Polygonální stodola
Author
Albert FloresPolygonální stodola je druhem venkovského stavebního objektu, který je typický pro oblasti zemí střední Evropy. Tato stodola se vyznačuje mnohohrannou (polygonální) půdorysnou formou. Její základní kruhový tvar je rozčleněn na menší části, které slouží ke skladování sena, obilí, nebo jako chlévy pro zvířata. Stavba polygonální stodoly je tradiční a její výstavba byla prováděna převážně z přírodních materiálů, jako je dřevo nebo kámen. Velkou výhodou tohoto typu stodoly je efektivní využití prostoru a odolnost proti srážkám. Dnes jsou tyto stodoly často přeměněny na rekreační objekty, restaurace nebo muzea, které připomínají historii venkovského života.
upright=1.2 Polygonální stodola je vesnická hospodářská stavba s mnohobokým (polygonálním) půdorysem. Zpravidla se jedná o objekty ze dřeva, stavěné srubovou konstrukcí, s nízkými stěnami, avšak s vysokou střechou, obvykle krytou došky. Polygonální stodoly se značně lišily jak velikostí, tak formou - od pětibokých a šestibokých až po čtrnáctiboké. Také jejich umístění bývalo rozdílné, mohly stát samostatně v areálu usedlosti, nebo mohly být vestavěny do přilehlých objektů.
Historie
Stavby polygonálních stodol se v oblasti střední Evropy začaly objevovat v polovině 13. století. +more Konstrukci tvořily roubené stěny, uprostřed nichž bývala po obou stranách vrata. V centrální části budovy byl průjezdní mlat, na kratších stranách objektu pak víceboké přístodůlky.
Podle některých hypotéz se polygonální stodoly v Českých zemích začaly nejprve objevovat na vrchnostenských dvorech, později se stávaly také součástí rolnických usedlostí. Byly rozšířeny pravděpodobně již v 16. +more století, jak dokládá vyobrazení víceboké stodoly z roku 1547 v erbu Zivalda Trnického z Trnice na stropě chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře. Stavba polygonálních stodol byla nejvíce rozšířena v Čechách, konkrétně v prostoru mezi severními částmi Jihočeského kraje a jižními okresy kraje Středočeského (Benešovsko, Voticko, Sedlčansko, Vlašimsko, Táborsko), dále v oblasti Plaska v Plzeňském kraji, ve východních Čechách na Hradecku, Trutnovsku, Pardubicku, Vysokomýtsku, Litomyšlsku, Poličsku a Lanškrounsku, řídčeji pak v některých částech Moravy - na Moravskotřebovsku, severně od Nového Města na Moravě, v okolí Šumperka, Bruntálu, na Novojičínsku, Těšínsku a v opavském Slezsku.
Do 21. století se těchto specifických venkovských staveb dochovalo na území České republiky jen velmi málo. +more Příčin jejich zániku byla celá řada - historické objekty již nevyhovovaly původnímu účelu, zanikly pod vlivem povětrnostních podmínek a postupného chátrání, nezřídka byl materiál z těchto staveb rozebrán a použit pro jiné účely. Nejstarší dochované polygonální stodoly v Česku pocházejí ze 17. století.
