Okarec
Author
Albert FloresOkarec (německy Wokaretz, Okaretz) je obec v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Leží východně od města Třebíče. Žije zde obyvatel.
Název
České jméno Okarec (dříve též Hekartice, Okkarcz, Okarecz, Okerz, Occrzan) vzniklo z německého Okarts ("Okartova"), jehož základem bylo osobní jméno Okart, varianta jména Otkar či Otker. Nejstarší doklad vztahující se k roku 1104 má podobu Hekkartici, jeho zakončení (-ici) ukazuje na původní (české) pojmenování obyvatel vsi s významem "Hekkartovi (tj. +more zřejmě Okartovi) lidé".
Historie
První zmínka o obci se nachází v zakládací listině třebíčského kláštera a pochází z roku 1104, v listině je zmíněna vesnice Hekartice, tj. Okarec. +more V roce 1349 zakoupil statky v Okarci Ondřej z Okarce, následně majetky zdědil Jindřich z Okarce a ten pak roku 1381 spojil své statky s Ondřejem z Pyšela, který se následně jmenoval Ondřejem z Okarce. V roce 1407 zdědil vesnici Vlček z Okarce, v roce 1434 zdědila vesnici Vlčkova sestra Markéta z Říčan a její synové Artleb a Ondřej a v roce 1437 Markéta z Dobré Vody se spojila s Markétou z Říčan a spojily majetky v Okarci a Vlčatíně. V roce 1446 již byl majitelem Okarce, Pyšele, Hartvíkovického kostela, kaple a mlýna v Hartvíkovicích Ondřej z Okarce.
Po jeho smrti zdědil majetky Václav z Okarce, který zemřel bezdětný a tak se o majetek přihlásili pánové z Mírova a Říčanští pánové. V roce 1476 byl majitelem Okarce Zikmund Válecký z Mírova a Okarce, roku 1480 pak Okarec, Říčánky, Pyšel, Hartvíkovice a kapli ve Vícenicích vlastnili Zikmund z Mírova a Markvart z Mírova. +more V roce 1481 pak Okarec vlastnil opět už pouze Zikmund Válecký. V roce 1497 připojil k Okarci také Vlčatín, Pozďatín, Hroznatín a Bochovice. Zemřel kolem roku 1500 a jeho majetky zdědil jeho bratr Markvart, následně jeho majetky zdědil jeho syn Vilém Válecký z Mírova a posléze majetky zdědila Mandalena z Mírova s manželem Znatem z Lomnice. Ti roku 1556 s Burianem Osovským z Doubravice vyměnili Okarec, Pyšel, Říčánky a statky v Hartvíkovicích za Říčany u Rosic, ten záhy předal nově nabyté majetky a Pozďatín, Vlčatín, Bochovice, Hroznatín a část Popůvek Oldřichovi z Lomnice]a tak se Okarec stal součástí náměšťského panství.
V témže roce Oldřich z Lomnice zakoupil také od Vratislava z Pernštejna Sedlec, část Hartvíkovic, Třesov, Kozlany, Studenec, Koněšín, Smrk, Kojatín a hrady Kokštejn a Kozlov, v roce 1560 zakoupil ještě hrad Lamberk, tvrz v Březníku a Kuroslepech. +more Dalším majitelem náměšťského panství byl Jan z Žerotína, který přikoupil ještě Rosice, v roce 1570 přikoupil také Batouchovice a roku 1573 i Kralice, Lhotice, Kuroslepy, Březník, Jakubov a hrad Kraví Hora. Jan z Žerotína zemřel roku 1583, jeho synové zdědili panství, majetku se ujal Jan Diviš, ten zemřel roku 1616, ale již roku 1613 se majetku ujal druhý syn Karel starší z Žerotína, který roku 1615 přikoupil také Jinošov. V roce 1614 se oženil s Kateřinou z Valdštejna a získal tak vládu nad Třebíči. Karel však byl pronásledován a nakonec byl donucen odejít do exilu a jeho majetky odkoupil Albrecht z Valdštejna a ten jej předal Janovi Baptistovi z Verdenberka, po něm panství zdědil jeho syn Ferdinand, ten roku 1649 přikoupil k panství Jasenici. Po jeho smrti získal právo nakládat s panstvím jeho synovec Alexandr, následně pak majetky získal jeho syn Jan Filip z Verdenberka, jeho syn zemřel předčasně a tak po něm panství zdědil Václav Adrian z Enckevoirtu, po něm pak část panství zdědila Marie Františka Koloničová a další část pravnučky Kamily z Verdenberka. V roce 1743 pak panství zakoupila Františka z Kufštejna, manželé z Kufštejna však brzy zemřeli a roku 1752 zakoupil panství Bedřich Vilém z Haugvic a Biskupic, Haugvicové vlastnili panství až do roku 1945.
