Pestřec obecný
Author
Albert FloresPestřec obecný (Scleroderma citrinum) je jedovatá houba z čeledi pestřecovitých.
Popis
Plodnice o velikosti 20-120 mm jsou nepravidelného kulovitého až elipsoidního tvaru, těsně přirostlé k zemi. Jejich povrch je zbarvený do okrově žlutavé barvy, je šupinatý, kožovitý, často popraskaný do malých, nepříliš pravidelných políček. +more Směrem ke spodní části plodnice je povrch stále hladší. Vnitřní část plodnice (teřich) je bílý a tuhý, se stářím plodnice začíná postupně tmavnout od narůžovělé až fialové barvy přes tmavě modrou až nakonec úplně po tmavě černou. Okrovka teřichu bývá 2 až 5 mm silná. Po zčernání teřichu, který bývá prostoupen bílým neplodným pletivem, plodnice na vrcholu puká a nově vzniklým otvorem postupně uniká tmavě zelený až černý prach, který vznikl rozpadem teřichu. Pro houbu je charakteristický silný kovový pach.
Výtrusy jsou kulovité, tmavé a bradavičnaté o velikosti 7-12 µm, s navzájem spojenými ostny.
Třeň je jen velmi krátký, takřka neznatelný, a vystupuje z něj malý svazek žlutavých vláken podhoubí.
Z listnatných stromů tvoří pestřec obecný mykorhizu s břízou, dubem a bukem, mezi jehličnatými pak především s borovicí a smrkem. Na jeho plodnicích pak může parazitovat hřib příživný, který mu však příliš neškodí.
V okolí Orlických hor se mu s oblibou říká "Porkembuš", původ tohoto názvu není zcela znám, ale má se za to, že je to opředeno místními legendami o druhu zvířat, které tyto houby požírají.
Výskyt
Pestřec obecný roste zhruba od července do října v písčitých a nevápenatých půdách. Kromě jehličnatých a listnatých lesů vyhledává nejrůznější, spíše otevřenější místa jako jsou okraje rybníků a cest, křoviny, zahrady, vřesoviště, parky či kamenité stráně. +more Někdy bývá velmi hojný.
Kromě Evropy roste prakticky v celém mírném pásu a severní a jižní Africe.
Použití
I přesto, že je pestřec obecný považován za jedovatou houbu, v malém množství se používá jako chutné houbové koření (přibližně jeden až dva plátky na osobu). I pak se však doporučuje plátky nejíst a z jídla raději odstranit, zejména u citlivějších osob. +more Plátky lze dobře sušit navlečené na niti. Otrava se projeví po 1-2 hodinách tlakem, později bolestmi v žaludku. Končí zvracením, někdy i průjmy. Může být přítomno bolení hlavy, pocit opojení, mlhavé vidění, pocení nebo poruchy dýchání.
Reference
Externí odkazy
[url=http://hobby.idnes.cz/pestrec-obecny-scleroderma-citrinium-d8q-/atlas-hub.asp?c=A080512_120212_receptar-bylinky_tyn]Pestřec obecný[/url] na hobby.cz