Skotská gaelština

Skotská gaelština (gaelsky Gàidhlig, anglicky Gaelic, čti [gálik]) je goidelský jazyk keltské větve indoevropské jazykové rodiny. Je příbuzná irštině a manštině. Společně se skotštinou a angličtinou je jedním z jazyků, kterými se hovoří ve Skotsku.

Dodnes jí mluví skotští Gaelové na severozápadním pobřeží Skotska, na souostroví Hebridy a část také v kanadském Novém Skotsku, kde si někteří Skotové dodnes udržují své tradiční zvyky.

Podle sčítání lidu v roce 2001 bylo ve Skotsku 92 400 lidí (1,9 % skotské populace) schopných číst, psát, mluvit nebo rozumět gaelsky. Více než polovina jich žije v oblasti Highlands (Vysočina). +more Nezanedbatelná část gaelských mluvčích žije ve městech, např. přes 20 % jich žije v glasgowské aglomeraci.

Gaelština nemá ve Skotsku status úředního jazyka, skotská vláda se ji však snaží chránit jako menšinový jazyk. V oblastech s gaelsky mluvícím obyvatelstvem jsou úřední nápisy a silniční ukazatele dvojjazyčné. +more Jednacím jazykem Skotského parlamentu je angličtina, ale občané mají právo se na parlament nebo jednotlivé poslance obracet v gaelštině a dostat gaelskou odpověď. Pokud poslanec gaelštinu neovládá, musí sám zařídit překlad a parlament mu posléze náklady proplatí.

Jazyk v dějinném kontextu

názvy ve Skotsku kolem roku 1400 podle Davida Rosse, Scottish Place-Names, (Edinburgh, 2001)

Mapka ukazuje používání skotské gaelštiny na mapě Skotska Jazyk, z nějž se současná skotská gaelština vyvinula, přinesli na území dnešního Skotska irští osadníci v 5. +more století n. l. Klasická gaelština, používaná zejména pro literární účely, byla dlouhá staletí společná pro Irsko i Skotsko. K rozšíření skotské gaelštiny přispěl i úspěch keltské křesťanské církve, jejímž střediskem byl klášter na ostrově Iona. V 10. století byla skotská gaelština jazykem s vysokou prestiží, který se používal pro literární, politické i náboženské účely.

Úpadek skotské gaelštiny začal v 11. století, kdy se král +more'>Malcolm III. zvaný Canmore (zkomolenina gaelského přízviska „ceann mòr“, tj. „velká hlava“, v přeneseném významu „velký náčelník, vůdce“) oženil s anglosaskou princeznou Margaret, která se později stala jednou ze skotských národních světic. Margaret byla hluboce zbožná a kultivovaná žena a usilovala o zvýšení kulturní i náboženské úrovně Skotska. Pod jejím vlivem upřednostnil Malcolm, ač sám mluvčí gaelštiny, používání latiny při bohoslužbách a přiklonil se k římským církevním zvyklostem na úkor domácích keltských tradic. Malcolm taktéž usiloval o feudální uspořádání Skotska, které se značně odlišovalo od klanové společnosti. Během následujících staletí se gaelsky mluvící oblasti omezily na Vysočinu a Hebridy.

Po smrti královny Alžběty I. +more byl jejím nástupcem prohlášen skotský král Jakub VI. Stuart a r. 1603 byl korunován anglickým králem jakožto Jakub I. Stuart. Královský dvůr se přesunul do Londýna a s ním i většina ambiciózní skotské aristokracie. Skotsko tak přišlo o své přirozené kulturní centrum. Král Jakub navíc usiloval o centralizovaný stát a existence svébytné gaelské kultury a fakt, že část skotské populace hovoří skotskou gaelštinou, ideu celistvého Skotska narušovaly. Král se proto zasazoval o potlačení skotské gaelštiny a vydal v tomto směru i několik legislativních nařízení, postavení gaelštiny se týkají např. Ionské zákony (Statutes of Iona).

K úpadku gaelštiny výrazně přispělo i potlačení jakobitských povstání v r. 1715 a 1745. +more Rebelie měly na Vysočině a na Hebridách značnou podporu a následné represe se jich proto silně dotkly. Až do r. 1782 bylo zakázáno nosit kilty a další součásti tradičního oděvu a hrát na skotské dudy.

V 18. a 19. +more století také probíhaly odsuny obyvatelstva (Highland Clearances) z Vysočiny a Hebrid, aby se mohly pozemky, které dříve patřily jednotlivým rodinám, sloučit a použít jako pastviny pro výnosnější chov ovcí. První, relativně poklidná fáze odsunů spočívala zejména v stěhování obyvatelstva do pobřežních neúrodných oblastí a velkých měst, druhá, násilnější, v některých případech zahrnovala i vystěhování rodin či celých vesnic do Ameriky. Na tyto traumatické události reaguje řada tradičních básní a písní a vyjadřují se k nim i autoři jako např. Sorley MacLean.

