Oranžová revoluce

Památeční poštovní známka s tematikou Oranžové revoluce, vydaná v roce 2005 Oranžová revoluce ( Pomarančeva revoljucija) je označení politických demonstrací na Ukrajině od listopadu 2004 protestujících proti průběhu prezidentských voleb. V nich zvítězil dosavadní premiér Viktor Janukovyč podporovaný zejména ruskojazyčným obyvatelstvem a ze zahraničí Ruskem. Protestující dosáhli opakování druhého kola voleb, na základě kterého se v lednu 2005 stal prezidentem prozápadně orientovaný protikandidát Viktor Juščenko. Označení „oranžová“ získala podle barvy používané Juščenkovou koalicí Naše Ukrajina a řadí se mezi další barevné revoluce v postsovětských státech.

Oranžová revoluce měla sporné výsledky, i kvůli výraznému politickému rozdělení obyvatel země. V roce 2010 se stal prezidentem Janukovyč, jehož působení vyvolalo roku 2013 novou krizi kvůli otázce zahraničně-politického směřování země. +more Do ní pak zasáhlo Rusko zahájením války proti Ukrajině.

Průběh

Politická situace a pořádání voleb

Politická situace na Ukrajině se polarizovala do dvou táborů, zastánců dosavadní spíše autoritativní vlády postsovětské éry prezidenta Leonida Kučmy, dotčeného aférou vraždy novináře Gongadzeho, a reformních zastánců liberální demokracie a sbližování se Západem. Svým způsobem navazovala na gruzínskou růžovou revoluci v předchozím roce. +more Společným rysem bylo mj. soupeření ruského a amerického vlivu, předzvěst počátků tzv. druhé studené války.

Kandidát vládní Strany regionů byl tehdejší ukrajinský premiér Viktor Janukovyč, který měl podporu zejména převážně ruskojazyčného jihu a východu, komunistů, oligarchy Achmetova a ruského prezidenta Vladimira Putina. Ve svém volebním štábu měl i ruské poradce. +more Prosazoval orientaci na Rusko.

Proti němu stál kandidát opozičního bloku Naše Ukrajina (Наша Україна) Viktor Juščenko, bývalý guvernér národní banky a premiér v letech 1999-2001. Neméně výraznou postavou byla Julija Tymošenková, bývalá vicepremiérka a podnikatelka v energetice. +more Juščenko byl prozápadní a preferoval větší nezávislost na Rusku. Podporu měl zejména na severu a západě Ukrajiny, kde převažují ukrajinští mluvčí, nebo od oligarchů soupeřících s Achmetovem.

Už v prvním kole voleb konstatovala opozice i mezinárodní pozorovatelé mnoho případů machinací a podvodů, které měly zajistit Janukovyčovi vítězství. Oznámení výsledků prvního kola navíc Ústřední volební komise stále odkládala a oznámila je teprve v poslední den desetidenní zákonné lhůty pro její vyhlášení. +more To proto, aby Juščenko zahájil volební kampaň před druhým kolem co nejpozději (kdežto premiér Janukovyč byl na televizních obrazovkách takřka neustále). Podle oficiálních výsledků vyhrál v prvním kole Juščenko se ziskem 39,87 % hlasů, kdežto jeho protivník Viktor Janukovyč dostal 39,32 % hlasů.

Zpochybněné druhé kolo voleb

Druhé kolo voleb proběhlo 21. +more listopadu 2004. Na jeho průběh dohlížela 563členná mezinárodní pozorovatelská mise (International Election Observation Mission - IEOM), kterou společně vytvořily Úřad pro demokratické instituce a lidská práva OBSE, Parlamentní shromáždění OBSE, Parlamentní shromáždění Rady Evropy, Evropský parlament a Parlamentní shromáždění NATO.

Během voleb došlo k několika incidentům (u jedné volební místnosti byl zavražděn policista, jinde byla ukradena hlasovací urna) a volební štáby obou kandidátů se obviňovaly z nezákonné volební agitace během voleb. +morepng|náhled'>Vítězové voleb podle oficiálních výsledků Po skončení voleb hovořily výsledky dotazování voličů u východů z volebních místností (exit polls) pro Viktora Juščenka. Podle průzkumu provedeného několika ukrajinskými výzkumnými organizacemi vedl Juščenko nad Janukovyčem v poměru 53 % ku 44 % (odpovědělo 77 % z 30 tisíc dotazovaných voličů). Průzkum Střediska pro sociální monitoring dával Juščenkovi o něco menší náskok - 49,5 % ku 45,9 %. Volební štáb Janukovyče tyto údaje odmítal - podle jejich vlastních průzkumů prý Janukovyč vedl o 3 až 5 %.

