Slon africký

Slon africký (Loxodonta africana) je savec z řádu chobotnatců (Proboscidea). Je to největší suchozemský savec, který dorůstá výšky až 4 m. Slon africký se vyskytuje roztroušeně v celé Africe jižně od Sahelu, ale v dřívějších dobách se prokazatelně vyskytoval v mnohem hojnějším počtu na celém kontinentu, i v severní Africe. Obývá poměrně rozmanité prostředí. Slony můžeme najít v deštných lesích, na savanách a vystupují až do horských oblastí do 5000 m n. m. Sloni jsou poměrně přizpůsobiví - důležité je pro ně jen dostatek potravy a vody v teritoriu.

Organizace Great Elephant Census po nové důkladné analýze zjistila, že mezi lety 2007 a 2014 klesla populace slonů afrických o 30 %, asi o 144 000 jedinců. Podrobný průzkum kontinentu, 18 území (asi 93 % míst, kde tito sloni žijí), potvrzuje, že se v afrických savanách pohybuje celkem 352 271 slonů, z toho 84 % z nich se nachází v chráněných územích. +more I přes veškerá dosavadní opatření je stále zabíjejí pytláci a jsou toužebným cílem organizací, jež obchodují se slonovinou. Na následky pytláctví ročně ubývá asi 8 % slonů. Nejenže lovci zabíjejí dospělé, leckdy rekordně staré a velké slony, ale spolu s nimi umírají i jejich osiřelá mláďata.

Rozměry

Slon africký je v současnosti největším žijícím suchozemským živočichem; z původních asi 25 druhů řádu chobotnatců přežili spolu s ním pouze slon indický, který do tak ohromných rozměrů neroste (má i menší ušní boltce a kratší kly), a ještě menší slon pralesní. Samci tohoto chobotnatce dosahují hmotnosti kolem 6000 kilogramů, rekordní změřený jedinec dosahoval výšky 3,96 metru a hmotnosti až 10 400 kg (původní odhad byl dokonce 12 250 kilogramů).

* Výška v kohoutku: 3-4 m * Délka těla: 7-9 m (samice 6,5-8,5m) * Hmotnost: 6-7 tun (samice 4 tuny) * Rychlost běhu: až 40 km/h * Délka života: 70-75 let

Sloni afričtí představují největší dnes žijící suchozemské tvory vůbec. Přesto by slon s výškou v konohutku kolem 3,2 metru byl jen trpaslíkem vedle obřích titanosaurních sauropodů (jako byli například zástupci rodu Argentinosaurus), kteří měli hřbet ve výšce 6 až 8 metrů a vážili asi desetkrát až patnáctkrát více než dospělý slon africký.

Vzhled

Slon africký má silnou, ale pružnou kůži šedivého až šedohnědého zbarvení bez srsti. Chlupy má jen na konci ocasu. +more Na celém těle je pokrytý hmatovými chloupky, které jsou více koncentrované na chobotu. Mezi charakteristické znaky patří dva citlivé „prstíky“ na konci citlivého chobotu, který slouží k dýchání, čichání, pití, sprchování a podávání potravy. Dalším výrazným znakem jsou obrovské silně prokrvené ušní boltce na jeho velké hlavě, pomocí nichž ztrácí mnoho přebytečného tepla, a předchází tak přehřátí během horkých afrických dní. Má vysoké nohy a štíhlou postavu, čelo ubíhající dozadu a prohnutý hřbet. Samec i samice mají kly, které rostou celý život. Největší kly, jaké byly u slona zjištěny, měřily přes 3 metry a vážily přes 100 kg.

Sloni mají velmi jemný čich a dobrý sluch, kterým vnímají i pro lidi neslyšitelné infrazvuky (5-24 Hz), jimiž se dorozumívají na velké vzdálenosti. Navíc díky tomu sluchem vnímají i otřesy půdy, způsobené například pohybem vzdálených zvířat, a zaznamenávají změny atmosférického tlaku.

