Cesko.wiki Postila
Author
Albert FloresPostila je český katolický rukopisný a tištěný liturgický knižní žena, který sepsal podle všech měřítek nejzáhadnější český šlechtic-katolík Jan z Postupy. Kniha obsahuje texty k používání při mši svaté, modlitby, žalmy a další liturgické texty v češtině. Vycházela nejdříve pouze rukopisně, ale později byla také tištěná. Postila se stala významným dílem české rekatolizace po husitských válkách a měla velký vliv na rozšiřování katolického náboženství v českých zemích. Dílo Jan z Postupy vytvořil kolem roku 1482 a mělo široké rozšíření v celém českém jazykovém prostoru. Kniha je zároveň i uměleckým dílem, protože je zdobená iluminacemi, které jsou převážně biblického charakteru. Celkově je Postila považovaná za jednu z nejkrásnějších knižních památek doby husitské.
Postilla, autor Jan Ferrus, rok 1575 Postila nebo postilla (z latinského post illa verba, tedy „po těchto slovech“, tj. výklad kněze následující po čtení Písma) je středověký název pro souvislý výklad liturgického biblického textu ("čtení") nebo později pro celou sbírku takových výkladů.
Postily jako souvislé texty či psaná kázání se rozšířily ve 13. století jednak v souvislosti se vznikem kazatelských řádů (dominikáni, františkáni) a s rostoucím důrazem církevních autorit na kázání vůbec. +more Prvními a nejznámějšími souvislými postilami na celou Bibli byly postily Hugona ze Saint-Cher († 1263), jež opakovaně vycházely tiskem od 15. do 17. století. Velký význam měly i Postillae perpetuae in Vetus et Novum Testamentum od Mikuláše z Lyry (kolem 1325), který vycházel z velké Glosy Anselma z Laonu, ale kladl větší důraz na doslovný smysl textu a opíral se i o texty v původních jazycích (hebrejštině a řečtině). Z Lyrovy Postilly hojně čerpal i Martin Luther.
Pro lid se muselo kázat v národních jazycích a postily jako jedny z prvních psaných textů tak nabyly velký význam při tvorbě spisovných národních jazyků včetně češtiny. Po latinských postilách Konráda Waldhausera a Jana Milíče z Kroměříže napsal první českou postilu (Řeči nedělní a sváteční, 1392) Tomáš Štítný, po něm Jan Hus (1413), dále Jakoubek ze Stříbra, kritickou Knihu výkladuov Petr Chelčický (asi 1435) a kolem roku 1456 vznikla rovněž velmi kritická Postilla Jana Rokycany.
Novou vlnu postil přinesla doba reformace. V češtině jsou to Postilly katolických autorů Tomáše Bavorovského (1557) a Tomáše Rešela (1561), z bratrských Postila Kralická (1575) a Postila Kapitova, z luterských Martina Philadelpha Zámrského (1592) a z utrakvistů Postilly Jana Achillesa Berounského, Bohuslava Bepty Vysokomýtského a Jiřího Dikasta z Mířkova. +more Další postily pak psali významní kazatelé až do konce 19. století a patřily k nejrozšířenější lidové četbě.
Roku 2006 vydal sbírku kázání pod názvem Stezka ve skalách. Postila prof. +more Jan Heller. Jinak se slovo Postila používá metaforicky, například jako název časopisu Postilla Bohemica, který v Kostnici vydával vynikající německý bohemista Frank Boldt.
Odkazy
Reference
Literatura
Ottův slovník naučný, heslo Postilla (sv. 20, str. +more 307) * Komenského slovník naučný, heslo Postila (sv. IX. , str. 193).
Související články
Externí odkazy
[url=http://www.novyzivot.cz/?lang=cs&action=z-krestanske-tradice&id=592]Mikołaj Rej: Předmluva k Postile - v češtině[/url]
Kategorie:Biblická exegeze Kategorie:Literární žánry Kategorie:Středověká literatura