Oficiální výsledky oznámila Ústřední volební komise až ve středu 24. +more listopadu. Vítězem prohlásila Viktora Janukovyče s 49,46 %, kdežto opoziční Viktor Juščenko získal pouze 46,61 %.

Hned po volbách obvinila opozice vládu z volebních podvodů. Její tvrzení podpořila i zpráva mezinárodní pozorovatelské mise. +more Stoupenci Juščenka začali protestovat ve Lvově a na celé západní Ukrajině i v hlavním městě Kyjevě. Oficiální výsledky voleb neuznaly mj. USA, Kanada ani Evropská unie, naopak ruský prezident Putin gratuloval Janukovyčovi k vítězství ještě před oficiálním vyhlášením volebních výsledků.

Opakované druhé kolo

Nejvyšší soud ve svém rozsudku z 3. +more prosince rozhodl, že z důvodu rozsáhlých volebních podvodů nelze zjistit, kdo ve druhém kole opravdu vyhrál a nařídil opakování druhého kola na 26. prosince 2004.

Opakované druhé kolo proběhlo, dle mezinárodních pozorovatelů, podle evropských standardů. Viktor Juščenko v něm získal asi 52 % hlasů. +more Viktor Janukovyč se odvolal k nejvyššímu soudu, s tím, že se tentokrát chovali nekorektně Juščenkovi přívrženci. Stížnost byla zamítnuta 20. ledna 2005 a 23. ledna se konala inaugurace nového prezidenta Viktora Juščenka. Tím bylo dosaženo hlavního cíle oranžové revoluce.

Prezidentské volby v roce 2010

Oranžová stužka - symbol solidarity s demokratickým hnutím na Ukrajině Již předtím, než proběhlo první kolo ukrajinských prezidentských voleb bylo dle průzkumů jasné, že dosavadnímu prezidentu Viktoru Juščenkovi odevzdá hlas pouze mizivé procento voličů. +more Tisk o něm psal jako o politikovi „zklamaných nadějí“. Oranžová revoluce hlásící směřování vztahů k západu tak již předem neuspěla, jelikož oba hlavní kandidáti voleb, jak Viktor Janukovyč, tak nyní i Julija Tymošenková, se přiklánějí ke vstřícnějším vztahům k Rusku.

Po druhém kole prezidentských voleb zvítězil Janukovyč se ziskem 48,95 % hlasů, druhá skončila Tymošenková se ziskem 45,47 %. Viktor Juščenko vypadl již v prvním kole, kdy získal pouhých 5,45 % odevzdaných hlasů.

Odkazy

Reference

Související články

Chronologie Oranžové revoluce * Viktor Janukovyč - provládní kandidát na prezidenta * Viktor Juščenko - opoziční kandidát na prezidenta * Julija Tymošenková - jedna z vůdčích opozičních představitelek * Barevné revoluce * Euromajdan

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20041128052307/http://www. ya2004. com. ua/]Volební stránky Viktora Janukovyče[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20070430140205/http://www. razom. org. ua/]Volební stránky Viktora Juščenka[/url] * [url=http://www. yuschenko. com. ua/]Stránky Viktora Juščenka[/url] * [url=http://www. blisty. cz/list. rb. id=160]Přehled článků o dění na Ukrajině v Britských listech[/url] - převážně přebírané z anglických pramenů a přinášející alternativní pohled, odmítající obvyklou mediální prezentaci dění a rozdílů mezi kandidáty jako zjednodušenou a černobílou * [url=https://web. archive. org/web/20041204022422/http://www. unian. net/index. php. url=news]Zpravodajství ukrajinské tiskové agentury UNIAN[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20041127035327/http://5tv. com. ua/newsline/]Zprávy ukrajinské nezávislé televizní stanice 5. kanál[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20060103011217/http://www. ceskenoviny. cz/prilohy/ukrajina/index_img. php. id=16115]Mapa rozdělení Ukrajiny[/url] * [url=http://www. osce. org/documents/odihr/2004/11/3811_en. pdf]Předběžná zpráva mezinárodní mise pozorovatelů o druhém kole prezidentský voleb na Ukrajině[/url] (PDF).

Kategorie:Konflikty roku 2004 Kategorie:Nepokoje na Ukrajině Kategorie:Barevné revoluce Kategorie:Revoluce ve 21. +more století Kategorie:Dějiny Ukrajiny po roce 1990 Kategorie:Rusko-ukrajinské vztahy.