Sýkora koňadra

Taxonomie

Tvoří zřejmě superspecies se sýkorou středoasijskou (Parus bokharensis), sýkorou zelenohřbetou (P. monticolus) a sýkorou indickou (P. +more nuchalis). Zeměpisná proměnlivost je složitá, zčásti klinální. Celkem 34 poddruhů se obvykle rozlišuje do tří skupin: „major“ s 12 poddruhy žijícími na západě Palearktidy, „cinereus“ se 13 poddruhy obývajícími jihovýchodní Asii a „minor“ s 9 poddruhy ve východní Palearktidě. V Evropě se vyskytuje celkem 7 poddruhů z první skupiny: * sýkora koňadra anglická (P. m. newtoni) - Britské ostrovy, Nizozemsko, Belgie, Bretaň * s. k. evropská (P. m. major) - většina Evropy a západní Sibiř * s. k. korsická (P. m. corsus) - Pyrenejský poloostrov a Korsika * s. k. baleárská (P. m. mallorcae) - Baleáry * s. k. sardinská (P. m. ecki) - Sardinie * s. k. řecká (P. m. aphrodite) - jižní Itálie a Řecko a ostrovy po Kypr * s. k. krétská (P. m. niethammeri) - Kréta.

Popis

Pár sýkor koňader (vlevo samice, vpravo samec) Sýkora koňadra je nejběžnější a největší sýkora, je velká asi jako vrabec domácí. +more Dorůstá délky 13,5-15 cm a váží 14-23 g. Hlavu má leskle černou, jen tváře a příuší jsou bílé. Černá barva pokračuje na náprsenku a zužuje se do černého pruhu, který se táhne přes břicho (u samice je pruh tenčí, často na břiše přerušený, kdežto u samce tvoří uprostřed břicha černou skvrnu). Hřbet je mechově zelený, křídla modrošedá s výraznou bílou křídelní páskou, spodina sírově žlutá a ocas modrošedý s bílými stranami; černý pruh na břiše bývá jen naznačen. Zobák je silný, kuželovitý a hnědošedý, nohy šedé a duhovka hnědá. Mladí ptáci jsou vybarveni matněji, mají žlutavé skvrny na tvářích bez úplného spodního černého okraje.

Létá vlnkovitě a rychle.

Hlas

Hlas má proměnlivý, volání je rytmické. Ptáci dodržují rytmus, ale sled, výšku a počet tónů obměňují, a tak vytvářejí řadu variant; každá koňadra umí až 10 variant. +more U průměrného samce bylo zaznamenáno 32 různých hlasových projevů, ale někteří jich zvládali až 40. Mezi nejčastější patří vábení „tví-tit“ a varování „citerr“. Zpěv, kterým se ozývá již od konce zimy, je hlasitý, melodický a každý motiv je v něm opakován 2× až 3× . Hašteření provází hrubé če-če-če-če. Podle studie holandských vědců je zpěv samců ve městech hlasitější, rychlejší a kratší než zpěv samců v lesích.

Hlas sýkory koňadry

Jiný hlas sýkory koňadry

Rozšíření

Sýkora koňadra má palearktické rozšíření, zahrnující celý Palearkt od Irska až po Kamčatku a také jihovýchodní Asii, Malajsii a Indonésii. V Evropě patří k nejhojnějším ptačím druhům. +more Od 70. let 20. století jsou její stavy ve většině evropských zemí stabilní, a proto je druh považován za zabezpečený.

Výskyt v Česku

V ČR hnízdí početně na celém území, ale se stoupající nadmořskou výškou se početnost snižuje. V Krkonoších hnízdí běžně do 1000 m n. +more m. , výjimečně do 1200 m n. m. , v Krušných horách byla zjištěna až na Klínovci ve 1200 m n. m. , na Šumavě ve Zhůří v 1140 m n. m. Během mimohnízdních potulek vystupuje ještě výše a objevuje se i v pásmu kleče; v době tahu přeletuje také horská sedla. Celková početnost byla v letech 1985-1989 odhadnuta na 3-6 milionů hnízdících párů a tento odhad zůstal nezměněn pro období 2001-2003, přestože výsledky jednotného programu sčítání ptáků z území ČR za posledních více než 20 let naznačují velmi mírný pokles. V ČR je převážně stálým, v případě mladých ptáků potulným druhem, který na našem území zimuje v počtu 2-4 milionu jedinců.

