Sýkora uhelníček

Sýkora uhelníček při pohledu zezadu, s dobře patrnou bílou skvrnou v týlu Sýkora uhelníček (Periparus ater) je malý zpěvný pták z čeledi sýkorovitých.

Název

Neobvyklý název uhelníček je podle černé, jakoby od uhlí zamazané hlavičky.

Taxonomie

Rozlišuje se celkem 21 poddruhů, které se liší hlavně zbarvením hřbetu. V Evropě žije následujících 6: * sýkora uhelníček irský (Periparus ater hibernicus), žijící ve většina Irska, * sýkora uhelníček anglický (P. +more a. britannicus), žijící v severovýchodním Irsku a Velké Británii, * sýkora uhelníček eurosibiřský (P. a. ater), obývající celý sever Eurasie, * sýkora uhelníček španělský (P. a. vieirae), žijící na Pyrenejském poloostrově, * sýkora uhelníček sardinský (P. a. sardus), obývající Korsiku a Sardinii, a * sýkora uhelníček krymský (P. a. moltchanovi), žijící na jižním Krymu.

Popis

Délka těla: 10-11,5 cm * Rozpětí křídel: 18 cm * Hmotnost: 9-11,5 g

Malý druh sýkory s velkou černou hlavou, bílými lícemi a velkou bílou skvrnou v týlu, díky které ji lze odlišit od všech ostatních evropských sýkor. Hřbet je modrošedý (ssp. +more ater) až olivově šedý, spodina tmavě šedobéžová bez tmavého středového pruhu. Na křídle má dvě světlé pásky: jednu na špičkách velkých krovek, druhou podél středních krovek. Obě pohlaví se zbarvením neliší, mladí ptáci jsou jednotvárnější s nažloutlými lícemi a zátylkovou skvrnou.

Hlas

Vábí rozmanitými, jemnými, zvonivými tóny (např. „týh“ nebo „tii tyh-i“). +more Zpěv, kterým se často ozývá z vrcholů jehličnatých stromů, tvoří jednoduché, rychlé, několikrát opakované „sitču-sitču-sitču-sitču…“. Zpívá po většinu roku, hlavně od února do července.

Rozšíření

Sýkora uhelníček hnízdí téměř v celé Evropě, velké části Asie a v severní Africe. V Evropě se začala šířit s vysazováním jehličnatých lesů. +more V západních a jižnějších částech areálu je převážně stálá, ptáci ze severních populací vykazují různou míru migračního chování a v některých letech u nich může docházet až k hromadným invazím do jižnějších oblastí. Evropská početnost druhu je odhadována na 12-29 milionů párů, přičemž populace je zde považována za kolísající.

Výskyt v Česku

V České republice hnízdí téměř na celém území od nížin až po horní hranici lesa. Množství hnízdících párů stoupá s nadmořskou výškou. +more Její početnost se v posledních letech mírně zvyšuje; v letech 1985-89 byla odhadnuta na 450 000-900 000 párů, v letech 2001-03 již na 500 000-1 000 000 párů.

Prostředí

Hnízdí převážně v jehličnatých lesích se zastoupením vzrostlých smrků, mimo hnízdní sezónu obývá také parky nebo zahrady s jehličnany.

Hnízdění

Vejce sýkory uhelníčka Hnízdí jednotlivě a teritoriálně, poprvé ve 2. +more kalendářním roce života. Páry jsou monogamní, setrvávají spolu po několik let a často využívají i stejná teritoria. Hnízdo je v dutinách, nejčastěji ve stromech nebo budkách, řidčeji také v zemních dutinách, ve zdech, skalách nebo metrech dřeva. Existují i případy hnízdění ve starých hnízdech dravců. Hnízdní budka má být vysoká 25 cm s průměrem dna 12×12 cm a kulatým vletovým otvorem v průměru max. 26 mm z důvodu ochrany vůči větším druhům. Staví ho samotná samice; je složeno z mechu, lišejníků, vystláno srstí, vlnou a občas i peřím. Hnízdí 1× až 2× ročně. Snůška čítá 7-11 bílých, drobně červenohnědě skvrnitých vajec o rozměrech 14,9×11,6 mm. Doba sezení je 14-18 dnů, inkubuje samotná samice, které samec přináší potravu. Mláďata jsou krmena oběma rodiči, hnízdo opouštějí ve věku 18-20 dnů a dalších 20 dnů jsou krmena mimo něj. Rodina zůstává společně zřejmě až do další hnízdní sezóny. Úspěšnost hnízdění se pohybuje mezi 57-88 %.

Potrava

V potravě dospělých ptáků převažují stejnokřídlí (až 80 %) a motýli (až 76 %), dále jsou zastoupeni brouci, dvoukřídlí, blanokřídlí a rostlinná složka, hlavně semena (až 42 %). U mláďat v potravě převažují motýli, pavouci, stejnokřídlí, dvoukřídlí a semena. +more Od června do jara následujícího roku často mezi tenkými větvemi a jehličím vytváří zásoby potravy, nejčastěji ze semen smrku, ale i z hmyzu. Potravu sbírá převážně na stromech, v zimě běžněji i na zemi a ve smíšených hejnech s jinými druhy sýkor.

Odkazy

Reference

Literatura

BEZZEL, Einhard. (2007): Ptáci. Rebo Productions. .

Související články

Další druhy sýkor vyskytující se na území ČR: * Sýkora koňadra * Sýkora babka * Sýkora lužní * Sýkora parukářka * Sýkora modřinka

Externí odkazy

[url=https://ebba2. info/maps/species/Periparus-ater/ebba2/abundance/]Mapa hnízdního rozšíření sýkory uhelníček v Evropě v letech 2013-2017[/url] a [url=https://ebba2. +moreinfo/maps/species/Periparus-ater/change/change/]porovnání s 80. lety 20. století[/url] na EBBA2. info * [url=https://migrationatlas. org/node/1827]Sýkora uhelníček[/url] na Bird Migration Atlas (anglicky, španělsky, francouzsky).

Kategorie:Sýkorovití Kategorie:Ptáci Palearktické oblasti