Příklady dochovaných polygonálních stodol v Česku
Polygonální stodola z Durdic - nejstarší zachovaná památka uvedeného typu na území České republiky. Pochází z roku 1648, jak dokládá malovaný letopočet na jednom z trámů stodoly. +more Desetiboká stodola z Durdic u Votic, kde byla součástí usedlosti čp. 7, byla přenesena v roce 1972 do kouřimského skanzenu jako první z památek lidové architektury, které byly v muzejním areálu postupně umístěny. * Polygonální stodola ze Želejova - stodola z roku 1690, která bývala součástí usedlosti čp. 3 v Želejově (část obce Borek v okrese Jičín). V roce 1977 byla přenesena do Muzea lidových staveb v Kouřimi, o čtyři desítky let později, v roce 2015, došlo k její celkové obnově. *Stodola v Trstěnici U Žroutů - osmiboká roubená stodola na pozemku historické usedlosti čp. 41 U Žroutů v Trstěnici v okrese Svitavy. Dendrochronologicky byl stavební materiál stodoly datován do roku 1663, jedna z místních kronik, jejímž autorem je sedlák Josef Žrout (1883-1964) z čp. 41, však klade stavbu stodoly až do doby po roce 1679. Jedná se pravděpodobně o nejstarší polygonální stodolu na území České republiky, která dosud stojí na svém původním místě. Zároveň je to poslední z trstěnických polygonálních stodol, která se zachovala až do 21. století. Před rokem 1839 byla ke stodole u čp. 41 ještě přistavěna kamenná kůlna. * Transferovaná stodola z Čisté - dvanáctiboká stodola z roku 1698, přemístěná v roce 2015 na pozemek u čp. 56 v obci Trstěnice v okrese Svitavy. Původně byla součástí usedlosti čp. 97 v sousední obci Čistá, kde postupně podléhala zkáze. V následujících letech byla stodola rekonstruována Institutem lidového kulturního dědictví českomoravského pomezí a v roce 2018 byla zpřístupněna veřejnosti. * Polygonální stodola ze Širokého Dolu - roubená stodola s doškovou střechou u čp. 4 v obci Široký Důl v okrese Svitavy, zapsaná na Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod číslem 24123/6-4413. *Tzv. Rakusova stodola v lokalitě Nerad v Dolní Lutyni v okrese Karviná - srubová polygonální stodola z počátku 19. století, jedna z posledních dochovaných stodol slezského typu, chráněná jako kulturní památka.
* Polygonální stodola z Podolí u Vojkova - roubená polygonální stodola, která stála u čp. 8 v Podolí u Vojkova v okrese Benešov. +more Rozpadající se stavba byla v roce 2011 zachráněna přemístěním do skanzenu ve Vysokém Chlumci a následnou rekonstrukcí. *Polygonální stodola ze Sádku u Poličky - jediná zachovaná čtrnáctiboká stodola na území ČR. Objekt z roku 1680 byl přemístěn ze Sádku u Poličky v okrese Svitavy do skanzenu na Veselém Kopci (Muzeum v přírodě Vysočina) v roce 1972.
Galerie
Ukázky z České republiky
Soubor:MLS Kouřim, stodola ze Želejova (01). jpg|Stodola ze Želejova v kouřimském skanzenu Soubor:Polygonální stodola U Žroutů (Trstěnice) 2019 (3). +morejpg|Interiér stodoly u čp. 41 v Trstěnici (okres Svitavy) Soubor:Polygonální stodola U Žroutů (Trstěnice) 2019 (2). jpg|Rekonstruovaná stodola U Žroutů v Trstěnici Soubor:Police nad Metují-usedlost čp. 59 (8818). jpg|Stodola u čp. 59 v Polici nad Metují Soubor:Široký-Důl-polygonální-stodola2015b. jpg|Památkově chráněná stavba v Širokém Dole Soubor:Rožnov pod Radhoštěm, Valašské muzeum v přírodě, Valašská dědina, Polygonální stodola z Hodslavic. jpg|Stodola z Hodslavic v rožnovském skanzenu.
Příklady různých typů staveb ze zahraničí
Soubor:KinneyOctagonBarn. JPG|Kinney Octagon Barn, osmiboká, památkově chráněná stodola z roku 1880, stát Iowa, USA Soubor:Exterieur OVERZICHT - Ruurlo - 20264854 - RCE. +morejpg|Menší stodola, která sloužila jako ovčín. Ruurlo, provincie Gelderland, Nizozemsko Soubor:J. F. Roberts Octagonal Barn. JPG|J. F. Roberts Octagonal Barn, osmiboká stavba z roku 1900 u obce Rea, Missouri, USA Soubor:2012 Powiat pszczyński, Pszczyna, Zagroda Wsi Pszczyńskiej (09). jpg|Osmiboká stodola z obce Kryry, umístěná ve skanzenu Zagroda Wsi Pszczyńskiej, Polsko Soubor:Ségur-le-Château grange du Montet (3). jpg|Francouzská tzv. oválná stodola v Montetu, Ségur-le-Château, département Corréze Soubor:Polygonal Barn2. JPG|Polygonální stodola, kulturní památka v obci Corunna, okres DeKalb, Indiana, USA.
Odkazy
Reference
Literatura
Trstěnická stezka. Poznávací stezka obcí Trstěnice. (Tištěný průvodce s mapou stezky)
Externí odkazy
[url=https://www.muzeum-pribram.cz/cz/skanzen-vysoky-chlumec/z-historie/]Stránky Muzea vesnických staveb Středního Povltaví s ukázkami jednotlivých objektů[/url]