Okarec

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Okarec (německy Wokaretz, Okaretz) je obec v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Leží východně od města Třebíče. Žije zde obyvatel.

Název

České jméno Okarec (dříve též Hekartice, Okkarcz, Okarecz, Okerz, Occrzan) vzniklo z německého Okarts ("Okartova"), jehož základem bylo osobní jméno Okart, varianta jména Otkar či Otker. Nejstarší doklad vztahující se k roku 1104 má podobu Hekkartici, jeho zakončení (-ici) ukazuje na původní (české) pojmenování obyvatel vsi s významem "Hekkartovi (tj. +more zřejmě Okartovi) lidé".

Historie

První zmínka o obci se nachází v zakládací listině třebíčského kláštera a pochází z roku 1104, v listině je zmíněna vesnice Hekartice, tj. Okarec. +more V roce 1349 zakoupil statky v Okarci Ondřej z Okarce, následně majetky zdědil Jindřich z Okarce a ten pak roku 1381 spojil své statky s Ondřejem z Pyšela, který se následně jmenoval Ondřejem z Okarce. V roce 1407 zdědil vesnici Vlček z Okarce, v roce 1434 zdědila vesnici Vlčkova sestra Markéta z Říčan a její synové Artleb a Ondřej a v roce 1437 Markéta z Dobré Vody se spojila s Markétou z Říčan a spojily majetky v Okarci a Vlčatíně. V roce 1446 již byl majitelem Okarce, Pyšele, Hartvíkovického kostela, kaple a mlýna v Hartvíkovicích Ondřej z Okarce.

Po jeho smrti zdědil majetky Václav z Okarce, který zemřel bezdětný a tak se o majetek přihlásili pánové z Mírova a Říčanští pánové. V roce 1476 byl majitelem Okarce Zikmund Válecký z Mírova a Okarce, roku 1480 pak Okarec, Říčánky, Pyšel, Hartvíkovice a kapli ve Vícenicích vlastnili Zikmund z Mírova a Markvart z Mírova. +more V roce 1481 pak Okarec vlastnil opět už pouze Zikmund Válecký. V roce 1497 připojil k Okarci také Vlčatín, Pozďatín, Hroznatín a Bochovice. Zemřel kolem roku 1500 a jeho majetky zdědil jeho bratr Markvart, následně jeho majetky zdědil jeho syn Vilém Válecký z Mírova a posléze majetky zdědila Mandalena z Mírova s manželem Znatem z Lomnice. Ti roku 1556 s Burianem Osovským z Doubravice vyměnili Okarec, Pyšel, Říčánky a statky v Hartvíkovicích za Říčany u Rosic, ten záhy předal nově nabyté majetky a Pozďatín, Vlčatín, Bochovice, Hroznatín a část Popůvek Oldřichovi z Lomnice]a tak se Okarec stal součástí náměšťského panství.

V témže roce Oldřich z Lomnice zakoupil také od Vratislava z Pernštejna Sedlec, část Hartvíkovic, Třesov, Kozlany, Studenec, Koněšín, Smrk, Kojatín a hrady Kokštejn a Kozlov, v roce 1560 zakoupil ještě hrad Lamberk, tvrz v Březníku a Kuroslepech. +more Dalším majitelem náměšťského panství byl Jan z Žerotína, který přikoupil ještě Rosice, v roce 1570 přikoupil také Batouchovice a roku 1573 i Kralice, Lhotice, Kuroslepy, Březník, Jakubov a hrad Kraví Hora. Jan z Žerotína zemřel roku 1583, jeho synové zdědili panství, majetku se ujal Jan Diviš, ten zemřel roku 1616, ale již roku 1613 se majetku ujal druhý syn Karel starší z Žerotína, který roku 1615 přikoupil také Jinošov. V roce 1614 se oženil s Kateřinou z Valdštejna a získal tak vládu nad Třebíči. Karel však byl pronásledován a nakonec byl donucen odejít do exilu a jeho majetky odkoupil Albrecht z Valdštejna a ten jej předal Janovi Baptistovi z Verdenberka, po něm panství zdědil jeho syn Ferdinand, ten roku 1649 přikoupil k panství Jasenici. Po jeho smrti získal právo nakládat s panstvím jeho synovec Alexandr, následně pak majetky získal jeho syn Jan Filip z Verdenberka, jeho syn zemřel předčasně a tak po něm panství zdědil Václav Adrian z Enckevoirtu, po něm pak část panství zdědila Marie Františka Koloničová a další část pravnučky Kamily z Verdenberka. V roce 1743 pak panství zakoupila Františka z Kufštejna, manželé z Kufštejna však brzy zemřeli a roku 1752 zakoupil panství Bedřich Vilém z Haugvic a Biskupic, Haugvicové vlastnili panství až do roku 1945.

