Straka obecná

Straka obecná (Pica pica) je krkavcovitý pěvec velikosti hrdličky, s výrazným černobílým zbarvením a dlouhým stupňovitým ocasem. Má poměrně krátká a široká křídla a její let je ve srovnání s jinými krkavcovitými těžkopádný.

Taxonomie

U straky obecné se rozlišuje řada poddruhů.

* P. p. +more asirensis * P. p. bactriana * P. p. bottanensis * P. p. camtschatica * P. p. fennorum * P. p. galliae * P. p. hemileucoptera * P. p. hudsonia * P. p. leucoptera * P. p. mauritanica * P. p. melanotos * P. p. pica * P. p. sericea.

Popis

Straka obecná v letu U strak obecných se samec od samice neliší vzhledem. +more Typické jsou zřetelně oddělené černé a bílé plochy. Černá je hlava, horní část hřbetu, krk, vole, ocas, valná většina křídla. Bílá jsou prsa a břicho, lopatky, dolní část hřbetu, kostřec a vnitřní prapory ručních letek. Černé části křídel a rýdovací pera nejsou opravdu černá. Jak je vidět jedincích v letu a ve slunečním svitu ocas se leskne do zelena a křídla do modra. Mláďata nemají kovový lesk v černém peří a mají širší černý okraj bílých částí ručních letek.

Délka těla straky je 40-51 cm, ale 20-30 cm z toho je ocas. Rozpětí křídel je 52-62 cm. +more Váha kolísá mezi 150 až 270 g, výjimečně i více. Samec bývá větší než samice (váží v průměru okolo 230 g, samice okolo 200 g).

Hlas

Hlasový projev straky je nápadný a charakteristický. Zpravidla během celého roku lze slyšet nápadné hlasité „kšak-kšak“ nebo drsnější „kšrak“. +more Zpěv na jaře je hlasité štěbetání se skřehotavými zvuky.

Rozšíření

Straka se vyskytuje v Eurasii, severní Africe a Severní Americe. Tento druh se dělí na cca 12 poddruhů; ve střední Evropě se vyskytuje straka obecná středoevropská (Pica pica pica, vyskytuje se od Velké Británie až po Ukrajinu a Turecko).

Výskyt

Straka obecná žije v celé Evropě (s výjimkou Islandu), severní Africe, na většině území Asie a odtud pronikla i na západ Severní Ameriky. Její výskyt je omezen hlavně vhodnými hnízdišti, ale v blízkosti lidských sídlišť je ochotna hnízdit i na zemi (např. +more v tundře). Na většině území se jedná o stálý druh. Ve druhé polovině 20. století její stavy stoupaly, což je mimo jiné způsobeno tím, že se naučila žít v blízkosti člověka.

Výskyt v Česku

V České republice je rozšířena téměř na celém území, méně se vyskytuje v horských oblastech (i když bylo zaznamenáno i hnízdění na Mísečkách a ojediněle lze straku potkat i ve vyšších polohách). Nemá ráda souvislé zemědělské plochy bez stromů ani naopak příliš rozsáhlé lesní porosty. +more Vyhovuje jí rozmanitá „parková“ krajina a blízkost lidských sídlišť. V období 2001-2003 byla početnost strak na českém území odhadována na 50 000-100 000 párů.

Rozmnožování

Mládě straky +moreZOO. 2010. 11. 169. 1. jpg|náhled'>Vejce straky obecné středoevropské (Pica pica pica) Straky staví poměrně bytelné „nepořádné“ hnízdo většinou vysoko v korunách stromů i v klidných ulicích měst. Základním materiálem jsou suché větve pokryté hlínou a drnem. Hnízdní kotlinku vystýlá kořínky, stébly a chlupy. Hnízdo je shora kryto jakousi stříškou z větviček. Tato stříška má chránit hlavně před případnými útočníky. První vajíčka se v hnízdech mohou objevovat již v průběhu března. Ve snůšce bývá 5-8 vajec, výjimečně i více. Vajíčka jsou olivově skvrnitá, mnohdy i s tmavší čepičkou. Na vejcích sedí 17-18 dní většinou jen samice a pak jsou mláďata ještě dalších 22-27 dní krmena oběma rodiči na hnízdě. Po výletu z hnízda zůstávají mladí s rodiči až do příštího jara.

