Prasetník kořenatý
Author
Albert FloresPrasetník kořenatý (latinsky Typha latifolia) je vytrvalá vlhkomilná rostlina z čeledi pryskyřníkovitých. Tato rostlina je rozšířená po celém světě a vyskytuje se zejména na březích jezer, potoků a rybníků. Prasetník kořenatý je charakteristický svými dlouhými, štíhlými listy a klasy květů, které obsahují jemné nektary a pyl. Květy rostou na vysokých stoncích a mají zelenou až hnědou barvu. Plody prasetníku kořenatého jsou malé a kulaté, obsahují semena s pevnou skořápkou. Tato rostlina je využívána v zahradnictví a k výrobě biopaliv. Přestože je prasetník kořenatý považován za invazivní druh, má významnou ekologickou roli, neboť poskytuje úkryt a potravu pro mnoho živočichů.
Nákres rostliny Prasetník kořenatý (Hypochaeris radicata) je vytrvalá, planě rostoucí, žlutě kvetoucí, téměř celosvětově rozšířená bylina. V České republice roste poměrně hojně v nižších a středních polohách, ve vyšších nadmořských výškách se vyskytuje vzácněji a spíše jen přechodně.
Rozšíření
Rostlina pochází z Evropy, jihozápadní Asie, z území okolo Kavkazu, severní Afriky a Makaronésie. Nejstarší dochovaný nález je z Maroka, odkud se pravděpodobně šířila v pozdních čtvrtohorách v několika migračních trasách, z nichž jedna vedla přes Pyrenejský poloostrov a centrální Středomoří. +more Prasetník kořenatý dokázal, za významného přispění vzrůstajícího transportu zboží, velmi úspěšně kolonizovat téměř celou zeměkouli; roste trvale nebo příležitostně ve všech oblastech s mírným a teplým klimatem.
Ekologie
Původními místy jeho výskytu byly světlé, vlhké středomořské lesy. Jak se šířil na nová místa, zabydlel se i na otevřených prostranstvích. +more Obvykle dává přednost mírně vlhkým, kyselým, hlinitopísčitým půdám a většinou roste na loukách, pastvinách, na mezích, podél polních cest, ve světlých lesních lemech, v sadech, vinicích, lomech i na různých náspech a také jako plevel v okrasných trávnících.
Popis
Květ Vytrvalá bylina s přímou, nasivělou, v horní části rozvětvenou lodyhou vysokou od 20 do 60 cm. +more Lodyha bývá lysá nebo krátce chlupatá a pouze v dolní části porůstá několika drobnými, šupinovitými listy kopinatého tvaru. Obvykle několik lodyh vyrůstá z přízemní, k půdě přitlačené růžice, která je tvořena štětinatě chlupatými, bezřapíkatými listy dlouhými do 15 cm a širokými až 3 cm. Jejich tmavě zelené čepele jsou podlouhle obkopinaté, celistvé nebo lyrovitě peřenolaločné a roztroušeně chlupaté. Rostlina má tlustý vřetenovitý kořen s větvenou hlavou.
Na koncích lodyh a větví vyrůstají 2 až 3 cm velké květní úbory, rostou jednotlivě a obvykle jich bývá tři až šest. Z lůžka s kopinatými, blanitými plevkami roste 50 až 100 jazykovitých, temně žlutých kvítků, majících někdy vnější stranu nafialovělou. +more Okrajové kvítky mají jazyk zubatý a výrazně delší než listeny zákrovu. Válcovitý zákrov je tvořen více řadami střechovitě se překrývajícími listenů, které jsou na vrcholu nahnědlé a mají střední žilku světle brvitou.
Je to vytrvalý hemikryptofyt kvetoucí v červnu až srpnu, za deště nebo mlhy se kvítky neotvírají. Opylovány jsou hlavně včelou medonosnou, nacházející v drobných kvítcích nektar i dostatek pylu. +more Při samoopylení vzniká jen málo semen, která jsou ale větší a spolehlivěji klíčí. Plody jsou asi 5 mm dlouhé nažky s dvouřadým chmýrem.
Rozmnožování
Rostliny se na nová stanoviště rozšiřují semeny - zobánkovitými, oranžovohnědými, drsnými nažkami, které jsou schopny po uzrání ihned z povrchu půdy vyklíčit; zimu přežijí jako drobné listové růžice. Jedná rostlina ročně vyprodukuje okolo 2000 semen, která v půdě přežijí rok či dva. +more Rozptylována jsou hlavně větrem, na větší vzdálenosti bývají přepravována ve znečištěném osivu, krmivu i jako součást obalů.
Rostliny se množí i rozrůstáním kořenů a tvorbou nových listových růžic. Pokud je rostlina před rozkvětem posečena nebo spasena a nevykvete, vytvoří se násobně více nových růžic.
Význam
Prasetník kořenatý na pastvinách sice potlačuje mnohé druhy užitečných travin, je ale velmi výživný a nutričně srovnatelný s jetelem, má vysoký obsah bílkovin a vápníku a málo vlákniny. Na pastvě mu krávy a ovce dávají přednost, stejně tak je oblíbeným krmivem u prasat. +more Rostlina je ale podezřelá, že její spásání způsobuje u koní tzv. "Stringhalt" (myoklonus), tj. mimovolné svalové záškuby postižené nohy při chůzi (viz video).
Mladé listy se v oblastech okolo Středozemního moře používají do salátů nebo se vaří, kořeny se zase suší, melou a připravuje se z nich káva. V lidovém lékařství se odvarů používá protizánětlivě, jako antidiuretikum a také při onemocnění ledvin, kožních nemocech nebo na čištění otevřených ran.
Galerie
Soubor:Hypochaeris radicata plant1 (14632148832). jpg|Rozrostlá rostlina Soubor:Hypochaeris radicata. +morejpeg|Zákrov úboru Soubor:Hypochoeris radicata Habitus 2010-5-08 CampoCalatrava. jpg|Listová růžice Soubor:Hypochaeris radicata fruit1 QNR (15893885991). jpg|Nažky s chmýrem.
Reference
Externí odkazy
[url=http://quick. florabase. +morecz/map/show/taxon/Hypochaeris+radicata/callback]Botanický ústav AV ČR - rozšíření prasetníku kořenatého v ČR[/url] * [url=https://www. youtube. com/watch. v=gVaQqQp7OhQ]Video "Stringhalt"[/url].
Kategorie:Hvězdnicovité Kategorie:Flóra Česka Kategorie:Flóra střední Evropy Kategorie:Flóra severní Evropy Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy Kategorie:Flóra východní Evropy Kategorie:Flóra jihozápadní Asie Kategorie:Flóra Kavkazu Kategorie:Flóra severní Afriky Kategorie:Flóra Makaronésie Kategorie:Léčivé rostliny