V roce 1924 byly založeny spolky Otčina a Domovina.

Do roku 1849 patřil Okarec do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, mezi lety 1949-1960 do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1919 patřil Okarec pod Studenec a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna opět pod Studenec, následně se obec osamostatnila.

Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 200120182023
Počet obyvatel139175

Politika

Volby do poslanecké sněmovny

1. ČSSD (42. +more85 %)ČSSD (27. 84 %)KSČM (31. 08 %)ANO (24. 28 %)ANO (23. 37 %)
2. ODS (31. 42 %)KSČM (20. 25 %)ČSSD (20. 27 %)SPD (22. 85 %)SPD (16. 88 %)
3. KSČM (10. 0 %)VV (12. 65 %)ANO 2011 (17. 56 %)KSČM (20. 0 %)Piráti+STAN (15. 58 %)
účast68. 93 % ( z )75. 96 % ( z )74. 75 % ( z )71. 43 % ( z )75. 00 % ( z )
.

Volby do krajského zastupitelstva

1. ČSSD (50. +more76 %)KSČM (40. 0 %)KSČM (27. 08 %)ANO (30. 76 %)
2. KSČM (24. 61 %)ČSSD (25. 71 %)ČSSD (20. 83 %)STAN+SNK ED (17. 94 %)
3. ODS (15. 38 %)ODS (8. 57 %)SPD + SPO (18. 75 %)SPD (15. 38 %)
účast61. 32 % ( z )41. 00 % ( z )50. 00 % ( z )39. 22 % ( z )
.

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (32 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (14 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (10 hlasů). Volební účast byla 75. +more00 %, tj. 72 ze 96 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (57 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (15 hlasů). Volební účast byla 74. 49 %, tj. 73 ze 98 oprávněných voličů.

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (46 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (12 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (4 hlasů). Volební účast byla 69. +more39 %, tj. 68 ze 98 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (59 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (17 hlasů). Volební účast byla 75. 25 %, tj. 76 ze 101 oprávněných voličů.

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (25 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (18 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (12 hlasů). Volební účast byla 64. +more65 %, tj. 64 ze 99 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (35 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (30 hlasů). Volební účast byla 65. 66 %, tj. 65 ze 99 oprávněných voličů.

Zajímavosti a pamětihodnosti

Ve vsi byla tvrz ze 14. století, nacházela se v centru vesnice na místě pozdějšího panského dvora, tvrz je písemně zmíněna pouze v roce 1446, tvrz mohla existovat již ve 14. +more století, kdy vesnici zakoupil od třebíčského kláštera Ondřej z Okarce, v roce 1556 zakoupil vesnici i s tvrzí Oldřich z Lomnice a vesnice se stala součástí náměšťského panství a tvrz tak zanikla.

Galerie

Center of Okarec, Třebíč District. jpg|Náves Overview of chapel in Okarec, Třebíč District. +morejpg|Kaple Bus station in Okarec, Třebíč District. jpg|Autobusová zastávka Okarecký stream in Okarec, Třebíč District. jpg|Potok Pond Poulík in Okarec, Třebíč District. jpg|Rybník Poulík Wayside cross near Okarec, Třebíč District. jpg|Kříž.

Osobnosti

 Petr Křička (1884-1949), spisovatel a překladatel, zemřel v Okarci

Odkazy

Reference

Související články

Římskokatolická farnost Hartvíkovice * Netušil - rybník u obce Okarec

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20070306070421/http://www. horacko. cz/okarec/]Oficiální stránky obce[/url] * [url=http://www. czso. cz/lexikon/mos2003. nsf/mos. openform&:591297]Statistické informace o obci[/url].

Kategorie:Vesnice v okrese Třebíč Kategorie:Mikroregion Horácko Kategorie:Mikroregion Náměšťsko Kategorie:Obce v okrese Třebíč Kategorie:Sídla v Jevišovické pahorkatině

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top