Tato zvířata, i když jsou schopná běhat velmi rychle, upřednostňují spíše chůzi přibližně stejně rychlou jako u člověka. Na zem totiž při pomalejší chůzi našlapují měkce a pohybují se téměř neslyšně. +more Došlapují jen na konečky prstů srostlé rosolovitým vazivem do polštáře, který tvoří celé „chodidlo“ a slouží jako tlumič. Navzdory nepotvrzeným údajům o rychlosti pohybu slonů, překračující hodnotu 40 km/h (11,1 m/s) provedené experimenty ukázaly, že dospělí sloni indičtí i afričtí patrně nepřekonávají rychlost přibližně 6,8 m/s (24,5 km/h).

Způsob života

Sloní stádo v Národním parku Sweetwater v Keni +moreJPG|náhled|Slon_africký_v_Zoologická_zahrada_Zlín'>Zoo Zlín Afričtí sloni jsou společenská zvířata a drží se pohromadě ve vysoce organizovaných skupinách tvořených deseti až dvanácti samicemi a jejich mláďaty. Skupinu vede dominantní samice, která je spřízněná se všemi členy stáda. Tyto rodinné skupiny se někdy dočasně shromažďují do stád o několika stech kusů. Samci žijí stranou v mládeneckých skupinách, starší jedinci pak samotářsky. Dospívají ve věku 25 let. V době páření přicházejí samci na krátkou dobu do stád, a soupeří o možnost spáření se samicemi. Sloni mají i velmi vyvinuté sociální cítění. Když někdo ze stáda zemře, ostatní sloni truchlí.

Stádo slonů dovede překonávat značné vzdálenosti, ale drží se při tom v blízkosti vody, protože každý slon potřebuje denně pít až 130-190 litrů vody a rád se koupe. Když je voda dost hluboká, ponoří se až na dno a dýchá jen chobotem nad hladinou vody, podobně jako Šnorchl. +more Při koupání na své tělo chobotem nastříká bahno z břehu a chrání se tak nejen před obtížným hmyzem, ale i proti přehřátí organismu v horkých dnech.

Navzdory některým neoficiálním tvrzením se sloni patrně nedokážou pohybovat rychlostí kolem 40 km/h. Přímá pozorování a počítačové modely ukázaly, že maximální rychlost těchto obřích chobotnatců činí asi 5,3 až 7 m/s (19 až 25 km/h).

Dorozumívání

Sloni se potřebují dorozumívat a činí tak hlavně při hledání potravy v lese, když na sebe členové stáda navzájem nevidí. Vydávají hluboký bručící hlas, který se dříve považoval za kručení v břiše, ale dnes se ví, že ho slon vydává kloktáním v chobotu. +more Když je slon spokojený, mručí tlumeným zvukem, ale když se vyleká, prudce a krátce zatroubí.

Mladí samci se při bojových hrách staví proti sobě a zamávají choboty. Pak se proti sobě rozeběhnou a začnou se choboty přetlačovat. +more Když se ani jednomu nepodaří druhého přetlačit, vrátí se oba zpět na původní místo a souboj začnou znovu. Dominantní jedinec si ve skupině zjednává pořádek jen zatočením chobotu nebo zvířením prachu. Někdy je při tom slyšet i sloní troubení.

Potrava

Sloni jsou býložravá zvířata. Jejich jídelníček závisí přímo na tom, kde se zrovna jedinec nachází. +more Všichni ale musí denně spořádat až 225 kg potravy. Takto velké množství potravy musí požírat 15 až 18 hodin denně. Z toho jim zbudou jen přibližně 4 hodiny denně na spánek. Potrava navíc není v těle dobře zpracovávaná a zužitkuje se jen z 35-40 %, takže slon vyprodukuje denně až 180 kg trusu a 40-60 litrů moči.

