Pytloušovití

Pytloušovití (Heteromyidae) je čeleď hlodavců z podřádu Castorimorpha, kam patří i bobři a pytlonošovití. Žijí v severní a střední Americe a v severních částech Jižní Ameriky. Jsou to noční zvířata živící se semeny a zeleninou i hmyzem.

Jde spíše o menší hlodavce - délka těla se pohybuje do 20 cm. Jejich vnější vzhled je rozdílný - někteří vypadají jako myši, jiní mají prodloužené zadní nohy, takže se podobají tarbíkům. +more Všichni však mají vnější lícní torby k přenášení potravy, což je řadí blízko k pytlonošovitým. Čeleď zahrnuje 6 rodů s celkem 60 druhy.

Výskyt

Pytloušovití hlodavci jsou rozšířeni v severní a střední Americe od jižní Kanady až po Panamu a zasahují i do severozápadní části Jižní Ameriky (po Trinidad a Tobago na východě a Ekvádor na jihu). Nejvíce druhů žije v USA a v Mexiku.

Vyskytují se v různých prostředích, od pouští po tropické deštné lesy.

Taxonomie

Šest známých rodů se seskupuje do 3 podčeledí:

podčeleď tarbíkomyši (Dipodomyinae) * tarbíkomyš (Dipodomys) - 22 druhů žijících na západě a středozápadě USA a v Mexiku, zasahují i do jižní Kanady (Alberta a Saskatchewan), * tarbíkomyška (Microdipodops) - 2 druhy vyskytující se v Nevadě, Oregonu, Utahu a přilehlých oblastech Kalifornie

podčeleď Heteromyinae - pytlouši štětinatí * Heteromys - pytlouš - 7 druhů žijících ve Střední Americe od východního Mexika po Trinidad a Tobago a severozápadní Ekvádor v Jižní Americe, * Liomys - pytlouš - 5 druhů vyskytujících se od jižního Texasu v USA po Panamu,

podčeleď Perognathinae - pytlouši myší * Chaetodipus - pytlouš - 15 druhů rozdělených do podrodů Xhaetodipus a Burtoghnatus; příslušníci prvního z nich žijí od jihozápadu USA (Arizona, Nevada, Nové Mexiko a jižní Kalifornie) po střední Mexiko, druhý podrod zasahuje navíc na sever až do Severní Dakoty, * Perognathus - pytlouš - 9 druhů vyskytujících se od jihu Kanady (jižní Alberta, Manitoba a Britská Kolumbie) přes západ Spojených států po střední Mexiko.

Pro rody Heteromys, Liomys, Chaetodipus a Perognathus nemáme jedinečný český název, a proto je všechny označujeme jako pytlouše.

Někteří autoři (Rogers, 1990) považovali pytlouše rodu Liomys za blízce příbuzné některým druhům rodu Heteromys, a proto oba rody sloučily do rodu Heteromys. Ostatní autoři však zachovávají Liomys jako samostatný rod.

Historický výskyt

Pytlouši jsou známí z historických nálezů ze Severní Ameriky z třetihor od počátků oligocénu až po současnost.

Vzhled

Tělo je dlouhé 55-180 mm. Ocas měří 45-215 mm; je skoro vždy delší než tělo a aspoň na konci je bohatě osrstěný. +more Stejně jako pytlonošovití mají lícní torby, které vyprazdňují a opět zatahují pomocí zvláštního svalu. Někteří mají kůži měkkou až sametovou, jiní hrubou. Váží od 7 do 180 g. Nejmenší a nejlehčí jsou pytlouši rodu Perognathus (7-28 g) a tarbíkomyšky (10-17 g); nejtěžší tarbíkomyši (35-180 g).

Lebka má jen tenké kosti a není nijak zvláště přizpůsobena životu pod zemí. Čelisti jsou malé a slabé. +more Nachází se v nich 20 zubů, které jsou uspořádány podle zubního vzorce * 1. 1. 3 * 1. 1. 3 S výjimkou tarbíkomyší (Dipodomys) jim stoličky během života nedorůstají.

Způsob života

+more8'>Tarbíkomyš úzkohalavá (Dipodomys venustus) Pytloušovití si vyhrabávají nory pod stromy, křovím nebo spadlými kmeny. Vchod do nory je malý a kruhový; někdy je vedle něj kupka vyhrabané zeminy. Systém tunelů vede obvykle k několika místnostem a často má více východů. Když se v noci vrací ze shánění potravy, zahrabávají si někteří pytloušovití vchody do nor vlhkou hlínou, což jim umožňuje lépe přečkat horké denní období. V norách se zvířata zdržují také v chladném nebo deštivém období.

Pytloušovití jsou noční zvířata. Živí se různými semeny a zeleninou, jejich jídelníček však zahrnuje taky hmyz a jiné bezobratlé. +more Většina druhů si ukládá potravu do zásobních komor v norách. Některé druhy nepotřebují pít a všechnu potřebnou vodu získávají z potravy.

Pytlouši se pohybují po čtyřech končetinách stejně jako myši, ale tarbíkomyši a tarbíkomyšky většinou skáčou jen po zadních nohách, přičemž ocasem udržují rovnováhu. Pokud sedí, slouží jim ocas jako opora. +more Stejně jako většina ostatních hlodavců nepřezimují, ale pytlouši rodu Perognathus upadají při sychravém počasí do netečnosti.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.biolib.cz/cz/taxon/id35276/]Profil taxonu pytloušovití[/url] v databázi BioLib