Onkání

Onkání je v některých jazycích způsob oslovování jedné osoby pomocí 3. osoby jednotného čísla.

Onkání se v češtině užívalo převážně v 18. +more století při rozhovorech dospělých osob s dětmi, nebo osob s jejich služebnými. Tento způsob mluvy se užíval v Čechách ještě během První republiky. Užívalo se převážně v rodinách vyšších tříd. V dnešní době v češtině již zpravidla zaniklo, v některých případech se však užívá při oslovení jako nahrazení titulu, a vyjadřuje tak zdvořilost mluvčího. Kromě češtiny se onkání vyskytuje i ve švédštině, finštině, italštině a polštině. V polštině však nezaniklo a i nadále je tu převládající zdvořilostní formou. Španělština oslovování ve 3. osobě používá taktéž - ve významu vykání - a to i pro množné číslo - zájmena tú (2. os. jedn. č. ) resp. vosotros (2. os. množ. č. ) se nahradí usted resp. ustedes. Portugalština oslovování ve 3. osobě používá taktéž - ve významu vykání - a to i pro množné číslo - zájmena tu (2. os. jedn. č. ) resp. vós (2. os. množ. č. ) se nahradí você resp. vocês.

Příklady: On už je tady? Počkal jen chvíli. (Už jsi tady? Počkej jen chvíli.)

Příklady nahrazení titulu: Přeje si pan ředitel něco? Může pán chvíli počkat? (Pane řediteli, přál byste si něco? Mohl byste, pane, chvíli počkat?)

Související články

Autorský plurál * Majestátní plurál * Onikání * Tykání * Vykání * Zdvořilost v různých jazycích

Kategorie:Stylistické prostředky Kategorie:Sociologie jazyka Kategorie:Lingvistická morfologie Kategorie:Etiketa