Soli

Soli jsou chemické sloučeniny iontového charakteru. Obsahují kladnou (kationty) i zápornou složku (anionty), takže celá sloučenina je neutrální. Jednotlivé složky mohou být organické i anorganické, jedno i víceatomové. Soli jsou většinou pevné krystalické látky. V roztoku a tavenině vedou elektrický proud.

Dělení

Soli se dělí na soli bezkyslíkatých kyselin a soli kyslíkatých kyselin, podle toho, zda obsahují atomy kyslíku. Od tohoto dělení je odvozeno názvosloví.

Názvosloví

Soli bezkyslíkatých kyselin mají koncovku "-id" (kys. jodovodíková ⟶ jodid).

Soli kyslíkatých kyselin mají koncovku podle kyseliny ze které vznikly. Od názvu kyseliny odebereme koncovku přídavného jména a místo ní připojíme příponu „-an“. +more Výjimkou jsou soli, jež obsahují atom v oxidačním stupni VI. U těchto solí je nahrazena celá přípona „-ová“.

Druhé slovo názvu soli vyjadřuje kovovou část soli spolu s jejím oxidačním stupněm.

Příklady: * Kyselina chlorovodíková (HCl) ⟶ chlorid sodný (NaCl) * Kyselina dusičná (HNO3) ⟶ dusičnan sodný (NaNO3) * Kyselina sírová (H2SO4) ⟶ síran sodný (Na2SO4)

Vznik

Soli vznikají redoxními i jinými reakcemi: * neutralizací (reakcí kyseliny a zásady). ** např. +more: KOH + HCl -> H2O + KCl * reakcí kovu s nekovem ** např. : 2Na + Cl2 -> 2NaCl * reakcí kovu s kyselinou ** např. : Zn + H2SO4 -> ZnSO4 + H2 * reakcí hydroxidu s kyselinotvorným oxidem ** např. : Ca(OH)2 + CO2 -> CaCO3 + H2O * reakcí zásadotvorných oxidů s kyselinou ** např. : CaO + 2HNO3 -> Ca(NO3)2 + H2O * reakcí zásadotvorného a kyselinotvorného oxidu ** např. : CaO + CO2 -> CaCO3 * srážením (reakcí dvou solí) ** např. : Pb(NO3)2 + Na2S -> 2NaNO3 + PbS.

Externí odkazy