Prostředí

Vyhledává zvláště listnaté a smíšené lesy, žije i v jehličnatých porostech, remízcích, sadech, zahradách, parcích i v zeleni vnitřní městské zástavby.

Chování

Sýkora koňadra je vysoce přizpůsobivá a učenlivá, umí být bojovná.

V Anglii se naučila rozklovávat hliníková víčka lahví s mlékem a sezobávat smetanu pod nimi. Tato dovednost byla poprvé pozorována v roce 1921 a během následujících dvou desetiletí se mezi koňadrami rychle rozšířila a osvojily si ji i modřinky.

V roce 2009 byla jako vůbec první pěvec pozorována v Maďarsku při zabíjení a požírání netopýrů hvízdavých (Pipistrellus pipistrellus). Útočila výhradně na hibernující jedince, a to jen při nedostatku jiné potravy. +more Ojediněle jsou známy i případy kanibalismu a zabití i požírání jiných druhů pěvců.

Ornitologové z univerzity v Gronigenu sledovali 10 let dění v ptačích budkách lejsků černohlavých (Ficedula hypoleuca) v národních parcích Dwingelderveld a Drents-Friese Wold. Zdokumentovali 88 mrtvých lejsků, z nichž 86 usmrtily sýkory koňadry, dva sýkory modřinky. +more Jev lze vysvětlit mezidruhovou konkurencí umocněnou oteplením klimatu; dochází totiž k posunu hnízdní sezóny a ptáci, kteří se dosud míjeli, se začínají potkávat. Místa k hnízdění jsou limitována, a proto o ně ptáci svádějí souboj (hnízdící pták je současně velmi teritoriální). Lejsek s hmotností 13 g nemá proti sýkoře těžší o tři gramy valnou šanci, zejména pokud sedí na hnízdě a chrání vejce. Útočící sýkora mu údery zobáku rozklove hlavu. Většinu mrtvých lejsků tvoří samci, protože právě samci vyhledávají vhodné místo k hnízdění. Zjistilo se, že zabití lejskové jsou obvykle samci přilétající na začátku léta, tedy na reprodukci pozdě; patrně by nezískali samice, ani kdyby nalezli vhodné hnízdo.

Tah

Převážně stálý a přelétavý druh na většině svého území, zčásti tažný ve střední, severní a východní Evropě. Dříve byla považována za typicky stálého ptáka, ale díky kroužkování bylo zjištěno, že někteří naši ptáci, zejména mladí, přezimují u Jadranu a v teplém jižním podhůří Alp v Itálii a Francii. +more V ČR přezimují někteří ptáci z Polska, Běloruska a z podhůří Uralu.

Hnízdění

Hnízdo v budce s vejci Hnízdí jednotlivě, teritoriálně a monogamně, vzácně byla zjištěna i bigamie. +more Páry se vytvářejí většinou nově po rozpadu zimních hejn. Velikost teritoria je variabilní a v závislosti na prostředí se pohybuje mezi 0,4-3,0 ha.

Přirozeně hnízdí v dutinách stromů, ovšem je velmi přizpůsobivá, a tak běžně obsazuje hnízdní budky a zahnízďuje i na řadě jiných míst (v hromadách dříví, kovových trubkách, dutinách zdí, starých hnízdech strak a veverek, poštovních schránkách, v zemních děrách). Budka pro koňadru by měla být vysoká 25 cm s průměrem dna 12 × 14 cm a kulatým vletovým otvorem v průměru 32 mm, případně svisle oválným v průměru 32 × 35 mm.

