Reisu-l-ulema

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Reisu-l-ulema je vrchním duchovním hodnostářem islámského společenství v Bosně a Hercegovině. Tato hodnost byla zavedena v roce 1882 a od té doby se stala nejvyšší autoritou pro muslimy žijící v této zemi. Reisu-l-ulema je odpovědný za řízení duchovních záležitostí a správu islámských institucí v Bosně a Hercegovině. Tato role má značný vliv na muslimskou komunitu a její rozhodnutí mají důležitý dopad na náboženský a kulturní život v zemi. Současným reisu-l-ulema je Husein Kavazović, který tuto funkci zastává od roku 2012.

Reisu-l-ulema, variantně též reis-ul-ulema či zastarale reis-el-ulema, je titul nejvyššího duchovního představitele Islámského společenství v Bosně a Hercegovině.

Historie

Do roku 1878

Do rakousko-uherského záboru Bosny a Hercegoviny roku 1878 Islámské společenství v Bosně a Hercegovině nemělo svou vlastní náboženskou hierarchii. V osmanské říši byl nejvyšší duchovní autoritou cařihradský şeyhülislam, který jmenoval a odvolával muftí v jednotlivých částech státu.

Od roku 1878 do 1918

Okupací Bosny a Hercegoviny došlo k přerušení veškerých kontaktu s Cařihradem. Většina muslimů proto chtěla založit samostatnou náboženskou organizaci. +more Nezávislé postavení zdejších muslimů nepřímo zmiňovala i tzv. Novopazarská konvence z roku 1879.

Rakousko-uherská správa nejprve přišla s tezí, že şeyhülislam může i nadále jmenovat duchovní pro Bosnu a Hercegovinu, ale jen z řad domácích muslimů. Vídeň následně přišla s dalšími požadavky, načež roku 1882 jmenovala nejvyšší duchovní radu starších, ulema-medžlis, a reisu-l-ulemu. +more Takto ustavená organizace byla zpočátku zcela nezávislá na Cařihradu, ale kvůli chybějící pověřovací listině muslimové často zpochybňovali reisu-l-ulemy dosazené rakouský, resp. křesťanským císařem. Tato skutečnost byla jednou z podstatných bojů muslimského boje za autonomii mezi lety 1899 a 1909.

Teprve až po anexi provincii císař František Josef I. v dubna 1909 vyhlásil statut autonomie.

Od roku 1918 do 1929

Po ustanovení Království Srbů, Chorvatů a Slovinců nastalo pro muslimy období nejistot. Pozemková reforma z roku 1921 muslimské velkostatkáře připravila o hospodářskou i politickou základnu. +more Jejich rodinné statky byly po skončení války vypalovány křesťanskými bezzemky. Jedním z výrazných příkladů zastrašování muslimské komunity se stal roku 1924, kdy byly v černohorské vesnici Šahovići zavražděno nejméně 120 muslimů černohorskými komity.

Od roku 1929 do 1941

Pod diktátorským režimem krále Alexandra I. +more od roku 1929 se muslimům v Bosně a Hercegovině vedlo ještě hůře. Na protest proti vynucovaným reformám roku 1930 rezignoval reisu-l-ulema Mehmed Džemaluddin-efendija Čaušević a na jeho místo usedl člověk oddaný režimu. Následně byl zrušen statut autonomie Islámského společenství v Bosně a Hercegovině a sídlo nyní již jugoslávského reisu-l-ulemy přesunuto do Bělehradu.

Od roku 1941 do 1945

K dubnu 1941 obsadila Bosnu a Hercegovinu ustašovská vojska, která ji připojila k Nezávislému státu Chorvatsko. Vůdce nového fašistického státu Ante Pavelić, sám původem z Bosny a Hercegoviny, slíbil reisu-l-ulemovi Fehim-ef. +more Spahovi, že správa muslimského společenství bude záležet na vůli a přáních samotných muslimů.

Od roku 1945 do 1993

Po roce 1945 bylo hlavním cílem vlády nové socialistické Jugoslávie zbavit Islámské společenství společenského a politického vlivu. Zrušena byla náboženská výuka ve školách a odňata pravomoc náboženských soudů. +more Islámské společenství rovněž musela hledat nové zdroje financování. Rovněž nebylo nemožné stavět nové mešity či jiné náboženské stavby. Velký počet medres, vyšších teologických škol, byl uzavřen. V Bosně a Hercegovině zůstala činná pouze Gazi Husrev-begova medresa. Některé muslimské objekty byly prohlášeny národním kulturním dědictvím a připadly státu. Teprve až roku 1990 mohla být přijata nová, demokratičtější ústava Islámského společenství, takzvaná Ramadánská ústava. Další organizační změny přerušil rozpad Jugoslávie.

