Pět pilířů islámu
Author
Albert FloresPět pilířů islámu je základním náboženským rámcem islámu. Jejich dodržování je povinné pro všechny věřící muslimy. Pět pilířů se nazývají také jako pět základních povinností a sestávají z následujících částí: 1. Vyznání víry (šaháda) - Jedná se o prohlášení, kterým muslim demonstruje svou víru v jednoho Boha a jeho posla Muhammada. Vyznání víry musí být provedeno veřejně a naprosto záměrně. 2. Modlitba (sala) - Muslimek by měl modlitbu vykonávat pětkrát denně, ve stanovených časech. Modlitba spojuje věřícího s Bohem a slouží jako způsob komunikace a děkování. 3. Almužna (zakát) - Muslimové by měli pravidelně poskytovat almužnu chudým a potřebným. Pravidlo stanoví, kolik procent majetku by měl být věnován pro almužnu. 4. Půst (saum) - Během měsíce Ramadánu by muslimové měli praktikovat půst od úsvitu do soumraku. Půst je považován za způsob sebeovládání a očisty. 5. Poutařská pouť do Mekky (hadždž) - Každý muslim, který má fyzické a finanční možnosti, by měl alespoň jednou za život podstoupit poutařskou pouť do Mekky. Jedná se o pětinedělní rituál, který muslima zbavuje hříchů. Tyto pět pilířů poskytuje muslimům směr a usměrňuje jejich náboženský život. Jsou považovány za základní a neměnné hodnoty islámu.
Pět pilířů islámu, tvoří základ náboženské praxe každého muslima. Jsou to: * šaháda - vyznání víry * salát - 5 povinných modliteb * zakát - almužna (1xročně) * saum - půst v měsíci Ramadánu * hadždž - pouť do Mekky (1x za život) Pilíře islámu jsou aktivity, které má muslim povinnost konat tělesně.
Šest pilířů víry zahrnuje vše, v co musí muslim věřit, aby byl muslimem.
1) víra v Jediného Boha (Alláha)
2) víra v autentická Písma, která Bůh seslal
3) víra v pravé Posly a Proroky, které Bůh Všemohoucí posílal k různým národům (od Adama až po Muhammeda)
4) víra v anděly
5) víra v Soudný den ( den, kdy budou všichni zúčtováni a budou naprosto spravedlivě odškodněny všechny křivdy a utrpení pozemského světa )
6) víra v Osud ( máme svobodnou vůli se rozhodnout pro cestu dobra nebo zla, ale to, jak se narodíme, kam, s jakými predispozicemi, jaké zkoušky nás v životě potkají, kde a jak zemřeme, nemůžeme zcela ovlivnit)
Šaháda
Šaháda je základní islámské krédo. Muslimové shrnují své vyznání větou: „Není boha kromě Boha; Mohamed je Posel Boží. +more“ (arabská výslovnost „Lá illáhu ilá `lláh, Muhammadu `r-rasúlu `lláh“). První část vyznání vyjadřuje přísný islámský monoteismus, druhá část vysvětluje, že právě Mohamed je zprostředkovatelem správného vztahu k jedinému Bohu.
Slovo šaháda znamená „svědectví“. Pokud někdo pronese tuto formuli arabsky s vážným úmyslem před kvalifikovanými svědky, stává se muslimem.
: „Věru ti, kdož uvěřili v Boha a posly Jeho, jsou spravedliví a svědky před Pánem svým; jim dostane se odměny a jejich světla. Ti však, kdož znamení Naše za lež prohlašovali, ti budou plamene pekelného obyvateli. +more“.
Salát
Muslim je zavázán k pěti každodenním kultickým modlitbám, a to v poledne, odpoledne, za soumraku, v noci a za úsvitu. Navíc ještě může praktikovat volné osobní modlitby (dú'á) v libovolném počtu. +more Před touto modlitbou je povinnost očistit ruce. Muslim vykonává tyto modlitby směrem k Mekce, forma jejich konání je přesně předepsána. Ve městech s převažujícím muslimským obyvatelstvem zpravidla vyzývá k modlitbám muezzin.
Zvláštní místo mezi modlitbami zaujímá páteční polední modlitba, k níž se místní muslimská obec shromažďuje v mešitě jako k hlavní bohoslužbě.
:„Prospívat naopak bude ten, kdo je očištěn a jména Pána vzpomíná a modlitbu koná.“
Zakát
Muslim je povinen platit určitý podíl z některých komodit, které vlastní nebo získává (podle druhu se jedná o desátek, dvacátek nebo čtyřicátek) na dobročinné účely. Muslimové v oblastech nezasažených masovým turismem vztahují zvláštní almužnu na poutníky, které vnímají jako jakési posly Boží, jimž je dobré a žádoucí almužnou posloužit (případně alespoň pozvat na čaj, kávu či jídlo). +more V extrémně chudých oblastech - jako jsou muslimské země sahelského pásu - muslimové nejsou přísně vázáni odvádět podíl ze svých již tak minimálních zisků. Poutníka většinou přesto přinejmenším symbolicky pohostí.
: „Věřte v Boha a posla Jeho a rozdávejte z toho, v čem učinil vás posledními vlastníky! Těm z vás, kdož uvěřili a almužnu rozdávali, je určena odměna vysoká.“
: „Těm, kdož rozdávají almužnu, mužům i ženám, a těm, kdož poskytují Bohu krásnou půjčku, těm bude splacena dvojnásobně a dostane se jim odměny štědré.“ :
Saum
V měsíci ramadánu má muslim dodržovat půst od vší stravy, nápojů, pochutin a pohlavního styku vždy od svítání do soumraku.
: „Vy, kteří věříte, předepsán vám je půst, tak jako byl již předepsán těm, kdož před vámi byli - snad budete bohabojní!“
: „Postním měsícem je měsíc ramadán, v němž Korán byl seslán jako vedení správné pro lidi a jako vysvětlení tohoto vedení i jako spásné rozlišení. Kdo z vás spatří na vlastní oči měsíc, nechť se postí. +more Ten z vás, kdo je nemocen nebo na cestách, nechť postí se stejný počet dní později; Bůh si přeje vám to usnadnit a nechce na vás obtížné. Dodržujte plně tento počet a chvalte Boha za to, že správně vás vede - snad budete vděční. “.
Hadždž
Muslim, jemuž to zdravotní stav a hospodářská situace dovolují, je povinen se aspoň jednou za život zúčastnit poutě do Mekky.
Průběh poutě má svou tradiční formu, složenou z řady úkonů. Muslim, který pouť nastupuje, si obléká prosté poutnické roucho, které vyjadřuje rovnost všech muslimů před Bohem. +more Základními prvky poutě jsou sedmeré obejití svatyně Ka'by, sedmerá cesta mezi vrchy Safá a Marwa, odpolední prodlévání na planině Arafát východně od Mekky a závěrečná slavnost Íd al-adhá, který se skládá z modliteb a výměny darů mezi muslimy.
: „A vyzývej lidi ke konání pouti, a nechť k tobě přijdou pěšky anebo jsouce na všelikých velbloudech rychlých, přicházejíce ze všech rozsedlin hlubokých,“
: „A Bůh uložil lidem pouť k chrámu tomuto pro toho, kdo k němu cestu může vykonat.“
Reference
Literatura
ABDALATI, Hammudah. Zaostřeno na islám. +more 2. vyd. Praha : Ústředí muslimských obcí, 2010. 203 s. . * KROPÁČEK, Luboš. Duchovní cesty islámu. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 1993. 292 s. . [Oddíl „Povinnosti vůči Bohu: pět pilířů“ na str. 91-116. ].