V roce 1924 byly založeny spolky Otčina a Domovina.
Do roku 1849 patřil Okarec do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, mezi lety 1949-1960 do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1919 patřil Okarec pod Studenec a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna opět pod Studenec, následně se obec osamostatnila.
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2018 | 2023 |
---|---|---|
Počet obyvatel | 139 | 175 |
Politika
Volby do poslanecké sněmovny
1. | ČSSD (42. +more85 %) | ČSSD (27. 84 %) | KSČM (31. 08 %) | ANO (24. 28 %) | ANO (23. 37 %) |
---|---|---|---|---|---|
2. | ODS (31. 42 %) | KSČM (20. 25 %) | ČSSD (20. 27 %) | SPD (22. 85 %) | SPD (16. 88 %) |
3. | KSČM (10. 0 %) | VV (12. 65 %) | ANO 2011 (17. 56 %) | KSČM (20. 0 %) | Piráti+STAN (15. 58 %) |
účast | 68. 93 % ( z ) | 75. 96 % ( z ) | 74. 75 % ( z ) | 71. 43 % ( z ) | 75. 00 % ( z ) |
Volby do krajského zastupitelstva
1. | ČSSD (50. +more76 %) | KSČM (40. 0 %) | KSČM (27. 08 %) | ANO (30. 76 %) |
---|---|---|---|---|
2. | KSČM (24. 61 %) | ČSSD (25. 71 %) | ČSSD (20. 83 %) | STAN+SNK ED (17. 94 %) |
3. | ODS (15. 38 %) | ODS (8. 57 %) | SPD + SPO (18. 75 %) | SPD (15. 38 %) |
účast | 61. 32 % ( z ) | 41. 00 % ( z ) | 50. 00 % ( z ) | 39. 22 % ( z ) |
Prezidentské volby
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (32 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (14 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (10 hlasů). Volební účast byla 75. +more00 %, tj. 72 ze 96 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (57 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (15 hlasů). Volební účast byla 74. 49 %, tj. 73 ze 98 oprávněných voličů.
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (46 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (12 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (4 hlasů). Volební účast byla 69. +more39 %, tj. 68 ze 98 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (59 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (17 hlasů). Volební účast byla 75. 25 %, tj. 76 ze 101 oprávněných voličů.
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (25 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (18 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (12 hlasů). Volební účast byla 64. +more65 %, tj. 64 ze 99 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (35 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (30 hlasů). Volební účast byla 65. 66 %, tj. 65 ze 99 oprávněných voličů.
Zajímavosti a pamětihodnosti
Ve vsi byla tvrz ze 14. století, nacházela se v centru vesnice na místě pozdějšího panského dvora, tvrz je písemně zmíněna pouze v roce 1446, tvrz mohla existovat již ve 14. +more století, kdy vesnici zakoupil od třebíčského kláštera Ondřej z Okarce, v roce 1556 zakoupil vesnici i s tvrzí Oldřich z Lomnice a vesnice se stala součástí náměšťského panství a tvrz tak zanikla.
Galerie
Center of Okarec, Třebíč District. jpg|Náves Overview of chapel in Okarec, Třebíč District. +morejpg|Kaple Bus station in Okarec, Třebíč District. jpg|Autobusová zastávka Okarecký stream in Okarec, Třebíč District. jpg|Potok Pond Poulík in Okarec, Třebíč District. jpg|Rybník Poulík Wayside cross near Okarec, Třebíč District. jpg|Kříž.
Osobnosti
Petr Křička (1884-1949), spisovatel a překladatel, zemřel v Okarci
Odkazy
Reference
Související články
Římskokatolická farnost Hartvíkovice * Netušil - rybník u obce Okarec
Externí odkazy
[url=https://web. archive. +moreorg/web/20070306070421/http://www. horacko. cz/okarec/]Oficiální stránky obce[/url] * [url=http://www. czso. cz/lexikon/mos2003. nsf/mos. openform&:591297]Statistické informace o obci[/url].
Kategorie:Vesnice v okrese Třebíč Kategorie:Mikroregion Horácko Kategorie:Mikroregion Náměšťsko Kategorie:Obce v okrese Třebíč Kategorie:Sídla v Jevišovické pahorkatině