Svatý Auracián

Život a osudy ostatků

O jeho životě není nic známo, jediným pramenem kultu je římská autentika identifikující ostatky jako ostatky světce-mučedníka. Předpokládá se, že žil ve 2. +more nebo 3. století. Původně byl pohřben v tzv. Kalixtových katakombách v Římě, nejde však o katakomby dnes takto označované. Roku 1643 daroval papež Urban VIII. jeho ostatky provinciálu řádu kapucínů v Čechách a na Moravě Ludvíku z Rosenheimu s tím, že nesmí být rozděleny. Následujícího roku byly přepraveny z Říma do Čech a uloženy v kapucínském klášteře sv. Anny. 4. srpna 1670 pak byly slavnostně přeneseny do farního (od roku 1785 katedrálního) kostela sv. Mikuláše a darovány městu. Zde má tento světec v závěru severní lodi svoji kapli. Kaple je vyzdobena oltářem sv. Anny od sochaře Leopolda Huebera z roku 1771. V kostele se též nachází pamětní destička, upomínající na přenesení ostatků tohoto světce. Je napsána v latinském jazyce a umístěna pod kazatelnou na rozhraní hlavní lodi a presbytáře. Každoročně se v českobudějovickém chrámu světí Auraciánův svátek 3. srpna.

Vyobrazení

Tento svatý je nejčastěji zobrazován ve vojenském šatě, s nepokrytou hlavou, s mučednickou palmovou ratolestí a s mečem.

Štukovaná socha od Tomáše Zeisla z roku 1644 je umístěna v nice průčelí katedrály sv. Mikuláše v Českých Budějovicích. +more Kamenná socha vznikla jako součást Mariánského sousoší na Mariánském náměstí v Českých Budějovicích, jejíž originál z roku 1716 od Josefa Dietricha je dnes umístěn v křížové chodbě kláštera v Borovanech; na náměstí stojí kopie (od Ivana Tláška) z roku 1991. Světce také znázorňuje reliéf na plášti největšího českobudějovického zvonu Bumerin na Černé věži. Dále je přítomen v kartuši na votivním obrazu Panny Marie Budějovické od neznámého autora (1641-1677) jako jeden z pětice světců-patronů města. Ve sbírkách Jihočeského muzea je uložena socha světce, pocházející z někdejšího Worathova oltáře sv. Auraciána. [url=https://www. kohoutikriz. org/autor. html. id=worath&t=p]]Malba z konce 18. století zdobí vrchol hlavního oltáře katedrály. Roku 1912 zhotovil velkoformátový obraz [[František Bohumil Doubek[/url]], umístěn byl na oltář zhotovený roku 1913 v souvislosti s rekonstrukcí katedrály pod vedením architekta rytíře Richarda Klenky z Vlastimilu. Od 80. let 20. století je tento obraz umístěn na stěně v pravé (jižní) kapli.

Zaniklá / ztracená

Vůbec nejstarším vyobrazením sv. Auraciána byl stříbrný obraz, snad reliéf, pořízený Ludvíkem z Rosenheimu nedlouho po obdržení světcových ostatků. +more Ohledně námětu je známo jen to, že na něm byl světec vyobrazen s palmovou ratolestí a mečem. Obraz byl uložen v kapucínském klášteře ve Vídni, odkud byl r. 1645 kvůli obavám z válečného plenění odeslán do úschovy do Štýrského Hradce. Již k roku 1666 byl ztracený.

Na původním Worathově oltáři sv. Auraciána v katedrále byl oltářní obraz od vídeňského malíře Matouše Mannagetty z roku 1666, zobrazující scénu světcova stětí. +more Většina obrazu shořela při požáru roku 1911, zachovala se jen část s postavou kata a psíkem.

Mimo České Budějovice

V ikonografickém programu sochařské výzdoby terasy na Svaté Hoře u Příbrami je jižní strana věnována českým zemským patronům. Mezi nimi nečekaně figuruje i socha římského vojáka s palmovou ratolestí v ruce. +more Libor Černý navrhuje číst ji jako sochu svatého Auraciána. Soubor:Mariánské sousoší (České Budějovice) 03. jpg|vpravo na Mariánském sousoší od J. Dietricha (1716) Soubor:Svatý Auracián, F. B. Doubek. jpg|obraz od F. B. Doubka (1912) Soubor:Svatý Auracián, nad oltářem. jpg|obraz na hlavním oltáři katedrály, 18. stol.

