Trianonská smlouva

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Rakouska-Uherska Saintgermainské a Trianonské smlouvě Trianonská mírová smlouva (též „Trianonský mír“; francouzsky Traité de Trianon, maďarsky Trianoni békeszerződés, občas expresivně zvaná Trianoni békediktátum „Trianonský mírový diktát“) je jedna z pařížských mírových smluv, podepsaná 4. června 1920 v paláci Velký Trianon v areálu Versailles poblíž Paříže. Smlouva stanovila hranice maďarského státu jakožto nástupce Uherska po skončené první světové válce.

Signatáři

Signatáři ze strany vítězných (dohodových) mocností byly Spojené státy americké, Spojené království, Francie, Itálie, Japonsko, dále státy, kterých se smlouva přímo týkala: Rumunsko, Království SHS a Československo, a 8 dalších států. Za Československo podepsali Trianonskou smlouvu ministr zahraničí Edvard Beneš a velvyslanec v Londýně Štefan Osuský. +more Na straně poražených Ústředních mocností bylo signatářem pouze Uhersko (nově Maďarsko), jehož zastupovali Ágost Benárd a Alfréd Drasche-Lázár. Ze strany Maďarska byla smlouva podepsána s námitkami, v podstatě mu byla vnucena.

Hranice Maďarska byly předtím vymezeny již usnesením Nejvyšší rady spojenců z 12. +more června 1919, Trianonská smlouva (formálně účinná od 26. července 1921) proto byla jen deklaratorní povahy.

Význam smlouvy pro Československo

Maďarsko jako nástupce poraženého Rakouska-Uherska uznalo úplnou nezávislost Československa včetně Podkarpatské Rusi, zavázalo se uhradit Československu válečné reparace a vzdalo se dalších územních nároků. Naproti tomu Československo se zřeklo výstavby vojenských objektů na pravém břehu Dunaje (na území dnešní Petržalky). +more To prakticky dodržováno nebylo; Maďarsko v okamžiku, kdy vycítilo svoji příležitost získat alespoň část ztracených jihoslovenských území, tuto možnost využilo a československá vláda v Petržalce opevnění vybudovala.

Important

Důsledky pro Maďarsko

Smlouva byla spojena s velkými územními ztrátami předválečného Uherska. Uhersko ztratilo celých 71,5 % svého území. +more To bylo rozděleno mezi státy sousedící s tehdejším Maďarským královstvím:.

* Československá republika - Slovensko (tzv. Horní Uhry), Podkarpatská Rus * Rumunské království - Sedmihradsko (Transylvánie), Banát, východní Krišana * Království SHS - Chorvatsko-Slavonsko, Vojvodina, Banát, jižní Baranja * Rakousko - Burgenland * Polsko (s potrianonským Maďarskem nesousedilo) - část Spiše a Oravy * Hlavní uherský přístav Fiume (Rijeka) se měl stát svobodným městem, roku 1924 byl anektován Itálií.

Trianonské hranice se beze zbytku nacházely uvnitř bývalého Uherska, původní hranice nebyla nikde zachována. Všechny sousední státy kromě Rakouska byly větší než Maďarsko. +more Byla ztracena řada většinově maďarských měst, přičemž některá se octnula těsně za hranicemi, např. Subotica (Szabadka), Arad, Velký Varadín, Szatmár. Město Komárno (Komárom) bylo novou hranicí rozpůleno. Hranice s Československem se přiblížila Budapešti na pouhých 30 km.

Podpisem smlouvy se Maďarské království také zavázalo k platbě válečných reparací, k zachování vlastní suverenity (nesmělo se znovu spojit s Rakouskem) a velikosti armády nepřekračující počet 35 000 mužů.

Ztráta území a obyvatel (každý čtvrtý Maďar se ocitl na území cizího státu) vedla k přetrhání tradičních ekonomických a kulturních vazeb a k devastaci hospodářství. Maďarské království přišlo o všechny solné doly, o všechny doly těžící drahé kovy a o 90 % veškerých lesů v bývalých Uhrách.

Maďaři považovali smlouvu za nespravedlivou, neboť oproti ryze etnickému principu zřetelně zvýhodňovala okolní státy, a od počátku se snažili o její revizi. Tento faktor určoval zahraniční politiku Maďarska po celé meziválečné období - snaha najít spojence, kteří by dokázali prosadit maďarský pohled na věc a postavit se za něj na evropském politickém poli. +more Kromě toho se však také obávali, že pokusí-li se o obnovení Uherska či jen naznačí tento kurz, vyvolají ozbrojený střet se zeměmi Malé dohody, který by země pravděpodobně prohrála. I z toho důvodu se maďarské vedení v čele s regentem Horthym roku 1921 postavilo proti snahám sesazeného uherského krále Karla I. Habsburského o návrat na trůn (teoreticky to bylo možné, neboť Maďarsko formálně zůstalo královstvím).

Silný pocit křivdy a obklopení nepřáteli nakonec Maďary vehnal do náruče fašistické Itálie (Jugoslávie byla jejich společným protivníkem) a nacistického Německa; jakmile bylo zřejmé, že se politická situace ve střední Evropě změnila a Německo se staví rozhodně proti uspořádání po první světové válce, měli Maďaři jasného spojence. Na počátku druhé světové války (v letech 1938 a 1940) tak Maďarské království pod Hitlerovou patronací získalo významnou část svého dřívějšího území přechodně zpět. +more Konečná porážka ve druhé světové válce ovšem vedla k obnovení trianonských hranic, Maďarsko navíc ještě přišlo o tři obce jižně od Bratislavy.

Se ztrátou historických území se Maďaři nevyrovnali dodnes. Maďarský parlament v roce 2010 schválil +more_červen'>4. červen jako státní svátek a pravicová strana Jobbik usiluje o zrušení Trianonské smlouvy. Podle průzkumu z roku 2020 stále považovalo 90 % Maďarů Trianonskou smlouvu za nespravedlivou.

Odkazy

Reference

Literatura

TÓTH, Andrej. Trianonská mírová smlouva a politika Budapešti (prosinec 1919 - červen 1920). +more Historický obzor, 2010, 21 (9/10), s. 208-218. ISSN 1210-6097. * PRECLÍK, Vratislav: "Profesor Masaryk a Podkarpatská Rus právě před sto lety", in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, leden-březen 2019, roč. XXVII. čís. 125. ISSN 1210-1648, str. 18 - 23.

Související články

Dějiny Maďarska * První vídeňská arbitráž * Maďarsko-československá válka * Halič

Externí odkazy

[url=https://web.archive.org/web/20140318010832/http://www.geoinformatika.sk/90-rokov-Slovensko-strata-horna-Orava-severny-Spis]Pred 90 rokmi Slovensko stratilo hornú Oravu a severný Spiš[/url]