Odsuny, rozsáhlá emigrace, legislativní omezení a negativní postoj části společnosti ke skotské gaelštině způsobil rapidní pokles počtu mluvčích. Obrat nastal ve 20. +more století, kdy se skotské gaelštině začalo dostávat oficiální podpory. Od r. 1999 zasedá v Edinburghu obnovený skotský parlament, který mimo jiné rozhoduje o většině otázek souvisejících s gaelštinou. Oficiálním orgánem, který má skotskou gaelštinu na starosti, je [url=http://www. gaidhlig. org. uk]Bòrd na Gàidhlig[/url]. Britská vláda navíc r. 2001 ratifikovala Evropskou chartu minoritních a regionálních jazyků, jíž se zavázala k podpoře a ochraně skotské gaelštiny, velštiny, skotštiny a irštiny. R. 2003 byla Charta ratifikována i vzhledem k manštině a kornštině.

V současné době je gaelština vyučovacím jazykem v některých školkách a školách, gaelská akademie Sabhal Mòr Ostaig nabízí i vysokoškolské programy vyučované plně v gaelštině. Univerzity v Edinburghu, Glasgow, Aberdeenu a Bonnu, stejně jako Univerzita Vysočiny a Západních ostrovů nabízí programy, kde lze studovat skotskou gaelštinu a kulturu gaelského Skotska.

Pravopis

Dvojjazyčný silniční ukazatel poblíž trajektu na ostrov Mull Gaelská abeceda obsahuje 18 písmen; kromě toho se ale samohlásky vyskytují i s diakritikou (čárka doleva):

Písmena jsou tradičně pojmenovaná podle jmen stromů - ailm (jilm), beith (bříza), coll (líska).

Gramatika

Skotská gaelština má mnoho rysů podobných češtině, ale samozřejmě se v ní vyskytuje i mnoho rysů odlišných. Mezi nejvýraznější patří:

* ke změně tvaru slova nedochází při skloňování, časování apod. pouze na jeho konci, ale i na jeho začátku (tzv. +more lenitace). * podstatná jména mají pouze dva rody, mužský a ženský, a čtyři pády (nominativ, vokativ, genitiv a dativ). * přídavná jména se kladou až za jméno podstatné. * zájmena se mnohdy spojují s předložkou do jednoho slova (tzv. předložková zájmena) * kromě desítkové číselné soustavy existuje i tradiční dvacítková, která je navíc dosud používanější než desítková * přítomný čas se vždy tvoří s použitím slovesa „být“; pro některé specifické případy existuje zvláštní forma času budoucího (tzv. čas budoucí relativní); častá jsou slovesa složená z více slov * velmi často se používají částice, zvláště místo české předpony či přípony * gaelština používá člen určitý (nikoliv však neurčitý) * ve větě je zpravidla nejdříve sloveso, teprve poté následuje podmět.

Příklady

Číslovky

Užitečné pozdravy a fráze

Vzorový text

Otče náš (modlitba Páně): : Ar n-Athair, a tha air nèamh, : gu'm bu naomh a bhios t'ainm; : gu'n tigeadh do rìoghachd, : gu'n dèanar do thoil : air an talamh mar a tha air nèamh. : Thoir dhuinn an diugh ar n-aran lathail; : math dhuinn ar fiachan, : mar a mhathas sinne : do luchd-ar fiach. +more : Is na leig ann am buaireadh sinn. : Ach saor sinn o'n olc. Amen.

Všeobecná deklarace lidských práv

Odkazy

Reference

Související články

Skotská vysočina * Vyklízení Vysočiny

Externí odkazy

[url=http://scottishgaelic. webnode. +morecz/]český studentský projekt o skotské gaelštině - historie, gramatika, novinky, odkazy[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20070218123009/http://topsearchesnews. com/gaelic. asp]Škola skotské gaelštiny[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20010824235014/http://www. taic. btinternet. co. uk/taic. htm]Učebnice skotské gaelštiny doprovázená zvukovými soubory[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20171001230540/http://www. learn-gaelic. info/]Learn Gaelic - Classes and Courses across the World[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20170714091414/http://www. ccg. org. uk/]Scottish Gaelic Broadcasting Committee[/url] * [url=http://www. bbc. co. uk/scotland/alba/]BBC Scotland - Scottish Gaelic homepage[/url] * [url=http://www. bbc. co. uk/scotland/alba/foghlam/beag_air_bheag/]BBC Scotland - Beag air Bheag[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20100324084951/http://www. smo. uhi. ac. uk/]Sabhal Mòr Ostaig - skotská gaelská akademie[/url].

Kategorie:Keltské jazyky Kategorie:Jazyky Skotska