Hnízdo staví samotná samice z mechu prokládaného trávou, kořínky a lišejníky, hlubokou hnízdní jamku navíc vystýlá rostlinným chmýřím, srstí a někdy peřím. Stavba trvá obvykle 2-6 dnů, ale při prvním hnízdění může trvat mnohem déle (až 20 dnů). +more Běžně hnízdí dvakrát ročně od dubna do července. Velikost snůšky závisí zejména na množství potravy, dále na době hnízdění, stáří samice a dalších faktorech. Snůška čítá obvykle 8-12 bílých, červenohnědě skvrnitých vajec o rozměrech 17,6 × 13,4 mm a průměrné hmotnosti 1,6 g. Snášena jsou denně, někdy také dvě vejce za den, tři za dva dny nebo naopak s jednodenní pauzou. Délka sezení je 12-17 dnů; sedí pouze samice, zatímco samec krmí. Mláďata se líhnou během jednoho až tří dnů, jsou krmena oběma rodiči a hnízdo opouštějí po 17-23 dnech. Při prvním hnízdění jsou krmena dalších 6-8 dnů, při druhém hnízdění dvakrát déle. Mladí ptáci setrvávají s rodiči přes zimu. Pohlavně dospívají ve druhém kalendářním roce života. Mláďata při opouštění hnízda Úspěšnost hnízdění je vlivem predace a počasí značně variabilní (40-95 %), u prvního hnízdění bývá zpravidla vyšší než u druhého. Pressen uvádí z celkového počtu 3818 vajec ztráty 774 vajec a 618 mláďat, celkovou úspěšnost uvádí 36,5 %. Figura v letech 2005-2012 zjistil u 124 hnízd jako nejčastější příčinu ztrát predaci (67 % hnízd), a to hlavně kunou (podíl na predačních událostech 42,86 %), plchem velkým (32,47 %) a strakapoudem velkým (9,10 %). Úmrtnost v prvním roce života je 61,1 %, nejstarší kroužkovaný pták se dožil 15 let a 5 měsíců.

Potrava

Složení potravy sýkory koňadry je sezónně proměnlivé. Na jaře a v létě v něm převažuje živočišná složka, kterou tvoří hlavně hmyz v různých vývojových stadiích, zejména motýli (až 62,2 %), brouci (až 64,9 %), blanokřídlí (až 45,7 %), stejnokřídlí (až 53,1 %) a dvoukřídlí (až 36,1 %), ale i pavouci (až 33,3 %). +more Na podzim a v zimě vyhledává hlavně semena; v předjaří mohou být v potravě zastoupena až 70 %, přičemž jde nejčastěji o semena slunečnice, buku a ořešáku. Může také oštipovat dužnaté plody dřevin, pupeny a listy, pít nektar a požírat drobné plže, které vyhledává kvůli obsahu vápníku v ulitách. Mláďata jsou krmena převážně housenkami motýlů (i přes 90 %), dále jiným hmyzem, pavoukovci a někdy i semeny a plody dřevin. Dospělí ptáci mohou mláďata krmit i více než 800× (průměrně 380×) denně, čímž úspěšně regulují výskyt případných hmyzích škůdců. Podle studie zveřejněné v roce 2007 pomohly v Nizozemsku sýkory hnízdící v jabloňových sadech ke snížení počtu housenek o celých 50 %. Potravu sbírá hlavně na větvích stromů a keřů, ale i na zemi a v zimě často na krmítkách. Potřebuje-li potravu vyklovat, dokáže si skořápku atd. držet na podložce oběma nohama.

České pojmenování

K historickým zoologickým názvům pro sýkoru koňadru patří: koňadra, sýkora, koňadra obecná.

Původ rodového jména sýkora je onomatopoický. Vyšlo z podoby zvuků při vábení a později se přiklonilo k „sykat“, příp. +more se uvádí i opačný postup vývoje, že sýkora je od „sykat“, protože vábí „syk syk syk“.

Druhové jméno koňadra je české, předobrozenecké. Sémantika původně hanlivého jména „konědra“ pramení z vlastnosti sýkory koňadry - bojovnosti, „dravosti“. +more Podle staročeského konědra čili ras, pohodný jde o toho, „kdo dere koně“. Protože slovo konědra (ras) postupně mizelo z běžného užívání, stávalo se „koňadra“ (druh sýkory) výrazem náchylnějším k větším či menším hláskovým obměnám, viz i lidové názvy.