Seznam nejvyšších duchovních představitelů

Mustafa-ef. +more Cerić, v letech 1993-2012 reisu-l-ulema * 1882-1893 Mustafa Hilmi-efendija Hadžiomerović (1816-1895), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 17. října a uveden do úřadu 15. prosince 1882, rezignoval 20. listopadu 1893 * 1893-1909 Mehmed Teufik-efendija Azabagić (1838-1918), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 25. října a uveden do úřadu 20. listopadu 1893 do 31. března 1909 * 1909-1910 místo uprázdněno, Ahmed Munib-efendija Korkut (1848. -1925. ), náib (náměstek) od 1. dubna 1909 do 31. května 1910 * 1910-1912 háfiz Sulejman-efendija Šarac (1850-1927), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 1. června a uveden do úřadu 30. června 1910, mandátu se vzdal 3. října 1912 předčasně po narůstajícím napětí s politickým vedením bosenskohercegovských muslimů * 1912-1914 místo uprázdněno, Mehmed Teufik-efendija Okić (1870-1932), náib (náměstek) od 4. října 1912 do 26. března 1914, roku 1913 zvolen v obou volbách hadži Mehmed Džemaluddin-efendija Čaušević, ale do úřadu vstoupil roku 1914; * 1914-1930 hadži Mehmed Džemaluddin-efendija Čaušević (1870-1938), reisu-l-ulema v Sarajevu, první volba reisu-l-ulemy zrušena, podruhé zvolen 27. října 1913 a uveden do úřadu 26. března 1914, mandátu se vzdal předčasně pro nesouhlas se shora prosazovanou reformou islámského společenství 25. července. 1930 * 1930-1936 háfiz Ibrahim-efendija Maglajlić (1861-1936), předseda Ulema-medžlisu v Bělehradě, jmenován 12. června a uveden do úřadu 31. října, penzionován 17. března 1936 * 1936-1938 místo uprázdněno, úřadem pověřen náib Vrchního stařešinstva v Bělehradě Salih Safvet Bašić (1886-1948), resp. náib v Sarajevu Fehim-efendija Spaho (1877-1942) a náib ve Skopji Fevzija-ef. Hadžihamzić * 1938-1942 Fehim-efendija Spaho (1877-1942), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 23. dubna a uveden do úřadu 9. června, zemřel v úřadu * 1942-1947 místo uprázdněno, úřadem pověřen Salih Safvet Bašić (1886-1948) * 1947-1957 Ibrahim-efendija Fejić (1879-1962), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 26. srpna a uveden do úřadu 12. září * 1957-1975 Sulejman-efendija Kemura (1908-1975), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 15. listopadu a uveden do úřadu 8. prosince, zemřel v úřadu * 1975-1987 Naim-efendija Hadžiabdić (1918-1987), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 22. března a uveden do úřadu 18. května, zemřel v úřadu * 1987-1987 místo uprázdněno, Ferhat-efendija Šeta, náib (náměstek) * 1987-1989 háfiz Husein-efendija Mujić (1918-1993), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 31. října a uveden do úřadu 11. prosince, mandátu se vzdal předčasně po tlaku reformě smýšlejících imámů * 1990-1991 místo uprázdněno, úřadem pověřen Jakub-efendija Selimoski (1946-2013) * 1991-1993 Jakub-efendija Selimoski (1946-2013), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 9. března, koncem června 1993 natrvalo opustil Sarajevo, čímž se de facto rozpadlo Islámské společenství v SFRJ * 1993-1996 dr. Mustafa-efendija Cerić, náib (náměstek) a de facto reisu-l-ulema, jmenován 28. dubna 1993 jako představitel bosenskohercegovských muslimů, od 1991 přitom pobýval a přednášel v Malajsii, během války úřadoval v Záhřebu * 1996-2012 dr. Mustafa-efendija Cerić (*1952), reisu-l-ulema v Sarajevu, uveden do úřadu 5. srpna 1996 * 2012-dosud Husein-efendija Kavazović (*1964), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 23. září a uveden do úřadu 15. listopadu.