Střída (mluvnice)
Author
Albert FloresStřída, často též ablaut (z němčiny), je v lingvistice specifická změna fonémů, obvykle samohlásek, v kořenech slov při flexi, tj. při skloňování nebo časování.
Indoevropský ablaut
Ablaut se vyvinul v praindoevropštině v důsledku posunů přízvuku (v příkladech označovaného čárkou) a redukcí nepřízvučných slabik - toto střídání pak bylo analogicky rozšířeno do většiny slovních kategorií a stalo se jejich příznakem. Souvislost střídání přízvuku a ablautového stupně je v nejstarších jazycích ještě dobře zřetelná. +more Rozdíl je patrný v indoevropském *hési = č. „jsi“ (s přízvukem na kořeni *hes) v porovnání s *hsté „jste“ (s přízvukem na sufixu).
„Základní vokál“, tradičně rekonstruovaný jako *e (třebaže se spíše ve fázi, kdy se ablaut vyvíjel, jednalo o *a), nabýval různých podob, redukoval se či naopak dloužil a měnil svoji kvalitu, takže hovoříme o tzv. kvantitativním ablautu, tedy stupni základním (*e), stupni dlouženém (*ē) a stupni redukovaném, kdy vokál zaniká (srovnatelně se střídáním -e- s -∅- v č. +more blbec - blbce) a ablautu kvalitativním, kdy se střídají *e a *o.
Příklady
Čeština: v'ezu - vozím (e se mění v o), smrt - umírat (slabikotvorné r se mění v ír); such'ý - schnout - prosychat - vysoušet, souš * 'Germánské jazyky: typické střídání kmenových samohlásek při tvoření minulých a trpných tvarů silných a nepravidelných sloves, např. sloveso dát: :angl. +more give - gave - given :něm. geben - gab - gegeben :niz. geven - gaf - gegeven :švéd. giva - gav - givit * Starořečtina: Také ve starořečtině se vyskytuje střída, především kvalitativní. * Sanskrt': V sanskrtu existují tři stupně střídy - nulový (základní), první stupeň guna a druhý stupeň vrddhi. Střída se týká jen vokálů a slabičného r.