Lidové názvy: babčice, babička, dřevolezka, hořňák, kanazda, koňafka, koňak, koňarda, koňarka, koňárka, koňařda, konářice, koňařka, koňaska, koňavka, koňazda, koňazdra, koněrza, koněuzdra, konězdra, koniř, koníř, koniřka, konířka, konízdra, koňouzdra, křižová, křížovka, kuňadra, kunizdra, kunorza, patiťa, pískora, ponrava, sýkora velká, uhlík, vlaská. Například i v periodiku Naše řeč se dočteme: „A r. +more 1890 nasbíral Šír pro jedinou sýkorku ‚koňadru‘ celkem 30 jmen českých (německých 25): vedle rozmanitých forem slova ‚koňadra‘ také ‚křížovka‘, ‚babčice‘, ‚hořňák‘, ‚uhlík‘, ‚patiťa‘, ‚ponrava‘, ‚pískora‘ atd. “.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

FIGURA, Roman. Hnízdní ztráty dutinových pěvců: sezonní vlivy a reprodukční odpovědi. +more Olomouc, 2013. 43 s. Diplomová práce. Ved. práce Mgr. Peter Adamík, Ph. D. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. * KNĚŽOUREK, Karel. Velký přírodopis ptáků se zvláštním zřetelem ku ptactvu zemí českých a rakouských. Díl první. V Praze: I. L. Kober knihkupectví, 1910. xxv, 663 s. , 10 nečísl. listů obr. příl. * PRESSEN, Vladimír. Hnízdní bionomie sýkory koňadry (Parus major L. ), sýkory uhelníčka (Parus ater L), sýkory parukářky (Parus cristatus L) a šoupálka dlouhoprstého (Certhia familiaris Brehm) v jehličnatých porostech Nízkého Jeseníku. In: SITKO, Jiljí, ed. a TRPÁK, Pavel, ed. Pěvci 1988: sborník z ornitologické konference. Praha: Státní zemědělské nakl. , 1990, s. 99-127. . * Ptáci našich měst a vesnic: komentované nahrávky 40 druhů nejběžnějších a nejzajímavějších ptáků žijících v blízkosti člověka [url=://www. sciencealert. com/climate-breakdown-has-turned-this-adorable-birb-into-a-violent-killer * * ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír a HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice: 2001-2003. 2. vyd. Praha: Aventinum, 2009. 463 s. . * Gang Song; et al. (2020). [url=https://onlinelibrary. wiley. com/doi/10. 1111/jbi. 13863]CD]. Praha: Radioservis, ℗2002. 2 CD (77:20, 78:27), brožura. Hlas pro tento den. * ŠÍR, Vladislav. MDra. Vladislava Šíra Ptactvo české: řád VII. : Zpěvaví: řád VIII. : Hrubozobí: řád IX. : Holubovití: řád X. : Kůrovití. Svazek 3. V Praze: M. Knapp, 1890. 150 s. * SAMPLONIUS, Jelmer M. a BOTH, Christiaan. Fatal Competition between Two Bird Species. Current Biology. 2019 (Jan. 10), vol. 29, iss. 2, s. 327-331. * STARR, Michelle. Our Environment Is Turning These Adorable Birds Into Violent, Brain-Eating Killers. In: ScienceAlert [online]. 2 Feb 2019 [cit. 8. 2. 2019]. Dostupné z:[/url]Great journey of Great Tits (Parus major group): Origin, diversification and historical demographics of a broadly distributed bird lineage. [/url] Journal of Biogeography. doi: https://doi. org/10. 1111/jbi. 13863.

Související články

Další druhy sýkor vyskytující se na území ČR: * Sýkora modřinka * Sýkora babka * Sýkora lužní * Sýkora parukářka * Sýkora uhelníček

Externí odkazy

[url=http://www. rozhlas. +morecz/hlas/pevci-p/_zprava/29553]Hlas pro tento den, Český rozhlas[/url] * [url=http://www. priroda. cz/lexikon. php. detail=223]příroda. cz[/url] * [url=http://www. ptacisvet. cz/index. php. browser=nn&menutype=Reduced&special=None&action=Detail&skupina=Druh&detail=S%FDkora+ko%F2adra]www. ptacisvet. cz[/url] * [url=http://www. beleefdelente. nl/koolmees]online webkamery v hnízdní budce[/url] * [url=http://www. zoocam. info/sykora-konadra/]webkamera z hnízda sýkorky[/url] * [url=http://www. birdlife. cz/co-delame/publikace/ptaci-svet/]časopis Ptačí svět[/url] * [url=https://youtu. be/NTcuJF9vNJI]Video[/url] - Jarmila Kačírková: Sýkora koňadra (Parus major) mláďata opouštějí hnízdní budku, Přerov 24. 6. 2019.

Kategorie:Sýkorovití Kategorie:Ptáci Palearktické oblasti