Tarbík
Author
Albert FloresTarbík je název pro vojenský úkol v předrevolučním středověku. Tarbík byl označení pro povinnou slubu, kterou museli plnit mladí muži. Tarbík měl různou podobu v různých částech středověkého světa, ale obecně se jednalo o vojenskou povinnost, kterou bylo třeba splnit jako součást povinností občanství. Tarbík sloužil k vytvoření a udržení vojenské síly a k ochraně území a společnosti před nepřátelskými silami. Tarbík mohl trvat různě dlouho a byl spojen s určitými povinnostmi a povinnostmi, jako například vojenským výcvikem, údržbou zbraní a účastí ve vojenských operacích. Tarbík byl často organizován podle příslušnosti k etnickému nebo náboženskému společenství a sloužil také k posílení identifikace a soudržnosti mezi členy daného společenství. Tarbík byl důležitou součástí středověkého vojenského systému a hrál klíčovou roli v obraně a organizaci společnosti.
Tarbík je české jméno pro všechny rody podčeledi Dipodinae z čeledi tarbíkovitých. Jsou to malí hlodavci, jejichž charakteristickým poznávacím znamením jsou výrazně prodloužené zadní nohy. Devět druhů této podčeledi se vyskytuje v pruhu od Ukrajiny přes Kavkaz a severní Írán až po severovýchodní Čínu; v Africe pak od Senegalu přes Maroko až po Somálsko na jihu.
Pro jednotlivé rody nemáme jedinečný český název, a proto je všechny označujeme jako tarbíky.
Charakteristika
Tarbíci jsou malí až středně velcí hlodavci. Mají dlouhý ocas (zpravidla ukončený výraznou štětičkou delších chlupů) a prodloužené zadní nohy, pomocí nichž se většinou pohybují. +more Při nebezpečí jsou schopni skočit až 3 m. Přední nohy slouží k uchopování a zpracování potravy. Hladká až sametová srst je zbarvena obvykle do béžova až světle hněda.
Tarbíci jsou aktivní především v noci a za soumraku. Živí se především různými semeny trav, hlízami a šťavnatými částmi místních rostlin. +more Někdy loví i hmyz. Pijí jen minimálně.
Přehled druhů
Jako tarbíci se označují celkem 4 rody s 9 druhy
Podčeleď Dipodinae - tarbíci:
rod Dipus - tarbík * Dipus sagitta - tarbík huňatý - žije od severního Kavkazu přes severovýchodní Írán až po severovýchodní Čínu (Mandžusko),
rod Eremodipus - tarbík * Eremodipus lichtensteini - tarbík Lichtensteinův - vyskytuje se ve střední Asii v Turkmenistánu, Kazachstánu a Uzbekistánu,
rod Jaculus - tarbík * Jaculus blanfordi - tarbík Blanfordův - žijící v Íránu, Pákistánu a Afghánistánu, * Jaculus jaculus - tarbík egyptský - vyskytující se v pouštních a polopouštních oblastech od Maroka a Senegalu po Írán a Somálsko, * Jaculus orientalis - tarbík velký - žijící od Maroka po jih Izraele, * Jaculus turcmenicus - žijící v Turkmenistánu a Uzbekistánu; tento druh není všeobecně uznáván a někteří odborníci jej považují jen za synonymum k Jaculus blanfordi,
rod Stylodipus - tarbík * Stylodipus andrewsi - tarbík mongolský - vyskytující se v Mongolsku a přilehlých oblastech Číny, * Stylodipus sungorus - tarbík džungarský - žijící jen v severozápadním Mongolsku, * Stylodipus telum - tarbík emurančík - žijící od Ukrajiny po Mongolsko.
Zařazení čeledi Paradipodinae
Někteří autoři neuznávají podčeleď Paradipodinae a jediného jejího příslušníka zařazují do této podčeledi Dipodinae. V tom případě by sem tedy patřil i
rod Paradipus - frčík * Paradipus ctenodactylus - frčík hřebenatý - žije od Kazachstánu po Turkmenistán.
Stupeň ohrožení
Tarbíci nejsou podle posledních pozorování ohroženi a v červeném seznamu druhů jsou vyhodnoceni jako málo dotčený druh.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=http://www.biolib.cz/cz/taxon/id20705/]Profil taxonu Tarbíkovití[/url] v databázi BioLib