Potravu si slon podává chobotem až do jícnu. Má málo zubů, navíc stoličky důležité pro drcení rostlinné potravy má jen čtyři. +more Potravu tak může jen rozžvýkat, proto má slon tak malou účinnost trávení. Když ztratí všechny zuby, nemá už v tlamě moc možností potravu rozžvýkat a slon umírá hlady, protože žaludek nerozžvýkanou potravu nerozloží. To se stává zhruba v 70 letech sloního věku.

Dvě sloní samice s mláďaty

Rozmnožování

Samice jsou říjné 2-6 dní každé dva měsíce a rodí zpravidla jednou za čtyři roky. Mládě se většinou rodí jedno po 22měsíční březosti, výjimečně se rodí dvojčata. +more Při porodu samici hlídají její společnice ze stáda, aby ochránily ji i mládě. Slůně měří po porodu jen 85 centimetrů a váží 110 kg. Samice své mládě kojí dva roky. Po uplynutí této doby slůně zůstává u matky, i když ta má již dalšího potomka. Samice se pak stará naráz i o tři různě stará mláďata. Sloni dospívají zhruba v deseti letech, ale do rozmnožování se zapojují až za dalších 5 až 10 let. Když je mládě napadeno, matka jej velmi zuřivě brání.

Ochrana druhu

Původně se v Africe vyskytovalo na miliony kusů těchto zvířat, ale kvůli neustále se zmenšujícímu biotopu z důvodu rozpínající se lidské populace jsou jejich stavy nižší. Za celkový úbytek slonů mohou bezesporu také pytláci. +more Ačkoli jsou dnes ve většině zemí sloni afričtí chráněni zákonem a jejich nezákonný lov je trestán, zadržení pytláci jsou leckdy velmi rychle propuštěni.

Druh je stále považován za zranitelný, přestože populace z globálního hlediska roste. Stavy se mohou v jednotlivých lokalitách značně lišit. +more V 70. -80. letech minulého století se odhadovalo, že existuje okolo 200 000 jedinců. Podle Červeného seznamu ohrožených druhů (IUCN) není znám přesný celkový počet jedinců, ale na východě a jihu Afriky se pohybuje více než 15 000 slonů (odhad z roku 2006) a tamní populace se ročně zvýší v průměru o 4 %. Naopak ve střední a západní Africe stavy klesají, nebo se počítá s mnohem menší populací.

Organizace Great Elephant Census po nové důkladné analýze zjistila, že mezi lety 2007 a 2014 klesla populace slonů afrických o 30 %, asi o 144 000 jedinců. Podrobný průzkum kontinentu, 18 území (asi 93 % míst, kde tito sloni žijí), potvrzuje, že se v Afrických savanách pohybuje celkem 352 271 slonů, z toho 84 % z nich se nachází v chráněných územích. +more I přes veškerá dosavadní opatření je stále zabíjejí pytláci a jsou toužebným cílem organizací, jež obchodují se slonovinou. Na následky lidského hyenismu ročně ubývá asi 8 % slonů. Nejenže lovci zabíjejí dospělé, leckdy rekordně staré a velké slony, ale spolu s nimi umírají i jejich osiřelá mláďata.

Chov v zoo

Lebka slona afrického v expozici Zoologické zahrady ve Dvoře Králové nad Labem. +more V České republice chová slony africké ZOO Dvůr Králové a ZOO Zlín.

V minulosti byli také chováni v Zoo Praha.

Na Slovensku jsou chováni pouze v ZOO Bojnice.

Odkazy

Reference

Literatura

IMP BV/International Masters Publishers - Encyklopedie zvířat (savci-karta 4)

Související články

Slon indický * Sociální struktura slonů

Externí odkazy

[url=http://www. iucnredlist. +moreorg/search/details. php/12392/all]IUCN - červená kniha ohrožených druhů[/url] (Loxodonta africana) - anglicky * [url=https://dvojka. rozhlas. cz/meteor-o-pruzich-zeber-umelych-organech-sopkach-a-sampanskem-7803423]Rozhovor o největších slonech v pořadu Meteor (čas 36:15 min. )[/url] *.

Kategorie:Sloni Kategorie:Fauna Afriky