Podle místní legendy je Starodub pojmenován na počest mohutného silného dubu, který se nacházel v centru města, na náměstí. Podle současných znalostí tamější obyvatelé dub uctívali. +more Byl považován za posvátný strom boha Peruna. Lze dovozovat, že Starodub byl v pohanských dobách kulturním a duchovním centrem Severjanů. Pohané se tu příležitostně scházeli pod silnými větvemi dubu, přinášeli sem své náboženské oběti a pořádali slavnosti, v nichž opěvovali veliké a nádherné síly přírody.

Zbytky víry ve starý dub přežívaly dokonce až do 19. století, kdy v některých vesnicích Starodubského kraje rolníci pokládali do stájí části hromem poškozených dubů v přesvědčení, že dodá sílu jejich koním. +more Jak napsal místní historik Alexander Rubec, ještě ve třicátých letech 19. století rostl ve Starodubu dub s obrovskou korunou, pod kterou se vešlo až patnáct vozů. Roku 1840 dub uschl a městská rada ho nařídila vykopat i s kořeny, čímž „zničila slavnou historickou památku Starodubu“. V roce 1909, v blízkosti Kyjeva, vyzvedli archeologové ze dna řeky Desny 20metrový dub, do jehož kmene byly vpraveny čelisti čtyř kanců, které byly v dávných dobách považovány za posvátné a měly chránit člověka.

Historie

Spyrydon Šyraj, bojar města v letech 1681-1708 Město je známo z +more_století'>11. století jako pevnost Černigovského knížectví. V letopisech se město poprvé zmiňuje v roce 1096 ve spojení s válkami mezi kmeny Kypčaků. Na přelomu 12. a 13. století bylo město centrem Starodubského knížectví. V roce 1239 bylo město zničeno Tatary.

Ve 14. +more století se oblast stala součástí Litevského velkoknížectví a město centrem Starodubského okresu. Na počátku 16. století oblast získalo Ruské carství.

V roce 1616 ho dobyla polská vojska a v souladu s podmínkami Děulinského příměří v roce 1618 město přešlo pod správu Republiky obou národů. Následně v roce 1620 městu bylo uděleno magdeburské právo a znak.

V roce 1648 v průběhu Chmelnického povstání vedeného Bohdanem Chmelnickým ukrajinské vojsko osvobodilo město. Podle sčítání lidu v roce 1654 v Starodubu žilo 538 kozáků. +more Od roku 1663 se město stalo vojensko-administrativním centrem Starodubského regimentu. V roce 1666 na prosbu starodubských obyvatel získalo město carský list, který potvrdil práva městské samosprávy.

Za Kozáckého hetmanátu se v okolí Starodubu těžila železná ruda a vyrábělo se z ní železo. Hejtman Ivan Mazepa od +more_květen'>9. května 1690 povolil starodubskému plukovníkovi Michalovi Myklaševskému zřídit dva doly na těžbu rudy.

V roce 1781 se Starodub stal krajským městem Novgorodsko-Siverské gubernie a od roku 1802 Černigovské gubernie.

Mezi lety 1917-1918 byl Starodub součástí Ukrajinské lidové republiky (podle zákona z 2. -4. +more března 1918 se měl stát centrem Siverského kraje) a později Ukrajinského státu.

V roce 1919 bylo město násilně začleněno do RSFSR.

Po druhé světové válce se ruská komunistická moc uchýlila k odstraňování zděných budov z dob hejtmanátu. Zejména byl zničen kostel svatého Jana, postavený v roce 1720 prostředky hejtmana Jana Skoropadského, a dále katedrála Proměnění Páně, postavená ve stylu ukrajinského baroka, a kostel svatého Mikuláše.

Ekonomika

Ve městě je rozvinut především potravinářský průmysl (továrny na sýr a konzervy a také pekárna).

Památky

Katedrála narození Páně (1677, obnovena v roce 1744 po požáru). Kozácké baroko s prvky naryškinského stylu. +more * Kostel sv. Zjevení, z let 1770-1789, provinční baroko. * Kostel sv. Mikuláše, z let 1802-1802, klasicismus. * Budovy bývalé duchovní akademie a mužské gymnázium.

Slavní lidé

Josif Izrailevič Vorovič - ruský matematik, akademik Ruské akademie věd * Semjon Jakovyč Haličský - ukrajinský voják a státník. Starodubský plukovník. +more * Petro Jurijovyč Datlev - ukrajinský politik, revolucionář, překladatel, editor a publicista. * Mikola Zajcev - ukrajinský voják a veřejný pracovník; kornet armády UNR . * Osip Kirillovič Kameněckij - ruský zdravotník * Georgij Vasiljevič Metělskij - ruský spisovatel, prozaik. * Michail Andrijovyč Miklaševskyj - ukrajinský voják a státník. * Nikolaj Stěpanovič Nikitčenko - sovětský generálmajor. * Anatolyj Volodymyrovyč Ohijevskyj - ukrajinský hydrolog, doktor technických věd. * Roman Onysymovyč Rakuška - ukrajinský státní a církevní pracovník, pravděpodobný autor Kroniky Samovědce. * Pavlo Andijovyč Rastohujev - běloruský lingvista-dialektolog. * Olexandr Ivanovyč Rubec - ukrajinský etnograf, folklorista, sborový dirigent a pedagog. * Ivan Iljyč Skoropadskyj - ukrajinský hejtman * Pavlo Petrovyč Skoropadskyj - hejtman Ukrajinského státu (studoval na starodubském gymnáziu). * Mykola Filipovyč Toločynov - porodník-gynekolog. * Michail Stepanovyč Tkačenko - člen ukrajinské Centrální rady a Malé rady, generální tajemník soudní správy.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://www.mojgorod.ru/brjansk_obl/starodub/index.html]Encyklopedie "Moje město"[/url]

Kategorie:Města v Brjanské oblasti

5 min read

Share this post:

Like it 8

Starodub

Author

Starodub (rusky a ) je město v Ruské Federaci, správní středisko Starodubského rajonu v Brjanské oblasti. Jde o významné město ukrajinské historické země Starodubecko (Starodubščyna) nebo také Severie.

Obyvatelstvo

Poloha

Important

Etymologie