myšlenky humanismu, pacifismu, multikulturalismu, feminismu, rasové/etnické rovnosti, silný důraz klade na ochranu životního prostředí, LGBTQ práva a boj s diskriminací; k myšlenkám nové levice může být řazen rovněž boj proti globalizaci a další. Obdobně jako u tzv. staré levice, tj. levice socialistického či sociálnědemokratického střihu, tvoří i u nové levice ústřední myšlenku idea rovnosti a spravedlnosti. Oproti prosazování ekonomické rovnosti, jakožto domény staré levice, se ovšem s ohledem na její programová témata zaměřuje spíše na rovnost a spravedlnost sociální.

Novou levici lze rozdělit také na dva směry podle jejího vztahu k problému globalizace. První z těchto směrů přistupuje ke globalizaci pozitivně (v Česku patří k reprezentantům tohoto směřování Petr Uhl, ve světě například Henri-Bernard Lévy). +more Druhý postoj je naopak ke globalizaci kritický (Noam Chomsky).

Novou myšlenkovou orientaci, jež postavila svobodně uvažující intelektuály nové levice proti tradiční levici je možné charakterizovat těmito body:

# Nově je interpretována marxistická teorie, nová levice zdůrazňuje návrat k Marxovým raným spisům, klade se větší důraz na hledisko odcizení, než na vykořisťování. Hledá se spojení marxistické teorie s existencialismem a psychoanalýzou. +more Cílem nové levice je rovněž zbavit marxismus ztuhlosti a oddělit ho od současného institualizovaného marxismu. # Nově je definován socialistický společenský řád. Socialismus by neměl skončit sociální a politickou revolucí, uchopením moci a zestátněním výrobních prostředků. Cílem by mělo být odstranit odcizení člověka ve všech oblastech jeho života od volného času po rodinu. # Je vytvářena nová transformační strategie. Jednotlivec by se měl zbavit podřízeného vztahu vůči kolektivu. Měly by se vytvářet nové kulturní ideály a přenést se do subkultur, jako alternativa a protiváha ke stávajícím institucím. # Vzniká nová koncepce organizací. Klade se větší důraz na akci, než na organizaci, proto se nová levice profiluje jako hnutí a ne jako politická strana. Toto hnutí chce svět pochopit vlastním jednáním, veřejnost vyburcovat provokacemi a účastníky měnit právě účastí na daných akcích. # Proletariát již nemá být nositelem sociální změny. Podnět k transformaci společnosti by měla vyvolat odborně vyškolená dělnická třída, mladá inteligence a okrajové společenské skupiny.

Nová levice v České republice

V socialistickém Československu mělo mnohé z myšlenek nové levice tendence k prosazení se během procesu politického uvolnění koncem 60. let, tzv. +more pražského jara, kdy působilo Hnutí revoluční mládeže. Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 a následný nástup normalizace však učinily těmto snahám přítrž. Během normalizačních let zůstal intelektuální diskurz blízký tezím nové levice doménou povětšinou uzavřených disidentských kruhů. Fakticky se tak nová levice v Československu etablovala až po politickém převratu v roce 1989, zejména v okruhu Občanského hnutí.

K čelným českým představitelům myšlenek či postojů, vycházejících z ideových kořenů nové levice, patří např. politici Petr Uhl a Jan Tamáš, filozofové Václav Bělohradský a Martin Škabraha, sociologové Jan Keller, Jiřina Šiklová a řada dalších. +more Podle mínění skupiny okolo Václava Klause měl k některým myšlenkám nové levice blízko i bývalý československý a český prezident Václav Havel.

Na české politické scéně prosazují v současnosti nejvíce z postojů nové levice zejména některé osobnosti a proudy v ČSSD (Jiří Dienstbier ml. ) a zelené strany (Strana zelených a její levicová platforma Zelená re:vize, Klíčové hnutí Taťany Fischerové nebo hnutí Změna). +more Dále například menší levicové strany a hnutí jako Idealisté, Budoucnost nebo Levice.

V posledních letech prosazuje v ČR myšlenky nové levice zejména Česká pirátská strana.

O myšlenkách a struktuře nové levice v Česku pojednává kniha Budoucnost (2020) od publicistky Apoleny Rychlíkové.

Kritika nové levice

Myšlenky nové levice bývají nejčastěji kritizovány z pravicově konzervativní části politického spektra. V kontrapozici vůči nové levici stojí zejména neokonzervatismus, pravicová politická doktrína, vzniklá v 80. +more letech 20. století v USA, prosazující společenský konzervatismus v kombinaci s ekonomickým liberalismem (neoliberalismem) a mocenskou hegemonií USA a jejich spojenců.

Odkazy

Reference

Související články

Nová pravice

Literatura

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20100703001332/http://www. a-kontra. net/nova-levice-v-ceskoslovensku]Linda Sokačová: Nová levice v Československu[/url] * [url=http://www. blisty. cz/files/isarc/9812/19981204k. html]Steven Saxonberg v rozhovoru Jana Čulíka o "staré" a "nové" levici[/url].

Kategorie:Ideologie Kategorie:Politická filozofie Kategorie:Politologické pojmy