Cesko.wiki Stélé
Author
Albert FloresTypy protostélé Typy sifonostélé
Stélé (čili centrální válec nebo centrální cylindr) je struktura uložená v centrální části kořene a stonku. Obsahuje vodivá pletiva (tzv. +more cévní svazky), ale i různá základní pletiva (jako je pericykl, dřeň, různý podpůrný parenchym).
Kolem stélé se nachází primární kůra, hranice je patrná zejména na příčném průřezu kořene, kde mezi primární kůrou a centrálním válcem leží endodermis.
Evoluce
Podle tzv. stelární teorie se jednotlivé typy stélé vyvinuly z protostélé, tzn. +more dvou soustředných kruhů. Existovaly v podstatě tři směry, jimiž se mohla evoluce ubírat při vývoji těchto typů středních válců:.
* dřeň vznikla v centru stélé vmezeřením základního pletiva mezi cévní svazky * zmnožení počtu svazků vzájemně uspořádaných * vznik více samostatných svazků
Stelární teorie říká, že existuje několik vývojových cest, jimiž se evoluce stélé ubírala: # Vývoj začíná u protostélé, pokračuje přes stelární protostélé, až k aktinostélé, kde je dřevní část uspořádána do kříže a po stranách je lýko. Poslední částí této vývojové větve je pseudostélé # Vývoj opět začíná u protostélé, které se ve vývoji mění v ektofloické sifonostélé, u kterého se uprostřed dřevní části vytváří dřeň. +more Vývoj pokračuje přes eustélé k typu ataktostélé, což jsou kolaterálně uzavřené svazky cévní, kdy směrem do středu nalézáme část dřevní a směrem ven část lýkovou. # Za začátek další vývojové větve považujeme opět protostélé, ze kterého se vytváří typ solenostélé, což je cévní svazek, kdy je dřevní část je uzavřena mezilýkem. Z tohoto typu se následně diferencuje polystelé. # Z ektofloického sifonostélé se vytváří typ cévního svazku tzv. arthrostélé # Ze stelárního protostélé se diferencuje plektostélé.
Typy
Typy stélé * Protostélé - původem nejstarší typ dřevostředného cévního svazku, nalezneme jej u některých primitivních vymřelých druhů, ale i u některých současných kapradin a plavuní Rhyniophyta, kapradiny, Potamogeton, Elodea * Aktinostélé - odvozený typ od protostélé, poněkud pokročilejší typ cévního svazku paprsčitého typu. +more Tento typ považujeme za pravděpodobného předchůdce později vyvinutých radiálních cévních svazků, kořeny semenných rostlin * Pseudoeustélé - je to přeměněné aktinostélé v sekundárně tloustnoucích kořenech * Plektostélé - odvozený typ od protostélé, ve válci lýka jsou roztroušené provazce dřeva Lycopodiophyta * Ektofloické sifonostélé - odvozený typ od protostélé, u tohoto typu se vytvořil v centrální části válec dřeně (sifon), Osmunda * Arthrostélé - odvozený typ od sifonostélé, do kruhu uspořádané uzavřené cévní svazky ve stoncích přesličekEquisetophyta * Eustélé - odvozený typ od sifonostélé, souvislé válce lýka a dřeva se rozdělily radiálně procházejícími dřeňovými paprsky na větší počet cévních svazků kolaterálních, které jsou kruhovitě uspořádány nahosemenné a dvouděložné * Ataktostélé - odvozený typ od eustélé, u tohoto typu se cévní svazky nepravidelně rozložily v parenchymu, nevyvíjí se zde kambium a rostliny tohoto typu tedy nemohou druhotně tloustnout jednoděložné, Peperoniaceae, Podophylaceae, některé Chenopodiaceae, Mirabilis * Amfifloické sifonostélé (solenostélé) - odvozený typ od sifonostélé Adianthum, Dicksonia, Marsilia * Polystélé - odvozeno od solenostélé, síť dřevostředných cévních svazků v oddencích kapradin.
Odkazy
Reference
Literatura
DOSTÁL, Petr. Anatomie a morfologie rostlin v pojmech a nákresech. +more 3. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2008. 129 s * ROSYPAL, Stanislav. Přehled Biologie. 3. vyd. Praha: Scienta, 1998. 640 s. .
Externí odkazy
http://botany.upol.cz/atlasy/anatomie/