Datum svátku

O světci nejsou známy žádné životopisné údaje, a to ani úmrtní den. Jeho svátek se v Českých Budějovicích slaví jako výročí přenesení ostatků z kapucínského kostela sv. +more Anny do farního kostela sv. Mikuláše (4. srpna 1670). Svátek byl nejprve slaven (podle povolení pražské arcibiskupské konzistoře z 14. listopadu 1670) o třetí neděli v srpnu, a to až do josefínských reforem, kdy mučedníkův srpnový svátek přestal být slaven.

Patrně až v nedávné minulosti (cca od roku 2014) bylo slavení svátku obnoveno, a to ve vlastní výroční den přenesení ostatků nebo v jeho bezprostřední blízkosti.

Zajímavosti

Od dob přenesení ostatků do Českých zemí se začíná toto jméno objevovat i jako křestní, nejprve u obyvatel v Českých Budějovicích, později i jinde.

V letech 2014-15 byly kosti zkoumány odborníky, kteří konstatovali, že ostatky skutečně pochází z doby Římské říše, lebka však vykazuje spíše ženské rysy. Protože je ale připevněna k relikviáři, mohl její výzkum probíhat pouze pomocí zrcátek, a tak nebylo možné zhodnotit všechny potřebné znaky. +more V oblouku horní čelisti byl nalezen kořen vmezeřeného zubu (mesiodens), což je genetická vada vyskytující se častěji u mužů. Tato anomálie svědčí o tom, že ostatky patřily mladému dospělému jedinci, výšku postavy nebylo možné vzhledem k chybějícím dlouhým kostem určit. To vše se pozoruhodně shoduje s faktem, že mnozí pozdější umělci zobrazovali sv. Auraciána jako mladého muže s velmi jemnými, takřka ženskými obličejovými rysy. Už v barokní době byly kosti s výjimkou lebky ve snaze o konzervaci navoskované a ozdobené plátkových zlatem (jméno „Auratianus“ je odvozeno z latinského „aurus“, tedy „zlatý“, což může poukazovat na ryzost víry jeho nositele), lebka je ozdobena věncem z kovových drátků, textilie, lístků a perel. Rohy relikviáře jsou vyplněny prosklenými malými pyramidami se zlomky dalších ostatků.

V roce 2015 (u příležitosti 750. výročí založení Českých Budějovic) byla jménem sv. +more Auraciána pojmenována planetka 16709 (toto číslo v sobě nese rok slavnostního uložení ostatků v kostele sv. Mikuláše 1670), objevená v roce 1995 Janou Tichou z Observatoře Kleť. Tím se sv. Auracián dostal též na astronomické nebe.

Odkazy

Poznámky a reference

Literatura

ADÁMEK, J. [et al. +more], Katedrála sv. Mikuláše v Českých Budějovicích, České Budějovice 2015, s. 131-153. * K. REBAN, Po stopách sv. Auratiana, patrona Českých Budějovic, ČKD (59), 84, 1918, s. 422-437, 530-545. * Dějiny řádu kapucínského se zřetelem na českomoravskou provincii, b. m. , b. r. * F. MARDETSCHLÄGER, Kurz gefasste Geschichte des Bisthums und der Diöcese Budweis zur Jubiläumsfeier ihres hundertjährigen Bestehens nach historischen Quellen bearbeitet, Budweis 1885, s. 186-187. * V. RABAS, Prvopočátky řádu kapucínského, ČKD (71) 96, 1930, s. 63-71, 596-609. * V. RABAS, Řád kapucínský a jeho působení v Čechách v 17. století, Praha 1938. * Sv. Auracián v českobudějovické katedrále, České Budějovice 2015. * P. ADAM, Působení řádu kapucínů v Českých Budějovicích [diplomová práce], České Budějovice: Historický ústav Jihočeské univerzity 2001.

Související články

Auracián

Externí odkazy

[url=http://www. proglas. +morecz/detail-poradu/2015-08-10-22-00. html]Svatý Auracián, patron města České Budějovice, poprvé[/url], Rádio Proglas, 10. 8. 2015. * [url=http://www. proglas. cz/detail-poradu/2015-08-31-22-00. html]Svatý Auracián, patron města České Budějovice, podruhé[/url], Rádio Proglas, 31. 8. 2015.

Kategorie:Římskokatoličtí svatí Kategorie:Pravoslavní svatí Kategorie:Anglikánští svatí Kategorie:Křesťanští mučedníci Kategorie:Kapucíni Kategorie:Diecéze českobudějovická Kategorie:Pohřbení v Římě Kategorie:Pohřbení v katedrále svatého Mikuláše v Českých Budějovicích Auracián Kategorie:Muži