Pisila černá

Pisila černá (Himantopus novaezelandiae) je kriticky ohrožený druh dlouhokřídlého ptáka, jenž se řadí do čeledi tenkozobcovití (Recurvirostridae) a rodu Himantopus. Nevytváří žádné poddruhy, jedná se tedy o monotypický taxon. Příbuzný je s pisilou čáponohou (Himantopus himantopus), kříží se s pisilou bělohlavou (Himantopus leucocephalus).

Výskyt

Druh je endemit Nového Zélandu, hnízdí pouze v oblasti Waitaki na Jižním ostrově, odhadovaný rozsah výskytu činí 3 300 km2. Obývá a k hnízdění využívá místa, kde vodní tok divočí, ale také mokřady, tůně, jezerních delty a bažiny. +more Důležitá je přítomnost štěrkových břehů, které sem přinášejí proudy řek z hor. Některé pisily tráví zimu v níže položených oblastech; jedná se o částečně tažné ptáky.

Historicky byl tento druh rozšířen i na Severním ostrově, zde již ale vyhynul.

Popis a chování

Pisila černá je pták štíhlého těla a dosahuje velikosti mezi 37 až 40 cm, přičemž váží 195 až 220 g. Má dlouhé končetiny červeného zbarvení. +more Dlouhý je rovněž zobák jemného vzezření, ten má ale barvu černou. Peří má černou barvu, křídla a záda se navíc mohou zeleně lesknout. Mladí ptáci se od dospělců odlišují bílým peřím na hlavě, hrudi a krku. Dospělého zbarvení dosáhnou v osmnácti měsících věku. Hybridy s pisilou bělohlavou mohou mít různé zbarvení a od pisil černých je odlišuje tmavší barva společně s kratšíma nohama a delším zobákem.

Pisily černé se ozývají hlasitým vysokým voláním, jejich zvuk zní jako jek, jek, jek. Žerou drobné ryby, ale hlavní část potravy tvoří hmyz, konzumují i jiné bezobratlé. +more Potravu pisily vybírají z bahna svým zobákem. Tento monogamní druh, který si hlídá území před jinými pisilami, tvoří páry, které spolu zůstávají až do smrti jednoho z partnerů. Vrchol období páření, kdy si druh staví hnízdo, připadá na říjen, ale rozmnožování nastává už od srpna a končí v lednu. Snůška činí čtyři vejce, na jejichž vysezení spolupracují oba rodiče a spolu krmí následně i vylíhnutá mláďata. Pohlavní dospělosti je dosaženo mezi druhým a třetím rokem života.

Ohrožení

Pisila černá patří mezi nejohroženější ptačí druhy, podle Mezinárodního svazu ochrany přírody je kriticky ohrožena. Řeky, které ptákům přinášejí potřebný štěrk k hnízdění, lidé přehradili, což vedlo ke snížení vhodných hnízdišť. +more Nebezpečí představuje i další ztráta přirozeného prostředí, například kvůli přetváření krajiny na zemědělské oblasti, některá hnízda zničí turisté. Největší hrozbu v současnosti představují introdukované (nepůvodní) druhy savců (kočky domácí, fretky, hranostajové či potkani), které mohou žrát ptákům vejce a zabíjet dospělce. Poslední problém představuje hybridizace s pisilou bělohlavou. Naopak se nezdá, že by druh postihla v důsledku rapidních úbytků populací významná inbreedingová deprese.

Během 20. století populace rapidně poklesly. +more Ve 40. letech 20. století, kdy populace čítala asi 500-1 000 ptáků, druh přestal hnízdit na Severním ostrově. Do roku 1981 pak populace pisil černých poklesla na 23 jedinců, mezi lety 1999 a 2000 hnízdily ve volné přírodě pouhé čtyři páry. Díky rychlému záchrannému programu, probíhajícímu od 80. let, a následnému vypouštění desítek ptáků do volné přírody se velikost populace v roce 2017 dostala na 106 ptáků a má vzrůstající tendenci. Oblast, kde se pisila černá vyskytuje, byla vyhlášena chráněnou rezervací, ze které byly vybity nepůvodní druhy savců. Ve volné přírodě jsou párům odebírána vejce (a následně odchována v zajetí), díky čemuž samice položí další snůšku. Probíhá rovněž kontrola hybridizace a obnova přirozeného prostředí. Navržena jsou rovněž další ochranná opatření.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=https://nzbirdsonline.org.nz/species/black-stilt]Pisila černá v Digitální encyklopedii novozélandského ptactva[/url]

Kategorie:Tenkozobcovití Kategorie:Endemity Nového Zélandu Kategorie:Ptáci Australasie