Většina párů nevyužije staré hnízdo. Díky tomu, že hnízda strak jsou bytelná a trvalá, používají opuštěná stračí hnízda mnozí další ptáci (například poštolky nebo kalousi, kteří si sami hnízdo postavit neumějí).

Potrava

Straky mají velmi rozmanitý jídelníček. V podstatě jsou schopny živit se čímkoliv včetně odpadků. +more V přírodě se živí převážně různým hmyzem, měkkýši, drobnými savci (hraboši), plazy (ještěrkami, slepýši), ptačími vejci či mláďaty nebo většími mršinami, ale i rostlinnou stravou, převážně semeny a různými plody. Při sběru potravy se často procházejí po zemi, ale sbírají potravu i na stromech a podobně. Straka vybírá z hnízd vejce a mláďata pěvců např. kosů, pěnkav, sýkor, drozdů nebo pěnic, což je důvod, proč bývá některými lidmi označována za škodnou. Není oblíbena také pro svou pověst ptáka-zloděje (kvůli její údajné zálibě v lesklých předmětech), nebo snad i pro svůj nelibozvučný zpěv. Není jisté, do jaké míry dokáže ovlivňovat populace menších ptáků.

Inteligence

Straka obecná se vyznačuje vysokou inteligencí. Celkový poměr mozku krkavcovitých k tělu je podobný jako u lidoopů nebo kytovců. +more Straky byly pozorovány u složitých sociálních rituálů, možná včetně vyjádření zármutku a úspěšně prošly zrcadlovým testem sebeuvědomění, což z ní dělá jeden z mála druhů, které vlastní tuto schopnost. U krkavcovitých se vyvinuly složité kognitivní dovednosti, jako výroba a použití nástrojů, epizodická paměť a schopnost používat vlastní zkušenost v předpovídání chování. Kognitivní schopnosti straky obecné jsou považovány za důkaz, že se inteligence vyvinula nezávisle u krkavcovitých i primátů.

Lov strak jako škodné

Straka je tradičně v Evropě lovena jako škodná, protože údajně způsobuje škody na chovech hospodářských zvířat nebo populacím malých zpěvných ptáků a drobné lovné zvěře. Vědecké studie však toto nepotvrzují.

Podle přílohy II části B stávající směrnice EU o ptácích 2009/147/EG ze 30. listopadu 2009 je lov strak zakázán pouze v několika zemích EU. +more V Evropě bylo podle údajů organizace Committee Against Bird Slaughter v roce 2018 usmrceno 980 630 strak.

Odkazy

Reference

Literatura

ANDĚRA, Miloš a SOVÁK, Jan. Atlas fauny České republiky. +more Praha: Academia, 2018. 664 s. Atlas. . * DUNGEL, Jan a HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. 249 s. . * HUDEC, Karel, ed. Fauna ČSSR. 24. svazek, Díl III/2. Ptáci-Aves. Praha: Academia, 1983. 709-1234 s. * SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. [3. , přeprac. vyd. , chybně uvedeno 2. vyd. ] Přeložil Robert Doležal. Plzeň: Ševčík, 2016. 447 s. . * ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír a HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice: 2001-2003. Praha: Aventinum, 2009. 463 s. , volná příl. .

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20071214140207/http://www. zcm. cz/straka/index. html]Stračí stránky[/url] na webu Západočeského muzea v Plzni * [url=http://strakadomaci. wz. cz/]Straka Domácí[/url] Stránky věnované tématu „ochočená straka obecná“ * [url=http://www. rozhlas. cz/hlas/pevci-p/_zprava/24287]Hlas pro tento den[/url] na stránkách Českého rozhlasu * [url=https://ebba2. info/maps/species/Pica-pica/ebba2/abundance/]Mapa hnízdního rozšíření straky obecné v Evropě v letech 2013-2017[/url] a [url=https://ebba2. info/maps/species/Pica-pica/change/change/]porovnání s 80. lety 20. století[/url] na EBBA2. info.

Kategorie:Krkavcovití